Rakety zleva zprava. Blízký východ hoří nenávistí, exploze pagerů můžou zažehnout ‚skutečnou válku‘

Tel Aviv/Dahíja 26. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Používal jsi někdy pager? 
Nepoužíval. Dokonce – ačkoliv jsem pamětníkem nástupu mobilních telefonů – si pagery u nás prakticky nepamatuji. Mám pocit, že jsme tuhle technologii přeskočili a rovnou jsme přešli na mobilní telefony. Asi to taky bylo proto, že mít mobil bylo prestižnější, než mít jenom nějakou malou krabičku.

Taky to znám jen z amerických filmů. Přijde krátká zpráva…
Shodou okolností jsem pagery zažil na Blízkém východě, ve specifické souvislosti. Nevím, jestli se pořád používají, ale bylo to asi před dvaceti lety, když v Izraeli vybuchovaly kavárny a autobusy. Tehdy vznikla organizace, která se jmenuje ZAKA. Tu založili ultraortodoxní židé, kteří věří, že každé tělo má být kompletně pohřbeno. Jezdili tedy na místa výbuchů a sbírali útržky těl, aby každý kus tkáně mohl být pohřben, včetně toho, že se snažili vatou vysát krev ze škvír a podobně… Prostě to byla jejich víra. Po čase zjistili, že když jezdí na mopedech, jsou na místě často rychleji než záchranáři, takže si začali dělat zdravotní kurzy. A během atentátů většinou rychle spadla mobilní síť, protože všichni začali volat. A jelikož měli pagery, tak o to rychleji byli na místě. To byl jediný případ, kdy si pamatuji, že někdo pager aktivně používal.

Souvisí tahle blízkovýchodní oblíbenost pagerů právě s tím, proč je používali bojovníci Hizballáhu? 
Pravděpodobně. Respektive hlavní důvod skoro určitě souvisel s tím, že Hizballáh se zcela oprávněně domníval, že jakékoliv spojení pomocí mobilního telefonu, možná i klasické pozemní linky, je slabým místem komunikace. Konec konců z minulosti známe i případ, kdy byl jeden člen hnutí Hamás zlikvidován Izraelci právě pomocí mobilního telefonu. V každém případě, kdo užívá mobilní telefon, je lokalizovatelný, takže se rozhodli přejít na tuhle archaickou technologii. Ani jsem nevěděl, že se tahle technologie ještě používá. Jestli tomu rozumím správně, tak vyžaduje vlastní síť, takže do toho musel někdo investovat nebo v Libanonu musela nějak přežít. 

Když před několika dny vybuchly v kapsách lidí z Hizballáhu tisíce pagerů, byl to pro vedení organizace asi slušný šok, ne? 
Musel to být velký šok z více důvodů. Zaprvé to vyřadilo ze hry hodně vysoce postavených lidí. Pager evidentně neměl každý, ale jenom někdo, kdo potřeboval být ve spojení s vedením. A zadruhé to svědčilo o tom, jak hluboko se Izraelcům podařilo dostat. Byli schopni identifikovat lidi, vytvořit celou kaskádu falešných firem, které pagery dodaly a podobně. Vzápětí začaly vybuchovat vysílačky a Hizballáh doteď neví, co všechno Izraelci ještě mají. Navíc to Hizballáh uvedlo do chaosu i z jiných důvodů. Před pár dny byl zlikvidován velitel zvláštní jednotky Hizballáhu, Ibráhím Akíl. Ten byl zlikvidován právě díky tomu, že se musel sejít se svými spolupracovníky osobně, jelikož si už nemohli telefonovat, nemohl s nimi komunikovat pomocí pageru. Izraelcům se podařilo najít místo setkání a Akíla s dalšími až třiceti lidmi zlikvidovali. 

Explodující pagery

Viděl jsem videa z bezpečnostních kamer umístěných na tržišti a na ulicích. Detonace pagerů nastala úplně nečekaně naráz, právě třeba v obchodě, na tržišti. Lidé se svalili na zem v bolestech. Byly tam tisíce zraněných, jednotky, možná desítky mrtvých. Mluvil jsi o tom, že Izraelci pronikli hluboko do nitra organizace Hizballáh. Jak víš, že to byli právě Izraelci? A víš, jak to udělali? 
Je to kvalifikovaný předpoklad a nejpravděpodobnější varianta. Měli pravděpodobně schopnost a měli i důvod. Asi víme i něco o tom, jak to celé bylo organizované. Vždycky si ale musíme uvědomit, že kdykoliv mluvíme o podobných misích, tak jsou to zaprvé spekulace a zadruhé velice často záměrně šířené misinformace, které mají celou věc zamlžit. Víme, že se jednalo o pagery, které sice zdánlivě vyráběl tchajwanský výrobce, ale pak se ukázalo, že to dodávala firma registrovaná v Budapešti. Další nitky vedly do Bulharska, do Norska…

Nevíme dvě docela zásadní věci. Tou jednou je, co v tom pageru vybuchlo. Objevila se zpráva o tom, o kterou výbušninu se jednalo, později se objevilo, že se podařilo spíše aktivovat lithium-iontovou baterii, to znamená softwarově přivést baterii k výbuchu. Záměrem pravděpodobně nebylo nutně usmrtit lidi, ale vyvolat chaos v okamžiku, kdy by Hizballáh a Izrael vstupovaly do války. Izraeli tedy šlo o to v kritickou chvíli Hizballáhu znemožnit, aby byl efektivní v době, kdy by třeba odpaloval desetitisíce raket, které má údajně k dispozici. Druhá varianta útoku bylo nasazení jednotek Radván, které jsou právě trénované na proniknutí do Izraele. Izrael by měl velký problém je zadržet přes poměrně špatně uhlídatelnou hranici. Takže to byl zřejmě hlavní důvod. 

Nevíme ale taky druhou věc, a to kdo pagery vyrobil. Jedna z variant by byla, že byly vyrobeny přímo v Izraeli. To znamená, že Izraelci museli být schopni nasadit výrobní kapacity a vyprodukovat hodně zařízení, která pak vrátili do Evropy, a odtamtud putovala do Libanonu.

Takže nejpravděpodobnější scénář je, že agenti Mosadu vložili do pagerů buď nějakou nálož, nebo pár gramů čehosi, co potom vybuchlo. Mohl to být třeba pentrit, o kterém se spekuluje, nebo baterie, nebo mohlo být rozbuškou zahřátí baterie. Nicméně to, že to do pagerů vložili ještě předtím, než si je lidé z Hizballáhu nakoupili – asi před půl rokem – jsem někde četl…? 
To jsou právě ty spekulace. Podle jiných informací pagery dorazily do Libanonu teprve v posledních dnech. Někteří z těch lidí je měli ještě nevybalené, to byli velcí klikaři. Možná každý, kdo prokrastinuje, sám sobě prospívá. Takže některým vybuchly v krabicích na policii, v obýváku… Distribuovány byly v pondělí a v úterý vybuchly. Je tedy možné, že je Izraelci nechali explodovat prakticky okamžitě poté, co dorazily na místo. Spekuluje se i o tom, proč právě v tuhle chvíli. Zdá se totiž, že vyplýtvali kapacitu šoku, který mohli vyvolat v případě, že by se schylovalo k horké válce. Někdo říká, že to bylo proto, že hrozilo odhalení, někdo říká, že tomu tak není. Pořád se pohybujeme v rovině spekulací a dezinformací, které vznikají jenom proto, že lidé chtějí okamžité vysvětlení. A někdo dezinformace šíří, protože za tím má zase nějaký zájem. 

„Válečný zločin“

Případ vysílaček, které explodovaly několik desítek hodin poté, byl stejný příběh? Opět se spekuluje o tom stejném, že Izrael je na vině? 
Je to velice pravděpodobné. Něco z toho se možná do budoucna dozvíme. Hizballáh má ale i jiné nepřátele. Uvnitř samotného Libanonu celá řada sunnitských Arabů nenávidí Hizballáh. Chápou ho jako nástroj, který je používán proti zájmům ostatních Libanonců nebo proti zájmům sunnitského arabského světa ve prospěch externích hráčů, zejména Íránu. Ale není pravděpodobné, že by třeba saúdsko-arabská tajná služba stála za takovým komplikovaným schématem, které vyústilo v tenhle viditelný a velice spektakulární úspěch toho, kdo to uspořádal. 

V případě výbuchu vysílaček se skutečně bavíme o desítkách mrtvých. To bylo mnohem krvavější, než v případě pagerů.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva akci označil za potenciální válečný zločin, protože kromě bojovníků Hizballáhu zemřely i ženy, děti…

V rozhovoru pro Voxpot to zmiňoval například i analytik Josef Kraus, který to označil za útok v rozporu s mezinárodním právem. Podle Volkera Türka šlo prý o šíření teroru mezi civilisty.
Volker Türk je jeden z těch, kteří mají takový názor i v případě některých jiných akcí Izraele. Musíme si uvědomit, že Hizballáh začal ostřelovat Izrael 8. října loňského roku, prakticky okamžitě poté, co Hamás zaútočil z Gazy. Od té doby nebyl jediný den, kdy by z Libanonu nebyly odpáleny rakety. Celkem jde už asi o devět tisíc raket, které Hizballáh vypálil. Takže pokud bychom hledali bod, kdy někdo udělal něco, co vytváří legitimní důvod k obraně ze strany Izraele, tak jsme od toho vzdálení už skoro rok. Konflikt je momentálně ve stavu jakési poloválky. A samozřejmě se může stát, že přeroste do skutečné války.

Útoky odsoudil i šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Mluví se o teroristických útocích. Vnímáš to stejně?
Nevnímám. Teror je relativně přesně definovaná věc. Má za úkol šířit strach z politických důvodů mezi civilním obyvatelstvem. Tohle já vnímám jako pokus velice přesně zasáhnout členy teroristické organizace, která dlouhodobě ostřeluje izraelské civilisty.

Odvetné údery

O víkendu letělo na Izrael přes sto raket. Izrael současně provádí letecké údery na pozice Hizballáhu na jihu Libanonu. 
Izrael samozřejmě po celou dobu na střelbu odpovídá zase svým ostřelováním. Útočí na „vojenské cíle“, to znamená skladiště zbraní, odpalovací zařízení a podobně, tedy nikoliv na libanonské civilisty. Tím ale situace samozřejmě nabývá na teplotě. Teď jsme v bodě, kdy se spekuluje o tom, jestli to přeroste do války. Hizballáh na válce nemá úplně zájem, protože by ho to značně poškodilo. Současně může Hizballáh značně poškodit Izrael. Izraelci vysílají dvojí signál. Jeden říká, že jestli se rozzlobí, budou zlí. Ten druhý říká, že jsou připraveni k válce a připravit by se tak měli i oni, protože Izraelci nehodlají dál snášet stav, kdy se desetitisíce Izraelců musely stáhnout ze severních oblastí, ve kterých je Izrael dennodenně ostřelován. Takže to jsou dva signály a Izrael možná oba vysílá naprosto vědomě. 

Nejsou to tedy jen propagandistická prohlášení? V momentě, kdy už je otevřena jedna fronta s hnutím Hamás, tak teď by šel Izrael proti mnohem silnějšímu protivníkovi. Hizballáh je přece jen trochu jiná liga. 
Určitě by to byl těžší zápas. Byl by to střet s organizací, která má 150 tisíc střel, jež mohou ohrozit izraelská města, energetickou infrastrukturu a podobně. Hizballáh je lépe vycvičen, mnohem lépe vybaven, útočí z vlastního území. Málo se ví, že pod příhraniční oblastí s Izraelem má velice rozsáhlý systém úkrytů a tunelů, které mu pravděpodobně pomáhali stavět severokorejští odborníci. Má již zmiňovanou jednotku Radván, která je přímo trénovaná na hluboké proniknutí do Izraele. Možná by se tedy opakoval 7. říjen, jen ve větším měřítku.

