Nigérie má nového prezidenta
Nigérie má ode dneška novou hlavu státu. Prezidentskou přísahu složil dosavadní viceprezident Goodluck Jonathan. Jeho předchůdce, 58letý Umaru Yar'Adua, v noci zemřel. Předtím byl dlouho nemocný.
Yar'Adua byl první vysokoškolsky vzdělaný prezident země po dlouhé době. Do úřadu nastoupil před třemi lety. Slibované reformy ale nedotáhl do konce, mimo jiné kvůli vleklé nemoci.
Jeho loňský odjezd na léčení bez předání pravomocí navíc uvrhl zemi do nejistoty. Yar'Aduův nástupce povede Nigérii do voleb v příštím roce.
Situaci v Nigérii přiblížil na Rádiu Česko zahraničně politický analytik ČRo Milan Slezák
Podle Milana Slezáka, zahraničně politického analytika Českého rozhlasu, bude přechod moci v zemi zcela hladký. Goodluck Jonathan totiž s předchozí hlavou státu dlouho pracoval a má dlouholeté zkušenosti s působením ve vrcholné politice.
Jonathan chce pokračovat v reformách, které započal jeho předchůdce. Prioritou i nadále zůstává změna volebního systému, boj proti korupci a především mírový proces s povstalci. Vyřešení těchto problémů sliboval už v roce 2007 při nástupu do prezidentského úřadu Yar´Adua.
„Sliboval například, že zatočí s korupcí - to se mu nepovedlo. Sliboval, že očistí volební systém Nigérie - to se mu také nepovedlo.“
„Povedlo se mu pouze to, že trošku vylepšil situaci v nigerijské deltě, kde jsou povstalci, kteří si myslí, že z toho bohatství, které má Nigérie z ropy, by měli mít více lidé, kteří žijí právě v oblasti, kde se ropa těží, a méně centrální orgány,“ uvedl Milan Slezák.
Na relativním uklidnění situace v ropné deltě se velkou měrou podílel tehdejší viceprezident Jonathan, protože většina povstalců je ze stejné etnické skupiny jako on. Podle mezinárodních expertů mu ale jeho etnická příslušnost teď může naopak uškodit.
