Řecko by mělo zůstat v eurozóně, shodla se Merkelová s Hollandem

Kancléřka Angela Merkelová a Francoise Hollande demonstrovali po svém prvním setkání jednotu. A to navzdory přetrvávajícím rozdílům. Francie a Německo podle nich musí v současné krizi eurozóny táhnout za jeden provaz. Nový francouzský prezident zavítal na krátkou návštěvu Berlína hned po svém nástupu do úřadu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nový francouzský prezident François Hollande přijel do Berlína na pracovní večeři s kancléřkou Angelou Merkelovou

Nový francouzský prezident François Hollande přijel do Berlína na pracovní večeři s kancléřkou Angelou Merkelovou | Zdroj: Reuters

Vše pro růst je heslo, které nový francouzský prezident v Berlíně zopakoval několikrát. Na červnovém summitu unie se musí podle Hollanda vyložit na stůl vše, co může přispět k růstu, ať už se jedná o zlepšení konkurenceschopnosti, investice nebo eurobondy. Kancléřka Merkelová naopak dlouhodobě vydání eurodluhopisů odmítá.

„Navzdory rozdílným idejím, jak růstu dosáhnout, nedělám si starosti, že nenajdeme společný postoj, a těším se na spolupráci,“ prohlásila kancléřka Merkelová.

Jednotnou řeč našli oba politici ohledně Řecka, které by mělo podle nich zůstat součástí eurozóny. „Respektujeme, že budou v Řecku nové volby, a mým přáním je, aby Řecko v eurozóně zůstalo,“ řekla Merkelová.

Přehrát

00:00 / 00:00

O francouzsko-německých vztazích mluvili ve Světě o deváté spolupracovník ČRo ve Francii Zdeněk Müller a rektor VŠE Richard Hindls

Francois Hollande věří, že v dalším hlasování Řekové potvrdí svůj závazek vůči Evropě. Obě země zároveň přislíbily, že udělají vše proto, aby pomohly Řecku nastartovat ekonomický růst.

Podle spolupracovníka ČRo ve Francii Zdeňka Müllera zmírňuje Hollande svou vypjatou předvolební rétoriku a nyní opakuje, že jeho tlak na růstová opatření neznamená lhostejnost k rozpočtové disciplíně. Reálně totiž cítí těžké zadlužení veřejných financí.

„V čem ovšem Hollande neustoupí, je jeho krédo, které včera několikrát opakoval: Výroba a produkce musí zůstat prioritou, nikoliv se odevzdávat finančním spekulacím jako jejich rukojmí.“

„Vývoj v posledních týdnech naznačuje, že názorový posun v Evropě existuje a že se zdá, že ta Hollandova růstová varianta přestává být těžko stravitelná,“ poznamenal Müller ve Světě o deváté. Jeho názor podpořil i rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls.

„Otázka růstu už začíná být důležitou otázkou; že nelze jenom škrtat a dokonce se uškrtat k nulovému růstu. Já si myslím, že ten požadavek, který Hollande vznesl, má určitou logiku,“ uvedl rektor, podle něhož Francie a Německo budou nuceny v důležitých otázkách nalézt shodu.

„Francie je největším státem v Evropě a Německo je největší ekonomikou; já si myslím, že už tahle praktická okolnost, tahle praktická podmínka ty země donutí k tomu, aby nějakým způsobem spolupracovaly,“ konstatoval Richard Hindls na Rádiu Česko.

Igor Maňour, Klára Stejskalová, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme