Poslední rozloučení s legendou ruského disentu. Ljudmile Alexejevové přišel dát sbohem Putin i opozičníci
Moskva se v úterý rozloučila s ruskou obhájkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou, která v sobotu zemřela ve věku 91 let. Rozloučit se přišli nejen někdejší kolegové z disentu a z hnutí na obranu lidských práv, ale i prezident Vladimir Putin, předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin či opoziční politik Alexej Navalnyj, pokládaný za Putinova hlavního oponenta.
Prezident podle agentury RIA Novosti položil k rakvi kytici růží a pak objal syna Alexejevové a krátce s ním pohovořil, než opustil sál.
Někdejšího kolegu z Moskevské helsinské skupiny, sedmasedmdesátiletého zakladatele hnutí Za lidská práva Lva Ponomarjova, který si právě odpykává 16 dní vězení za přeposlání výzvy k účasti na nepovolené demonstraci, soudce na obřad z nápravného zařízení nepustil s odůvodněním, že Alexejevová nebyla jeho příbuzná.
První a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov v prohlášení, ze kterého v úterý citovala agentura TASS, označil zesnulou aktivistku za příklad občanských postojů a vlastenectví pro další generace. „Život věnovala boji za to, co je pro každého nejcennější, a to je svoboda, důstojnost, lidská práva,“ zdůraznil.
Držitelka mnoha cen
Poslední rozloučení se konalo v moskevském Domě novinářů za zvýšených bezpečnostních opatřeních. Po kremaci má být Alexejevová pohřbena do rodinné hrobky.
Zemřela Ljudmila Alexejevová. Obhájkyni lidských práv a legendě sovětského disentu bylo 91 let
Číst článek
Zakladatelka Moskevské helsinské skupiny v minulosti obdržela za obhajobu lidských práv řadu cen, mimo jiné Andreje Sacharova, Olofa Palmeho a Václava Havla; nyní ji posmrtně vyznamenal polský prezident Andrzej Duda jedním z nejvyšších řádů.
Alexejevová se v době Sovětského svazu zapojila do disidentského hnutí. V únoru 1977 musela pod hrozbou zatčení vlast opustit a uchýlila se do Spojených států. V USA se věnovala dějinám sovětského disentu a působila v rozhlasových stanicích Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.
Osobní blahopřání Putina
Do Ruska se vrátila v roce 1993 a po nástupu Putina k moci se opět připojila k opozici. Aktivně se postavila rovněž proti ruskému postupu vůči Ukrajině. Navzdory kritice vnitropolitických poměrů ji ale Kreml respektoval, do roku 2012 působila v prezidentské Radě pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva.
12:03
Podporou represe se čeští političtí lídři ponižují, říká zakladatel organizace Human Rights Watch
Číst článek
V červenci 2017 Putin Alexejevovou v jejím moskevském bytě navštívil, aby jí osobně poblahopřál k devadesátým narozeninám. Na konci téhož roku jí ruský prezident předal státní cenu za významné úspěchy při ochraně lidských práv.
V roce 2015 převzala Alexejevová ve Štrasburku Cenu Václava Havla, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Ve svém projevu tehdy vyjádřila politování nad tím, že se Kreml „čím dál více vrací k sovětské praxi.“ Režim Vladimira Putina kritizovala také za zákony a překážky, kterým se snaží bránit v činnosti nevládním organizacím.
Téhož roku navštívila Alexejevová Prahu, kde se v Pražské křižovatce účastnila konference Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností, kterou pořádala Knihovna Václava Havla. Během svého vystoupení vyzvala - v době, kdy vrcholila migrační krize - k solidaritě s uprchlíky, co utíkají před válkou.
