Letní deště zbavují Brazílii sucha, experti ale konec potíží nevidí
Brazílie prožívala v uplynulých měsících rekordní sucho, které vyprázdnilo přehradní nádrže. A víc lidí než má Česká republika bylo bez vody. Milionům obyvatelů Sao Paula třeba vodu v noci vypnuli. A znovu začala téci až obden ráno. Letní deště začínají vyprázdněné přehradní nádrže znovu plnit vodou. Jenže odborníci varují, že nemusí napršet dost. A doporučují okamžitě konat – na všech frontách.
Propaganda proti plýtvání vodou proniká v posledních měsících do televizních talkshow a dokonce i do nejsledovanější telenovely.
Výchovné klipy jak z minulosti nabádají: vypněte vodu, když se ve sprše mydlíte, nebo když si čistíte zuby. A pouští je i ve státě Rio de Janeiro, kde problémy zstím nebyly tak velké.
Rio je závislé na řece Guandú
Padesát kilometrů od centra Ria vede z řeky Guandú obří potrubí do vodárny. Ještě hnědá voda, ze které pak bude pitná pro 9 milionů lidí. Provozní ředitel Vodáren a kanalizací Ria de Janeiro (CEDAE) Edes de Oliveira tvrdí, že voda tady zdaleka neschází.
Nedostatek vody potrápil Brazilce, vědci ale varují, že není vyhráno. Reportáž o tom natočil David Koubek
„Jsme závislí na řece Guandú. A ta je zase závislá na tom, kolik do ní vypumpují vody z další řeky, Paraíba do Sul. Té je zatím stále dost.“
Lidem ovšem nahnala strach zpráva o tom, že dvě ze čtyř vodních nádrží, které regulují vodu tak, aby jí bylo dost i v období sucha, jsou už na hladině tzv. mrtvého prostoru – tedy že z nich už sama voda dál nevyteče.
Už měsíc proto funguje krizový štáb, který všechny parametry sleduje. A trochu s obavami.
„V prosinci a lednu jsme čekali víc srážek. Ale ještě by mohlo pršet. Někdy máte deště až do května. Doufáme, že se v dalších měsících nádrže znovu naplní,“ říká Edes de Oliveira.
Sao Paolo reagovalo podle kritiků pozdě
Kolik naprší, sledují víc než kdy předtím i ve třetím nejobydlenějším území, kolem města Belo Horizonte. Je to ale zatím nic ve srovnání s nejlidnatějším Sao Paulem. Kritika tamní vlády je jednotná: dlouho se před lidmi tvářila jako by nic. Zareagovala pozdě.
„Tam neměli rozsvítit žlutou výstrahu. Rovnou červenou se sirénou. Teprve v polovině ledna, mnoho měsíců po vypuknutí krize, tam začali pomalounku pracovat na nějakém řešení,“ kritizuje odborník na hydrologii z Riodejaneirské federální univerzity Paulo Canedo.
„Do té doby udělali hodně pro to, aby vyčerpali vodu i z mrtvého prostoru nádrží. Proti tomu žádná. Ale veřejnost vůbec nevyzvali k tomu, aby udělala tváří v tvář vodní krizi svou část práce.“
I v Sao Paulu teď deště pomalu naplňují hrůzostrašně vyhlížející vyschlé přehrady a plánují propojení se stejnou řekou, která zásobuje Rio.
Experti varují
Skupina vědců z Brazilské akademie ovšem už vyšla na veřejnost se zoufalým vzkazem: politici nás ignorují. Teď v druhé polovině období dešťů prý musí nadprůměrně pršet. Jinak budou přehrady zase brzy vypadat jak vypuštěná vana. A ta zhorší zdraví lidí i brazilské ekonomiky.
„Zčásti se na tom podílí klimatické změny. Ale taky kácení. Pralesy vydávají do atmosféry vodu. A také hraje roli přílišná spotřeba vody. Je to komplexní záležitost,“ uvádí oceánolog a biolog, profesor José Tundisi.
Akutní nedostatek vody se může táhnout několik let. Prokopat potrubí, znovu zalesnit prameny a potoky a naučit lidi šetřit vodou může trvat déle.
Zvětšit mapu
