Na Všesokolský slet se chystají i v Paříži. Francouzi do Prahy vyšlou třicet lidí
Ve zdravém těle, zdravý duch. Známým sokolským heslem se neřídí jen sokolové v Česku, ale také členové tohoto spolku ve světě. V třetím díle našeho reportážního seriálu se podíváme za sokoly do Francie. I oni se pilně připravují na všesokolský slet v Praze, kam koncem června přijedou desítky tisíc cvičenců a diváků.
Pařížský Sokol patří mezi nejstarší sokolské spolky na světě. Není to tak dlouho, co oslavil 130. narozeniny a každoročně pořádá i ples na východě Paříže.
„Plesání, polka, valčík. To Francouzi neznají. Máme možnost přenést kousek Česka do Francie,“ řekla Radiožurnálu místostarostka pařížského Sokola Petra Trnková.
„Ve Francii jsme určitě nejstarší krajanská organizace, která tu bázi držela na tom, co Sokol skutečně znamenal v pojetí Tyršově ‚ve zdravém těle, zdravý duch‘. Začala to tím, že gymnastika, prostná, uchvátila Francouze. Jezdili do Prahy,“ pokračuje Trnková.
Sokol vznikl v Paříži už v roce 1892. Velký podíl na tom měla Česko-slovanská beseda i předseda francouzské gymnastické federace Joseph Sansbœuf, který se o rok dříve zúčastnil všesokolského sletu v Praze.
Na všesokolský slet se chystají také v Kanadě. V Torontu cvičí symfonii Sokolové z Itálie i Panamy
Číst článek
Sokolové ve Francii pomáhali se vznikem dalších sokolských organizací ve světě a podíleli se taky na vzniku samostatného Československa. Po vypuknutí první světové války se zapojili do cizinecké legie a bojovali v rotě Nazdar například u francouzského Arrasu.
„Zúčastňujeme se různých piet i v místech, kde umírali Češi. Jezdíme třeba na hřbitov La Targette u Arrasu nebo do Darney ve Vogézách ale taky na hřbitov Pere-Lachaise a k Vítěznému oblouku v Paříži. Roky jsem na těchto obřadech nosil vlajku,“ vypráví chvilku v češtině a chvilku zase ve francouzštině Pierre Špoutil.
Jeho tatínek byl Čech a maminka Francouzka. Poznali se na plese. Pierra počali ještě v Československu, ale narodil se už ve Francii v roce 1955.
„Poprvé jsem ilegálně přejížděl hranice ještě, když jsem ani nebyl na světě. Matka byla těhotná. Táta se schoval do vyvýšeného sedadla, které v autě vyrobil,“ povídá Pierre.
S dětmi se soustředíme hlavně na slovní zásobu, říká učitelka ze sokolské školy ve Washingtonu
Číst článek
Pierre je starostou pařížského Sokola už zhruba deset let. Dnes má organizace kolem 100 členů. Jedním z nich je i fyzik a matematik Jiří Bystrický. I on býval sokolským starostou a i on do Francie emigroval.
„30. dubna 1969 jsme odjeli. Říkali jsme si, co by se mohlo stát 1. května. Potom jsem si požádal u Francouzů o prodloužení pobytu,“ vzpomíná Bystřický.
„V pařížském Sokolu bylo hodně lidí, kteří utekli z Československa koncem 40. nebo 60. letech – v těžkých chvílích českých dějin. I dnes je v Sokolu významná česká diaspora. Tito lidé ale u nás obvykle zůstávají tak dva, tři roky a pak se vracejí do Česka,“ vykládá Olivier, který je sekretář pařížského Sokola.
Jeho tatínek, původem ze Znojma, utekl z Československa po komunistickém převratu v roce 1948. Olivier se už narodil ve Francii a má za sebou několik sokolských sletů, ten v Praze má být jeho osmým.
