V Řecku shořelo několikrát větší území než obvykle. Letošní trend zatím kopíruje rekordní rok 2007
Většinu požárů založili lidé, ať už schválně, nebo z nedbalosti. K šíření ohňů napomáhají vedra a sucha způsobená klimatickou krizí i úbytek tradičních způsobů zemědělství v turistických oblastech.
Lesní požáry letos dosud v celém Řecku zpustošily 52 tisíc hektarů lesů i zemědělské půdy. To je přibližně stejné území, jaké zabírá Praha a pětadvacekrát větší, než loni zničil požár lesa v Českosaském Švýcarsku.
Ukazuje to nejnovější analýza spálené plochy z měření družic z programu Copernicus, kterou Evropský informační systém lesních požárů zveřejňuje vždy v pondělí. Z vesmíru se zatím podařilo v Řecku rozeznat 23 jednotlivých požárů, největší z nich na ostrovech Rhodos a Korfu.
Použitá metoda se liší od způsobu, jakým požáry identifikují hasiči, kteří ještě o víkendu mluvili o 96 aktivních ohních. Výhoda satelitní analýzy je v tom, že umožňuje srovnávat počet i rozsah ohňů v celé Evropě a také v delším čase.
Pětkrát větší spáleniště a navíc i desítky obětí na životech za sebou zanechaly řecké požáry v roce 2007, kdy satelity zaznamenaly 139 ohnisek. V roce 2021 bylo na konci sezony po 85 požárech sežehnuto přes 130 tisíc hektarů řeckého povrchu.
Díky hasičům a bouřkám jsou už největší ohně pod kontrolou, za oběť katastrofě vedle lesů a části úrody padlo několik tisíc hospodářských zvířat. Riziko dalších požárů zůstává nejen v Řecku vysoké. Není tedy vyloučené, že se i ve druhé polovině léta křivka spálené půdy extrému z roku 2007 přidrží.
Z celoevropského pohledu je zatím letošní sezona co do počtu lesních požárů mírně nadprůměrná. V Česku dokonce podprůměrná, i když i tady se může situace kdykoli změnit k horšímu.
Za extrémní požáry mohou téměř vždy lidé. „Bohužel, většina byla založena lidmi. Buď šlo přímo o žhářství nebo o trestné činy z nedbalosti,“ řekl řecký ministr pro klimatickou krizi a ochranu občanů Vassilis Kikilias. „Rozdíl oproti jiným letům byly meteorologické podmínky. Změna klimatu je tady a z ní vyplývají bezprecedentní vedra. A většinu dnů (v červenci, pozn. red.) toto mimořádné počasí doplnil silný vítr.“
Také podle Martina Možného z Českého hydrometeorologického ústavu nebezpečí umocňuje změna klimatu: „Vysušuje porost a přináší vhodnější požární počasí. Hlavně jde o kombinaci vysokých teplot a rychlosti větru a nestabilní zvrstvení atmosféry způsobující komínový efekt,“ sdělil Možný ČTK. „Počet výjezdů hasičů k požárům stoupá i v ČR - je více než dvojnásobný, než tomu bylo před 25 lety.“
Lidský zásah
Požárům svědčí také změna využití půdy. V turistických oblastech podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny prudce ubývá tradičního zemědělství. „V Chorvatsku nebo i v Řecku jsou v krajině místa, která dříve byla pravděpodobně obdělávaná, ale nyní jsou tam opuštěné olivové háje nebo částečně zarostlé bývalé pastviny,“ líčí. Oheň tak má lepší palivo a méně tradičních překážek, jakými byly meze nebo zídky oddělující jednotlivá pole.
Požáry se přesunuly na východní pobřeží Řecka. Situace na Rhodosu se zlepšuje
Číst článek
Hlavním předpokladem velkých ohňů je ale dlouhodobé teplé a suché počasí. A nebýt globální změny klimatu, vlny veder, jež zasáhly v červenci Evropu, by byly krajně nepravděpodobné. Vědci z Imperial College v Londýně spočítali, jak moc horko zhoršili lidé vypouštěním skleníkových plynů. Lidská aktivita podle nich způsobila, že sedmidenní nejvyšší průměrné teploty byly v jižní Evropě o 2,5 stupně Celsia vyšší, než kdybychom oxid uhličitý, metan, ozon a další skleníkové plyny nevypouštěli.
Zkusili také vyčíslit pravděpodobnost takových veder. Při současném klimatu se podle nich horka podobná těm letošním budou v jižní Evropě vyskytovat asi jednou za deset let, v Severní Americe jednou za patnáct let a v Číně jednou za pět let.
Nebýt lidmi způsobené změny klimatu, vyskytly by se extrémní teploty z července 2023 v Číně jednou za 250 let a v Evropě nebo Severní Americe by se s nejvyšší pravděpodobností nemohly vyskytnout vůbec.
„Pokud lidé urychleně nepřestanou spalovat fosilní paliva, podobné události se budou vyskytovat ještě častěji a zároveň přijdou vedra ještě delší a intenzivnější,“ varují i v závěru aktuální studie klimatičtí vědci z londýnské univerzity.
