Putin bolestně prožívá to, že se mu nepodařilo upevnit ruskou moc jako za Sovětů, říká ukrajinista
Rusové a Ukrajinci podle ruského prezidenta Vladimira Putina tvoří jeden národ, samostatná Ukrajina prý mohla vzniknout jen popřením historického vývoje. „Putin neuvěřitelně úkorně a bolestně prožívá to, že se mu nepodařilo upevnit ruskou moc v rozsahu, kterou měl Sovětský svaz,“ míní historik a ukrajinista David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Putin se prý svými názory, které zveřejnil v například v loni publikovaném eseji, vrací do časů 19. století. Carské Rusko se tehdy snažilo všemožně zdůvodnit imperiální nároky na ukrajinská území, například skrze dědictví Kyjevské Rusi.
Naproti tomu sovětští bolševici považovali Rusy a Ukrajince za dva bratrské národy. Dokonce také Ukrajině přiznali formální autonomii a status republiky. To je ale pro Putina smrtelným hříchem.
„On na každý pád nemůže připustit, že v jeho sousedství existuje země a národ, který se vydal na morálně a politicky úplně odlišnou cestu, než je cesta Ruska. Který skutečně chce reformy v západním stylu, zatímco ruský stát si zakládá tom autoritářském a přísně vertikálním řízení,“ uvádí ukrajinista.
Bratři s nectnostmi
Svoboda připouští, že i na Ukrajině jsou lidé, kteří litují rozpadu Sovětského svazu, zejména mezi starší generací a méně vzdělanými. Zároveň ale poukazuje na to, že Putinův projekt takzvaného Novoruska a rozdělení Ukrajiny selhal.
„Podpora tomu ruskému imperiálnímu projektu je na Ukrajině naprosto minoritní,“ zdůrazňuje.
„Ukrajina by byla sama proti sobě, kdyby šla na nějaké přílišné usmiřování s Ruskem.“
David Svoboda
„Antisovětský, respektive protiruský sentiment je na Ukrajině naprosto dominující,“ tvrdí Svoboda s tím, že Ukrajince spojují vzpomínky na prožitá příkoří, stalinský hladomor nebo bohaté povstalecké tradice: „Tvoří to páteř ukrajinské jsoucnosti, kterou se Putinovi nikdy nemůže podařit zlomit.“
Běžní Rusové prý mají podobný pohled na Ukrajince jako jejich prezident. „Abych to shrnul: Ukrajinci jsou naši bratři, ovšem zároveň mají takové své nectnosti. Čas od času se nechávají obloudit banderovsko-fašisticko-nacistickým sektářstvím, které tu zemi vede do konfliktu s matičkou Rusí,“ popisuje Svoboda.
„Oni zároveň nezdůvodní, jak je možné, že bratrský národ, který vlastně ani není národem, má tak nebezpečné fašistické tendence, že se ho musíme bát a intervenovat. Vždyť v tom je přece jasný nesoulad. Ale psychiatrie a vědy psychologické musí s takovými fenomény počítat,“ doplňuje.
Podle Svobody je nemyslitelné, že by Rusové a Ukrajinci vybudovali takové vztahy, jaké jsou mezi Čechy a Slováky.
„Vždy je šance vybudovat vztahy korektní, ale přátelské nemohu být do té doby, než Rusko vrátí Krym, okupované oblasti Donbasu, nahradí všechny škody a omluví se ukrajinským sirotkům a vdovám. Ukrajina by byla sama proti sobě, kdyby šla na nějaké přílišné usmiřování,“ uzavírá.
Jaké jsou základy ukrajinské státnosti? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
