Arménský premiér Pašinjan oznámil rezignaci. Vládu chce vést do červnových předčasných voleb

Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil svou rezignaci, aby umožnil předčasné parlamentní volby v zemi. Vládu chce vést až do června, kdy by Arméni měli rozhodnout o novém složení parlamentu, informují tiskové agentury. Zakavkazská země se ocitla v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.

Jerevan Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nově zvolený premiér Arménie Nikol Pašinjan

Arménský premiér Nikol Pašinjan | Foto: Vahram Baghdasaryan/Photolure | Zdroj: Reuters

„Na základě dohody s prezidentem a politickými silami dnes odstupuji, aby se 20. června mohly konat předčasné parlamentní volby,“ oznámil na facebooku Pašinjan, jenž o svém záměru rezignovat informoval už v březnu.

„Parlament nového premiéra dvakrát nevybere, následně bude rozpuštěn zákonodárný sbor a budou vypsány předčasné volby,“ dodal šéf vlády s tím, že až do hlasování „bude plnit povinnosti premiéra“. Podle arménského práva se předčasné volby mohou konat pouze tehdy, pokud premiér rezignuje a parlamentu se nadvakrát nepodaří zvolit nového šéfa vlády, napsala už dříve agentura AP.

Biden uznal genocidu Arménů za první světové války. Turecko se proti tvrzení ohradilo

Číst článek

Pašinjan doplnil, že v nadcházejících volbách se hodlá znovu ucházet o premiérský úřad. „Pokud lidé rozhodnou, že bych měl jako premiér rezignovat, splním jejich vůli. A pokud budou chtít, abych pokračoval v práci premiéra, rovněž jejich vůli vyplním,“ dodal podle agentury TASS.

Ministerský předseda se ocitl pod silným tlakem, aby rezignoval po loňském neúspěšném vojenském konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.

Pašinjan podepsání dohody hájí tím, že to byl jediný krok, jenž zabránil tomu, aby Ázerbájdžán dostal pod kontrolu celou oblast. V Arménii však vypukly protivládní protesty a opozice od té doby volala po premiérově demisi. Krize se vyostřila na konci února, kdy k odstoupení vlády vyzvalo i velení armády. Zhruba v polovině března šéf arménské vlády po jednáních s prezidentem a předáky parlamentních frakcí oznámil, že předčasné volby budou 20. června.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme