Zásoby magnetitu vedou od vrcholu hory nad Kirunou šikmo pod zem, až pod švédské město ležící za severním polárním kruhem.

Během těžby se pak část země postupně propadá. A jak těžba postupuje směrem dolů, je v tuto chvíli takzvaná hlavní šachta v hloubce 1300 metrů a blíží se nebezpečná zóna propadů k obydleným čtvrtím města.

Část Kiruny se proto stěhuje, uhnout těžbě musí například radnice. Někteří úředníci už pracují z nové budovy. Jak ale Radiožurnálu řekla šéfka projektu stěhování radnice Jenny Lindbergová, budova se nyní oficiálně zavírá.

Stará radnice skončí stejně jako domy z okolí, ze kterých se už Kiruňané odstěhovali. Město je předá těžařské firmě, která zajistí jejich ekologickou likvidaci, a to přestože radnice v roce 1964 vyhrála cenu za nejkrásnější švédskou veřejnou budovu.

Přestěhovat se musí také deset tisíc lidí. Obyvatelé Kiruny, kteří jsou v zasažené oblasti, mají na výběr. Státní těžařská firma LKAB jim nabízí buď zcela nové bydlení ve stejné kvalitě v novém městě, nebo jim vyplatí tržní cenu nemovitosti a k tomu čtvrtinu navrch.

Přesun za miliardy

LKAB už za celý proces vyplatilo v přepočtu asi 16 miliard korun a 27 miliard korun má připravených. Roční prodeje firmy ale činí násobně víc, takže se jí to stále vyplatí.

Podle informací vydaných firmou začaly první přesuny lidí kvůli těžbě už v roce 1899, kdy se stěhovala z vrcholu kopce první chata. Aktuální plán stěhování pochází z roku 2004 a neskončí dříve než v roce 2032. Do té doby se musí kromě deseti tisíc lidí přesunout také řada obchodů v dosavadním centru nebo také velký dřevěný kirunský kostel.

Celý kostel se bude přesouvat až okolo roku 2025 a město už několikrát změnilo způsob, jak ho přestěhovat. Ještě minulý měsíc to ale vypadalo, že se bude stěhovat v celku. Kostel je z roku 1912 a je skoro stejně starý jako celé město. Návrh budovy připomíná tradiční architekturu Sámů, původních obyvatel, kterým se v Čechách častěji říká nesprávným názvem Laponci.

Zkušenost se stěhováním kostela jsme měli i v Československu. V roce 1975 byl po kolejích o zhruba 841 metrů přesunut 10 tisíc tun vážící kostel v Mostě. Téměř celé město pak bylo kvůli těžbě uhlí srovnáno se zemí. 

Každý den se podle oficiálních informací firmy vyveze z kirunského dolu asi 75 tisíc tun rudy, což prý odpovídá asi šesti Eiffelovkám. Důl nezná pauzy, takže se pracuje 365 dní v roce, a pokud to přepočteme na Eiffelovky, je to ročně skoro 2200 slavných francouzských věží.

Železná ruda se v Kiruně zpracovává na takzvané železné pelety, což jsou malé kuličky, které jsou polotovarem pro výrobu oceli. Z města se pak odváží vlakem do přístavu v norském Narviku. Dvě lokomotivy táhnou 68 vagonů, každý se stovkou tun železných pelet. A i tak už prý kapacita železnice přestává dostačovat.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít