Projít se po Karlově mostě bude možné i v Číně. Repliku postaví v zábavném parku
Číňané plánují postavit repliku pražského Karlova mostu. Vyroste v zábavném parku v CChang-Čou. Tedy ve městě, ve kterém je na farmě česko-čínského přátelství i pavilon České republiky z šanghajského EXPA. Čínská verze Karlova mostu bude přemosťovat říčku Vltavu.
Čínská kopie Karlova mostu je zmenšenina, namísto patnácti pilířů bude mít jen čtyři a nebude na něm 30 soch jako v Praze, ale jen osm.
Most má být postaven z kamene. Návrh zpracovávala česká firma, stavět ho budou Číňané sami.
Proč je o české památky v Číně zájem, přiblížila zpravodajka ČRo v Asii Kateřina Procházková
Karlův most nebude první kopií evropské architektury v Číně. Jeden už v Číně stojí a to v obytné čtvrti na okraji Šanghaje. Po letech se už ale rozpadá, stejně jako samo pseudobarokní sídliště.
Číňané kopírují ale i další evropské památky. Například ‘Eiffelovka‘ stojí v parku v Šen-čenu. Anebo v provincii Kuang-tung je celé rakouské městečko Hallstatt.
Loni tam při jeho slavnostním otevření natáčela zpravodajka ČRo rozhovor se starostou rakouského města, který měl na čínské kopírování zajímavý názor.
„Samozřejmě, že nám v počátku vadilo, že už jsou přípravy projektu tak daleko a my jsme nic nevěděli. Náš Hallstatt ale funguje přes tisíc let a nikdo nám ho nemůže vzít,“ řekl tehdy starosta.
Číňané jsou kopiemi různých výrobků proslulí, je to teď tradice. Kopírovat nebylo nikdy v čínském umění nic nevhodného. Kopírováním se vlastně dílo posouvalo dál, zlepšovalo se. Tak dodnes na kopírování Číňané a nejen ti nahlíží.
Samozřejmě zákony chránící vlastnická práva se dnes už v Číně prosazují, v tak velké zemi to ale není jednoduché. Navíc při takové výrobě, množství lidí a jejich touze, co nejrychleji zbohatnout.
Podle advokáta Petra Pečeného, odborníka na autorské právo, čínský nápad postavit repliku pražského Karlova mostu v rozporu s autorským právem není.
Není čínský nápad postavit repliku Karlova mostu v rozporu s autorským právem? Ptali jsme se advokáta Petra Pečeného, odborníka na autorské právo.
„Král Karel byl osvícenec, ale ochrana autorských práv platí 70 let po smrti autora,“ vysvětlil. V úvahu podle něj nepřipadá ani otázka nekalého soutěžního jednání.