Izrael tedy může říkat dvě věci – že mají mnohem větší sílu než oni, takže i když ví, že jim můžou ublížit, ublíží jim mnohem více. Současně může říkat, že jim hodlají ublížit už teď. Tím ale může posilovat tu první zprávu: „Ani to nezkoušejte.“ 

V kontextu toho, o čem se bavíme – považuješ detonace pagerů a vysílaček za symbolický útok? Odborník na Blízký východ Marek Čejka v rozhovoru (šlo o komentář, pozn. red.) pro iDnes.cz tvrdil, že podobné akce sice vyhrávají PR bitvu, ale ne válku. 
Myslím, že bychom museli vědět tu důležitou informaci – jestli operace pomocí pagerů byla vytvořená pro případ prvních minut nebo hodin skutečné války, což já považuji za pravděpodobné a v takovém případě by se jednalo o součást válečného konfliktu. Je to stejné, jako kdyby Izraelci poslali raketu, akorát s tím rozdílem, že explozivní látka už byla na místě. Pokud by to bylo jen tak vědomě odpáleno – ne v okamžiku, kdy se schyluje k válce, ale jenom jako zvěst, že může být hůř – tak si myslím, že by to samozřejmě byla do značné míry PR věc. Ale operace, které mají PR efekt, je těžké oddělit od skutečné válečné situace. I signál, že hrozba může být mnohem větší, je už součást války. To znamená například varování Hizballáhu, aby neotevíral další frontu, tedy aby nezvyšoval své útoky na Izrael. 

Chystá Izrael invazi na jih Libanonu, tak jako před 18 lety? 
Izrael má v zásadě čtyři možnosti. Nedělat nic nového, nebo zesílit své letecké útoky na cíle uvnitř Libanonu, to znamená zejména na ta odpalovací zařízení. Zdá se, že v téhle oblasti měl poměrně hodně úspěchů, aniž by se o tom víc mluvilo. Zlikvidoval určitou část arzenálu, který Hizballáh má, ale jenom menší část, protože většina je ukryta mezi civilní zástavbou. Kdyby tedy Izraelci chtěli zabránit tomu, aby rakety doletěly na izraelské území, museli by spustit skutečnou válku s mnoha oběťmi. Třetí možností by bylo kombinovat letecké údery s dílčími pozemními operacemi, tak jak to ostatně na začátku září udělali i v Sýrii, kde Izraelci pravděpodobně při pozemním průniku zlikvidovali sklad zbraní íránských revolučních gard. Čtvrtou možností by byla skutečná pozemní invaze, při které by se případně snažili vytvořit nárazníkové pásmo – takové, jaké bylo na jihu Libanonu do roku 2000. Jsem překvapen, že Izraelci hodně mluví o tom, že to je velmi realistická varianta. Ale možná je to právě součást psychologické války – jsme připraveni k vám přijít, takže se zařiďte podle toho, abychom to nemuseli udělat. 

Žijí teď bojovníci Hizballáhu v širší paranoii? Zmiňoval jsi, že už se setkávají spíš face to face, než aby si psali nebo volali, protože se bojí používat technologická zařízení. Víme, jak se teď dorozumívají? 
Pravděpodobně se musí dorozumívat tak, že někdo někam jde nebo jede. Ale je to zase jen moje spekulace. A jestli žijí v paranoie? Zase bych asi musel spekulovat. Koneckonců nejsem psychiatr, ale uvnitř Hizballáhu určitě musí probíhat šetření a přemýšlení o tom, jak je možné, že se tyhle věci staly, a hlavně co všechno ještě Izraelci dokázali při pronikání do struktury Hizballáhu zařídit.

Co dalšího by jim mohlo teoreticky vybuchnout v ruce…?
Přesně tak.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TV Nova, účet BBC News na síti X a youtubové kanály BBC News, Global News, EU Debates a Israel Defense Forces.