Buruladž a Nurlan se měli brát na sklonku léta. V srpnu se nebe nad Biškekem zatahuje, a jak se měsíc blíží svému konci, spolu s ním ubývá i slunce. Jenže Buruladž s Nurlanem měli strach z něčeho mnohem horšího, než je zamračená obloha.

Datum svatby, 25. srpna, totiž rodina Buruladž určila jen chvilku poté, co dívce zabránila provdat se za jiného muže. Přesněji řečeno: co ji před tím mužem zachránila.

Chyť ji a uteč

Dvacetiletá Buruladž Turdaaly Kyzy poprvé zmizela na konci letošního dubna. Neštěstí jí šlo v patách od okamžiku, kdy kdesi v Biškeku upoutala zrak jistého mladého taxikáře. Devětadvacetiletý muž se rozhodl, že chce Buruladž za ženu, a na její vůli se přitom neohlížel. Koneckonců, vždyť ani nemusel – odkdy tradiční únos nevěsty vyžaduje souhlas ženy?

Kořeny unášení nevěst sahají hluboko do historie. To, že si muž vyhlédne děvče, zmocní se ho a přinutí k manželskému životu, se po celém světě dělo po dlouhá staletí a některé jeho oblasti, mezi něž patří právě i Kyrgyzstán, na tuto tradici nezanevřely dodnes.

Málo platné, že obyčej ala kačuu (česky „chytit (dívku) a utéct“) už kdysi zakázali Sověti a kyrgyzský parlament v roce 2012 zvýšil trest za tento zločin až na deset let odnětí svobody. Odborníci naopak poukazují na to, že únosů nevěst napříč 20. stoletím – a hlavně pak po pádu SSSR – výrazně přibylo. A kyrgyzské ženy spolu s obhájci lidských práv zase na to, že úřady nad pachateli často zavírají oči. Zákon nezákon.

'Začala křičet a já vyběhl...'

Mladý taxikář se s jedním únosem nespokojil. Když vzal Buruladž svobodu poprvé, dívčina rodina ho rychle vypátrala a nucený sňatek překazila. Když se Buruladž násilím zmocnil podruhé, připravil dívku nejen o svobodu, ale také o život. A to přímo na policejní stanici.

„Po tom prvním únosu k nám přišel domů její přítel (Nurlan) a uspořádali jsme zásnubní obřad. Svatbu jsme domluvili na 25. srpna,“ popsal dívčin otec pro kyrgyzskou redakci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), která o případu informovala.

Rodina vzpomíná, jak byla Buruladž po prvním únosu vyděšená; strach z nechtěného nápadníka ji dohnal k tomu, že se dočasně přestěhovala k tetě, aby se před svým pronásledovatelem ukryla. Jenže pak se vrátila domů, do vesnice Sosnovka asi 30 kilometrů od Biškeku, aby pomohla matce s přípravami na ramadán.

27. května večer se Buruladž vydala do nedalekého obchodu, ale ušla sotva pár metrů. „Únoscovo auto stálo tamhle. Tam ji unesl,“ bude o několik dní poté ukazovat její otec. „Začala křičet a já vyběhl z domu a vyrazil za nimi.“ Únosce se mu však rychle ztratil z očí, a tak rodiče zalarmovali policii. Uplynulo několik hodin a zazvonil telefon: Buruladž volala z policejní stanice, že únosce zadrželi a že jí neublížil.

Když ji otec brzy nato přijel vyzvednout, byla mrtvá.

'Jak mohli? Věřili jsme jim'

Všechno se seběhlo tak rychle, vypoví později náčelník oblastní policie Nurlan Sarčajev. „Někdo klepal na dveře a (sloužící) policista se šel podívat. V ten okamžik se zadržený vyřítil do místnosti, kde ta dívka seděla, a zamkl dveře zevnitř. Vrah dívku třikrát bodl a pak se sám čtyřikrát bodl do břicha,“ líčí Sarčajev u výslechu ze záznamu RFE/RL.

Zdrcení Buruladžini rodiče nedokážou policistům odpustit. Dívčin otec navíc tvrdí, že pachatel jeho dceru zohavil. „Když jsem prohlížel tělo své dcery, zjistil jsem, že je do něj vyřezaný kříž a (iniciály) N a B,“ popisuje dívčin otec (B jako Buruladž a N jako její snoubenec Nurlan, pozn. red.), zatímco si její matka utírá slzy. „Jak mohla policie dopustit, aby se to stalo?“ pláče. „Věřili jsme jim. Měli ji ochránit.“

Zhruba o týden později konstatovalo to samé také kyrgyzské ministerstvo vnitra. Surová vražda Buruladž Turdaaly Kyzy totiž z lokálního zločinu rychle přerostla v celostátně sledovaný případ, a proto vláda neváhala jednat. Celkem potrestala více než 20 policistů, včetně dvou oblastních náčelníků a jejich zástupců, které s okamžitou platností vyhodila.

Je takový trest adekvátní? „Tohle není zanedbání, ale zločin,“ je přesvědčený Taalajbek Alybajev z občanské platformy v Biškeku, která monitoruje činnost kyrgyzského ministerstva vnitra. „Policisté by měli mít kontrolu nad vším. Odkud se ten nůž vzal?“ naráží Alybajev na to, že policisté zadrženého únosce zřejmě ani neprohledali.

RFE/RL v této souvislosti také připomíná, že kyrgyzská policie a justice si nad případy unesených nevěst rády myjí ruce a snaží se rodiny unesené a únosce přimět, aby si věc vyřídily samy mezi sebou.

Pryč s únosy nevěst!

Jaký trest čeká hlavního viníka Buruladžiny smrti? Zatím nevíme: pachatel, jehož jméno drží úřady v anonymitě, se v nemocnici stále zotavuje z vážných zranění, které si sám způsobil. O jeho osudu se rozhodne teprve tehdy, jakmile bude schopen soudního procesu.

V ulicích Biškeku mezitím protestovaly stovky mladých lidí: Pryč s únosy nevěst! A OSN varuje, že obyčej ala kačuu „není součástí kultury a tradice Kyrgyzstánu, ale porušením práv zranitelných lidí“.

Pomůže to, aby se taková tragédie už neopakovala? Jméno Buruladž Turdaaly Kyzy dnes zná celý Kyrgyzstán. Ale o kolika takových Buruladž nikdy neslyšel a neuslyší?

Dobrovolný sňatek, nebo krádež svobody? Únosy kyrgyzských žen v reportáži VICE News:

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít