Hraje se o válku a mír v Evropě. Napadení Ukrajiny by vyhnalo miliony uprchlíků, říká senátor Fischer
Proč se nedaří diplomatickou cestou zmírnit napětí mezi Ruskem a Západem? Co znamenají čerstvá vyjádření Vladimira Putina, že Spojené státy ignorovaly hlavní obavy Ruska? A jak velká bude česká pomoc Ukrajině? Vladimír Kroc se ptal Pavla Fischera, předsedy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Jak na vás zapůsobila zásilka pouhých 5000 přileb, které darovalo Ukrajině Německo? Není to důkaz, že si nejbohatší země EU a členská země NATO nechce ruskou stranu nijak znepřátelit? Třeba starosta Kyjeva, bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko, řekl, že pět tisíc přileb je naprostý vtip.
Je pravdou, že to německé rozhodnutí poslat na Ukrajinu přilby působí v kontextu ostatních členských států jako poměrně slabé gesto podpory. A já mám za to, že když si uvědomíme, že se tady nehraje o Ukrajinu – tady se dnes hraje o válku a mír pro celou Evropu – tak v tomto smyslu je potřeba s Berlínem mluvit, což v Parlamentu s našimi partnery v Berlíně zkoušíme.
Měli bychom vést vlády států NATO k tomu, aby veřejně vysvětlovaly, jak budou postupovat, aby rozkrývaly skutečné úmysly Ruska, nastiňuje Pavel Fischer
V případě vyhrocení situace na Ukrajině počítá Česko s humanitární pomocí. Jakou by měla podobu?
Musíme být připraveni pomoci, ty potřeby bude nutné teprve vyčíst z toho, co se bude dít. Představme si, že kdyby přišla skutečná agrese nebo obsazení, invaze Ukrajiny ze strany Ruské federace, tak to vyvolá nejen obrovské oběti mezi civilním obyvatelstvem, které jdou do statisíců, ale přijde také obrovská vlna uprchlíků, která půjde do milionů.
Musíme si připomenout, co se dělo na hranici Polska a Běloruska, kam byli organizovaným způsobem přiváženi uprchlíci v minulosti. Nebo na hranici s Litvou, mezi Běloruskem a Litvou. A tohle všechno teď může přijít z Ukrajiny s obrovskou silou, takže musíme také počítat s tím, že ty potřeby mohou být i v tomto smyslu.
Česká republika a česká veřejnost, protože o tom často vedeme rozhovory, má obrovské obavy z vývoje na Ukrajině. Zkrátka se nás to týká a budeme muset pomoci i humanitárně, přesně jak říkáte. Ale podobu té pomoci uvidíme až na místě.
Přímé nasazení českých vojáků by mohlo nastat za jakých okolností?
To dnes není na stole, takže o něm ani nevedeme jednání. Ale pokud by vláda vyhodnotila, že to je nutné, tak se o tom v Parlamentu určitě budeme svářet, protože každé takové vyslání vyžaduje mandát z Parlamentu a tam je potřeba si některé věci vyjasnit – například jak dlouho, pro jakou pozici, jestli by to byly bojové nebo jiné operace. A to dnes skutečně není na stole.
Když zůstaneme u scénáře ruské vojenské agrese, co by to Rusku přineslo? Houževnatý odpor ukrajinské armády, protahovaný vojenský konflikt podobný tomu afghánskému, odštěpení Kyjeva a západní Ukrajiny a jejich posílené směřování do západních struktur, vy už jste to naznačil, možný vstup Švédska či Finska do NATO.
Jsou tam i další věci. Pro Rusko je ten imperiální způsob prosazování svých zájmů důležitý i z hlediska domácí debaty. Takže Putinovi by to určitě přineslo významné politické body na domácí scéně, ale pro Rusko mělo by to obrovské náklady, protože by se vyšachovalo do role agresora. A na to pamatuje mezinárodní právo, na to pamatuje například OSN. Tam by tedy s prominutím Rusko muselo některé kroky vysvětlovat.
Rusko jako mírotvorce, Západ jako agresor i výzvy k vyzbrojení Donbasu. Co píšou o krizi ruská média?
Číst článek
Nesmíme podceňovat ani schopnost Ruska vyvolávat konflikty tam, kde byl dříve klid. Vzpomeňme si na obsazení Krymu: tam nastoupily militární jednotky, které ale působily bez výsostných znaků Ruské federace. Může jít i o podvratnou činnost na území Ukrajiny a možná nemáme dost představivosti, abychom si představili, jaké provokace tam mohou nastat.
A myslíte, že bere podobné možnosti negativního dopadu z mezinárodního hlediska v úvahu Vladimir Putin? Mohou ho od té případné invaze na Ukrajinu odradit?
Jistě. To, co ho může odradit, je právě semknutost spojenců v rámci Severoatlantické aliance a schopnost veřejnosti vysvětlovat, že nás Rusko chce rozdělit a že ta psychologická válka, kterou pozorujeme dnes na Ukrajině vůči veřejnosti – aby začala panikařit, aby se lidé například začali připravovat na válečný střet – tak aby se tato psychologická válka nemohla šířit i v našich zemích, v otevřených demokraciích, jak jsme to viděli v minulosti.
Pokud se nám bude dobře dařit vysvětlovat kroky, které Západ dělá, tak mám za to, že pokud zůstaneme jednotní nebo otevření dialogu a spolupráci, tak nás ta ničivá síla Putinova Ruska bude ohrožovat mnohem méně.
Považuje Pavel Fischer současnou nabídku české pomoci Ukrajině za adekvátní? A co si myslí o bratislavských demonstracích proti posilování přítomnosti jednotek NATO? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
