Nizozemci se velké vody nebojí
Oteplování klimatu a s tím spojené tání ledovců může způsobit vzestup hladiny oceánů. I toto varování určitě padne na konferenci o změnách klimatu, která právě dnes začíná v dánské Kodani.
Zvyšující se hladiny moří se už bojí hlavně ostrovní státy například v Tichomoří nebo v Indickém oceánu. Bát by se mohlo například také Nizozemsko. Velká část jeho území totiž leží i několik metrů pod normální hladinou moře. Jeho obyvatelé však z důsledků klimatických změn velký strach nemají.
"Tam byla protržená hráz a na místě, kde právě stojíme, byla velká průrva, kudy proplouvaly lodě, aby pomohly lidem v zaplavených domech," ukazoval mi okolí města Ouwerkerk v provincii Zeeland na jihozápadě Nizozemska Jaap Schoof - ředitel Muzea povodně roku 1953. Pro Nizozemce nejstrašnější přírodní katastrofy 20. století, kterou jim moře ukázalo, jak dovede být kruté.
V noci 1. února se v prudké bouři na několika místech protrhly sypané hráze a moře vniklo do vnitrozemí. Zahynulo 1835 lidí, tisíce kusů dobytka se utopily, 200 tisíc hektarů půdy zaplavila slaná voda. Dnes Nizozemce chrání dokonalejší systém hrází a uzavíratelných propustí.
Podle Jaapa Schoofa se lidé povodně nebojí, i když vědí, že jednou může znovu přijít. Je to stejné jako u lidí, kteří žijí v oblastech každý rok bičovaných hurikány. Nebojí se toho, ale vědí, že to zase přijde. "Proto je třeba být na to připravený a mít nějaký únikový plán," myslí si pan Jaap. On snad nějaký takový plán evakuace má?
Myslí si, že pro něj i jeho děti jsou dnešní hráze dostatečným zajištěním proti pohromě z moře. Co se bude dít pak, jestliže hladina bude stoupat výš a výš, to nikdo neví. "Co se má stát, to se stane," uzavřel pan Jaap Schoof z Ouwerkerku, který před 56 lety prožil útok moře na nizozemské poldery jako 9letý kluk.
Nizozemci se naučili žít bez strachu z vody kolem nich. Oprávněné obavy by z ní mohli mít obyvatelé nejníže položeného města v Nizozemsku. Jmenuje se Nieuwerkerk aan den IJssel a leží nedaleko Rotterdamu.
Monument na kraji města označuje místo, kde jste 6 metrů a 76 centimetrů pod hladinou Severního moře. Jeho břeh je odtud vzdálený 25 kilometrů. Podle starosty Andrého Bonthuise není třeba se toho obávat. Ani blízké řeky, která také teče ve valu několik metrů nad městem.
"Budeme příští rok stavět v naší obci 7 tisíc nových domů. Celkově jich plánujeme postavit 20 tisíc. Také jsou tu nové projekty na továrny a další podniky. Všechny studie nizozemských univerzit nám potvrdily, že i při předpokládaných klimatických změnách je to bezpečné," popisuje starosta.
Větší starosti než nedaleké moře dělá obyvatelům Nieuwerkerku dešťová voda. Tu je totiž třeba z kanalizace vyčerpat několik metrů vysoko do řeky. Od toho tu už stovky let stojí větrné mlýny, které pracují jako čerpadla. K nim přibyla i moderní čerpací zařízení. Život v suchu pod hladinou moře je podle občanů města naprosto normální.
Paní Monika si myslí, že není čeho se bát: "Pokud bude nějaké nebezpečí hrozící z moře nebo řeky, vláda určitě najde řešení a vše bude v pořádku."
I 80letý pan Joop bere život v nejníže položeném místě Nizozemska díky dlouhé zkušenosti s nadhledem: "Jsme na to zvyklí. Nikdy jsme se toho nebáli. A kdyby přišla velká voda, tak asi vylezu do horního patra domu a přežiji. Nebo taky ne." Nizozemci se zkrátka nesnaží zkrotit moře, jako kdysi předáci socialismu chtěli poroučet větru a dešti. Umí s ním žít a vydobýt si na něm svůj životní prostor.
"Po staletí Nizozemci vždy bojovali s vodou. Až dosud jsme v tom byli úspěšní. Naše znalosti pomáhají i v mnoha jiných zemích. Myslím, že si tedy umíme poradit. A pokud hladina moře stoupne o tři nebo čtyři metry, no tak se zkrátka přestěhujeme k vám a všichni budeme žít v Česku," řekl mi starosta města Nieuwerkerk aan den IJssel André Bonthuis. Samozřejmě žertoval. Ale možná také ne.
