Turečtí policisté hledali na saúdskoarabském konzulátu stopy krve. Pátrají po zmizelém novináři
Turečtí policisté v úterý ráno dokončili práci na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, kde hledali stopy v případu zmizení novináře Džamála Chášakdžího. Vyšetřovatelé použili psy, odnesli si vzorky půdy a také kovovou branku ze zahrady konzulátu. Hledali stopy po zaschlé krvi a další biologický materiál. K posunu došlo také na straně Saúdské Arábie. Ta podle televize CNN chystá zprávu, podle které novinář zemřel na konzulátu při výslechu.
CNN se odvolává na dva nejmenované zdroje. Zároveň upozorňuje, že zpráva se teprve připravuje a její znění se tak může změnit. Zatím se očekává, že Rijád přizná výslech opozičního novináře kritického k tamní vládnoucí elitě.
Výslech se ale podle této verze měl vymknout kontrole a odpovědnost za smrt tak nesou ti, kteří výslech vedli. Americký list The New York Times napsal totéž s odkazem na nejmenovaný zdroj. Chašákdžího přátelé i někteří američtí kongresmani takovou teorii odmítají.
Saúdská Arábie popírá, že zavraždila novináře Chášakdžího. ‚Jsou to lži zaměřené proti vládě,‘ řekl ministr
Číst článek
Desítka tureckých expertů
Podle svědka citovaného agenturou Reuters pracovala přibližně desítka tureckých policistů a forenzních expertů na místě více než devět hodin.
Turečtí vyšetřovatelé ovšem vstoupil do budovy konzulátu až asi hodinu po saúdskoarabském vyšetřovacím týmu. Podle svědků navíc chvíli před tureckým týmem vstoupil do budovy tým uklízeček.
Podle anonymního tureckého zdroje katarské televize Al Džazíra má Istanbul nahrávku, která dokazuje novinářovu smrt na konzulátu. Má se přitom jednat o jinou nahrávku, než která měla pocházet z hodinek Apple Watch, který měl Chášakdží na sobě. O této verzi se v minulých dnech v médiích spekulovalo.
Bývalý velvyslanec Laně: Zmizení saúdskoarabského opozičního novináře v Turecku se nejspíš nevyřeší
Číst článek
Chášakdží byl naposledy spatřen 2. října ve chvíli, kdy vstupoval do budovy konzulátu, aby si zařídil dokumenty potřebné ke svatbě. Rijád od té doby opakovaně popřel, že by měl s jeho zmizením cokoli společného, podrobnosti o novinářově osudu však neposkytl.
Turecká média v pondělí spekulovala o tom, že policie má prověřovat možnost, že saúdskoarabské komando, které bylo na konzulátu 2. října, mohlo tělo mrtvého rozpustit v kyselině. Král Salmán nařídil prokuratuře vnitřní vyšetření případu.
Mezinárodní otázka
Případ se ovšem začal citelně dotýkat také Spojených států, kde opoziční novinář pobýval. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se má v úterý sejít se saúdskaorabským králem Salmánem.
Americký prezident Donald Trump po pondělním telefonátu s králem uvedl, že Salmán popírá, že ví, co se s Chášakdžím stalo.
Trump nejprve pohrozil Rijádu přísným trestem za zabití novináře, jedním dechem však dodal, že nemá v úmyslu zastavit zbrojní dodávky Saúdské Arábii, neboť by to podle něho nejvíce poškodilo americké pracující.
Americký demokratický senátor Christopher S. Murphy z Connecticutu na twitteru ostře Trumpa kritizoval. „Je absolutně neobvyklé, že (Saúdská Arábie) získala prezidenta Spojených států jako jeho PR agenta,“ napsal senátor.
Ropa jako politická zbraň
V Rijádu se bude od 23. října konat mezinárodní investiční konference, jíž se přezdívá Davos v poušti, jak uvedla ČTK. Stále více pozvaných ale odříkává kvůli okolnostem kolem Chášakdžího svou účast.
V pondělí se k nim připojil i šéf banky JP Morgan Jamie Dimon. Rijád ale oznámil, že konference se bude konat v daném termínu navzdory neúčasti mnohých pozvaných. Účast údajně potvrdilo 150 lidí, kteří pronesou projevy.
Podle New York Times ovšem ukončily další dvě americké lobbistické firmy lukrativní smlouvy se saúdskoarabskými klienty.
‚Byli bychom rozzlobení.‘ Trump pohrozil Saúdům trestem, pokud se prokáže vražda opozičního novináře
Číst článek
Na ropném trhu se zmizení novináře projevilo vzrůstem ceny o 0,27 procenta. Množí se spekulace, že by Rijád mohl ropu použít jako prostředek msty za případné sankce. Pokud by Rijád sáhl k omezení či naprostému přerušení ropných dodávek, šlo by o první užití ropy jako politické zbraně od roku 1973.
Podle analytika blízkého královskému dvoru, kterého cituje agentura Bloomberg, se tak v budoucnu nedají vyloučit ceny ropy kolem 100 dolarů či 200 dolarů za barel nebo dokonce ještě dvakrát vyšší.
