Listy o žoldnéřích v Iráku ve službách civilních firem
Téma žoldnéřů v Iráku se asi rozebírá kvůli nedávnému případu, kdy zaměstnanci jedné takové americké firmy postříleli několik iráckých civilistů. To je opravdu ten hlavní důvod, i když historie 30 tisíc západních žoldnéřů v Iráku i jejich často skandální chování vůči místním obyvatelům trvá vlastně už čtyři roky, přičemž se na jejich eventuální zločiny nevztahují irácké zákony, a jsou tedy prakticky beztrestní.
K tomu incidentu došlo 16. září, kdy ozbrojenci z americké společnosti Blackwater postříleli 11 civilistů. Případ se vyšetřuje, deník The Washington Post ale upozorňuje: "Bylo by bláznivé zrušit činnost soukromých bezpečnostních firem v Iráku nebo Afghánistánu. Alespoň ve střednědobém výhledu," píše americký list.
A pokračuje: "Chybějí například lidé pro zajišťování bezpečnosti VIP osobností. Ještě nějaký čas budou společnosti jako Blackwater potřebné ke střežení diplomatů a dalšího personálu. Současné vyšetřování by se proto mělo zaměřit na to, jak zajistit, aby se chovali v souladu s pravidly, která platí pro americké jednotky, a jak je dostat před spravedlnost, pokud se něčeho dopustí," píše list.
Nic neobvyklého na činnosti soukromých bezpečnostních agentur neshledává ani rakouský deník Der Standard. Pozastavuje se ale nad jednou věcí. "To, že demokratické vlády přenášejí bezpečnostně politické a dokonce vojenské úkoly na soukromé společnosti, není nic nového. Nový je ale rozsah, v jakém se to odehrává. Ještě nikdy nebyly Spojené státy tak závislé na žoldácích jako v Iráku. Když členové agentury Blackwater zabili irácké civilisty, ukázalo se, jaké napětí s sebou privatizace války přináší," napsal rakouský deník.
Dalším tématem je rozšiřování schengenského prostoru. To se bude už brzy týkat i České republiky. Zůstaneme u deníku Der Standard, protože právě ten si v souvislosti s odstraňováním bariér v Evropě bere na mušku svou vlastní, tedy rakouskou vládu.
Vídeň se skřípěním zubů uznala, že východoevropské státy patří do schengenského prostoru bez hraničních kontrol, ale v praxi jedná tak, jako kdyby chtěla spustit znovu jakýsi druh železné opony, píše list. Dodává, že rakouští vojáci se stáhnou ze samotné hranice o několik kilometrů do vnitrozemí a tam budou hlídat v kombinaci s policií. Deník současně upozorňuje na údajné rakouské pokrytectví.
"Výhody pádu železné opony v ekonomice Rakousko hojně využívá, ale v politické oblasti se mu daří profilovat jako negativní síla. Nejraději by vystavělo kolem své východní hranice napůl průchodný ochranný plot, který by se dal otevírat jen z rakouské strany. Rakousko sice leží ve střední Evropě, ale je také členem Evropské unie, a nedochází mu, že tam je otevřenost hranice zásadou," zdůrazňuje vídeňský deník.
