Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly.

Zatímco většina odpůrců ruského prezidenta Vladimira Putina byla uvězněna či emigrovala, Orlov odmítal odejít do exilu, protože pokládal za důležité, aby v samotném Rusku zněly kritické hlasy, napsala agentura AFP. „Ničeho nelituji,“ řekl před vynesením rozsudku.

„Předsedu Memorialu Orlova odsoudili za protiválečný článek, ve kterém označil putinský režim za fašistický. U soudu Orlov četl Proces Franze Kafky,“ poznamenal server Meduza.

‚Rusko se snížilo k fašismu‘

Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil loni v říjnu pokutou ve výši 150 tisíc rublů (nyní kolem 38 tisíc korun). Předmětem obžaloby byl článek, ve kterém Orlov napsal, že Rusko se za prezidenta Vladimira Putina snížilo k fašismu.

„Krvavá válka, rozpoutaná Putinovým režimem proti Ukrajině, je nejen masovým vražděním lidí, ničením infrastruktury, ekonomiky a kulturních objektů této nádherné země. Není to jen ničení základů mezinárodního práva. Je to i ta nejtěžší rána pro budoucnost Ruska. Země, která se před 30 lety uvolnila z komunistické totality, sklouzla zpět do totality, tentokrát fašistické,“ napsal v článku, který původně vyšel ve francouzštině.

Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu jednoho z šéfů Memorialu navrhla tehdy prokuratura místo vězení udělení pokuty. Orlov označil rozsudek za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“.

Prokuratura nicméně změnila postoj, odvolala se a v prosinci soud nařídil nový proces. Orlov před soudem zopakoval svou kritiku ruského válečného tažení a trval na tom, že je skutečným vlastencem. Odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že ho pronásledují, protože si dovolil veřejně kritizovat počínání úřadů.

V závěrečném vystoupení při nynějším procesu Orlov řekl, že soud začal právě v den, kdy Ruskem a světem otřásla zpráva, že ve vězení zahynul opoziční politik Alexej Navalnyj.

„Jsou to všechno články jednoho řetězu: smrt, přesněji vražda Alexeje, soudní zúčtování s jinými kritiky režimu, včetně mne, zardoušení svobody v zemi, vpád ruských vojsk na Ukrajinu,“ prohlásil.

„Žádný zločin jsem nespáchal. Soudí mě za novinový článek, ve kterém jsem režim v Rusku označil za totalitní a fašistický. Článek jsem napsal před více než rokem. Některým známým se zdálo, že přeháním. Ale teď je naprosto zjevné, že jsem nijak nepřeháněl,“ prohlásil podle Meduzy.

Ustanovení o „diskreditaci“ a „šíření lživých informací“, přijatá po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a hrozící až patnáctiletým vězením, mají umlčet veškerou kritiku války a ruského vedení, připomněla média.

Kdo je Oleg Orlov?

Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, od roku 1999 patřil k vedení Memorialu, který proslul odhalováním zločinů komunismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stal největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku.

Předloni získal Memorial společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír. Ruský soud nařídil v prosinci 2021 rozpuštění sdružení.

Orlov odsuzoval autoritářské excesy a porušování lidských práv již od vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979. Do disentu se zapojil právě rozdáváním letáků proti invazi.

Na konci 80. let se připojil k Memorialu, tehdy čerstvé organizaci věřící, že uchováním památky milionů obětí sovětského režimu se vyhne zopakování historie.

V 90. letech působil Orlov jako pozorovatel během mnoha konfliktů v postsovětském prostoru. V roce 1995 byl ve skupině dobrovolných rukojmích při vyjednávání o propuštění téměř dvou tisícovek lidí zajatých čečenskými separatisty v nemocnici na jihozápadě Ruska.

Znovu byl zajat spolu s novináři koncem roku 2007 ozbrojenci v hotelu v Nazrani v Ingušsku, sousedícím s Čečenskem. Ozbrojenci rukojmí, včetně Orlova, zbili a vyhrožovali jim popravou, než je zanechali bosé ve sněhu, připomněla AFP.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít