Na návštěvě americké protiraketové základny na Aljašce
Horkým politickým tématem se u nás stává otázka americké protiraketové základny. O víkendu jsme vysílali vyjádření zástupců amerického Úřadu protiraketové obrany o tom, že Spojené státy požádají Českou republiku nebo Polsko o umístění základny nejspíše tuto zimu. My se ale se zpravodajem Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandrem Píchou podíváme na to, jak taková základna ve skutečnosti vypadá.
Zavede nás na jedno ze dvou stanovišť amerického protiraketového systému, a to do Fort Greely na Aljašce. Trochu ho překvapily poměrně malé rozměry - základny i samotných raket. Našeho zpravodaje i jeho kolegu z ČTK Američané provezli mezi raketovými sily i radarovými systémy. Jen přímo k samotné raketě pochopitelně nemohli. Na základně je v provozu jedno pole s dvaceti sily, hlubokými betonovými úložišti pro rakety. Zatím je tam dohromady 11 střel Interceptor. Pole se sily je podle odhadu velké jako asi 3 až 4 fotbalová hřiště. Takže pro 10 raket, které by měly být u nás nebo v Polsku, by to bylo pole velké asi jako dvě fotbalová hřiště.
Ze sil vyčnívají nad povrh země jen "čepice" - menší kopule vrchního krytu. A i samotný Interceptor není veliký. Žádná velikost raketoplánu nebo vesmírné rakety. K vidění byl totiž jeden Interceptor při skládce z kamionu, vešel se bez problémů na obyčejný návěs. Raketa totiž prakticky nic nenese - celé její tělo tvoří vlastně jen motory a palivo.
"Nenese žádnou výbušninu, ale vlastně ani projektil. Prohlížel jsem si na základně to, co zbude z Interceptoru na oběžné dráze, když se po startu oddělí motory a nádrže s vyhořelým palivem. Je to velké asi jako rozebraná pračka na prádlo a trochu to tak i vypadá. Na rámu z trubek je několik miniaturních řídících trysek a vpředu naváděcí čidlo. To je všechno. Američané tomu ale říkají kill-vehicle, neboli vražedné vozidlo. Stačí jen, když tahle "rozebraná pračka" narazí na oběžné dráze do nepřátelské rakety rychlostí 25 tisíc kilometrů v hodině. To je ohromná kinetická energie, která spolehlivě zničí cokoliv," připomíná Alexandr Pícha.
Základna o rozloze hypermarketu
A jak velký prostor zabírá základna kolem raketových polí, radaru a všeho dalšího zařízení? Asi jako místo pro nákupní centrum u Prahy! Se vším i s budovami pro ostrahu, s vlastními generátory na elektřinu, s vlastním čerpadlem vody a dalším zařízením, to je tak kruh o průměru přibližně jednoho kilometru, možná trochu více. Kolem je jen úzký pás po vysekaném porostu. Vojáci obsluhy a zabezpečení se počítají na stovky, ale nejsou příliš vidět. Z vnějšího pohledu je protiraketová základna velice klidná a tichá, takže se kolem ní nerušeně pohybuje mnoho divoké zvěře, které je na koneckonců na Aljašce opravdu hodně. A aniž to zvířata tuší, často je vojáci ze základny monitorují. Celý prostor kolem totiž střeží všemožná inteligentní čidla.
Na vojenské základně ve Fort Greely na Aljašce sice dvojice novinářů nemluvila s někým z oficiálních představitelů americké administrativy, ale na místě je otázka, jak se dívají tamní vojáci na to, že by taková základna byla třeba i u nás nebo v Polsku? V tom byli velice zdrženliví, politické otázky nepřicházely v úvahu. Neformálně se ale samozřejmě naopak zeptali na to, jak vnímají celou záležitost jejich hosté.
"Když jsme říkali, že je to u nás velice kontroverzní otázka, sice to nekomentovali, ale bylo vidět, že jsou trochu překvapení. Berou to tak, že základna bude krýt proti případnému útoku nás a celou Evropu. Jinak lidé v blízkém městečku Delta Junction to neřeší. Sešli se na shromáždění v místním kostelíku a jednomyslně se shodli na tom, že základna je pro ně přínosem. Místní firmy mají díky základně spoustu zakázek a řada lidí tam má pochopitelně práci."
Zajímavé je i to, jak se náš zpravodaj na základnu amerického protiraketového systému dostal? Je to přece jen jedno z nejdůležitějších míst obrany Spojených států! "Vlastně to nebylo nijak obtížné. S kolegou jsme o to projevili zájem a Američané nám to sami nabídli. Americká armáda je v tomto směru velmi otevřená. Spojené státy o systému protiraketové obrany otevřeně informují, ať už jde o úspěšné nebo neúspěšné testy, nebo o plány do budoucna. Je v tom dost sebevědomí, ale také signál toho, že jde čistě o ochranu území, kde se základna nachází," končí své vyprávění severoamerický zpravodaj Českého rozhlasu Alexandr Pícha.
