Kandidáti na prezidenta v Rusku odevzdali archy s podpisy volební komisi. Putin jich posbíral 300 000
Kandidáti na prezidenta v Rusku ve středu odevzdali centrální volební komisi petiční archy s podpisy svých příznivců. Seznam kandidátů pro březnové volby se tím definitivně uzavřel. Do sídla volební komise v Moskvě přišli i zástupci volebního štábu Borise Naděždina předat sto tisíc podpisů, které jsou potřebné pro zaregistrování kandidatury.
Naděždinovo jméno se v posledních dnech skloňuje z možných kandidátů asi nejvíc. Minulý týden lidé na mnoha místech v Rusku stáli fronty, aby mohli podpisem podpořit jeho kandidaturu. Petiční archy se podepisovaly třeba i v Praze.
Ukrajinská vláda poslala do parlamentu nový návrh zákona o mobilizaci. Zpřísňuje pravidla
Číst článek
Momentálně je Naděždin jediný opoziční kandidát, který splnil podmínku na počet podpisů. Ty odevzdal také Andrej Bogdanov, kterého navrhuje mimoparlamentní strana Svobody a spravedlnosti. Počítá se, že podpisy také odevzdá člen strany Zelená alternativa Anatolij Batašev.
I když ale přinesou podpisy, tak se kandidáty ještě nestávají. Centrální volební komise má podle zákona deset dní na to, aby archy s podpisy vyhodnotila a rozhodla, jestli jsou platné a tím, jestli ten kandidát může postoupit k volbám. Třeba v Naděždinově štábu se z toho důvodu posledních několik dní snažili, aby petiční archy byly skutečně neprůstřelné.
Mají přitom z čeho vybírat. Vybrali celkem přes 200 000 podpisů, tedy jednou tolik, než je potřeba. Takže například vyřadily všechny, které se sesbíraly mimo území Ruské federace právě v zájmu minimalizace rizika, že volební komise hodí ty jejich podpisy do koše a kandidaturu Naděždinova nepovolí.
Změna ze shora, ne zezdola
V tuto chvíli jsou v Rusku čtyři potvrzení kandidáti, které volební komise zaregistrovala. Jsou to tři kandidáti navrhovaní parlamentními stranami, kteří žádné podpisy sbírat nemuseli. Nikolaj Charitonov za komunistickou stranu, Leonid Sluckij za nacionalisty a Vladislav Davankov za menší stranu Noví lidé.
Vedle nich samozřejmě kandiduje Vladimir Putin. Toho žádná strana nenominovala, takže musel sesbírat 300 000 podpisů, ale to v jeho případě nebyl žádný problém a volební komise zaregistrovala jeho kandidaturu v pondělí.
Putin se opět nezúčastní předvolebních debat. V minulosti se vymlouval i na dovolenou
Číst článek
Putin už také odevzdal úřadům své majetkové přiznání, což je další nutná podmínka účasti v březnových volbách. Do boje o pátý prezidentský mandát podle toho přiznání nejde jako žádný boháč. Putin ve svém přiznání tvrdí, že si za posledních šest let vydělal v přepočtu asi 11 milionů korun a přiznává středně velký byt a garáž v Petrohradu.
Je potřeba říct, že demokratické volby změnu vlády v historii Ruska nikdy nepřinesly. Nikdy nevedly ke změně na rozhodujících mocenských postech. A o Rusku posledního čtvrtstoletí se mluví o imitaci demokracie. Tedy že se jedná o zemi, která zachovává demokratické rituály, jako jsou volby, ale ty jsou ve skutečnosti spíš vyprázdněné.
Boris Naděždin se úplně nevyhnul kritice, že je tohoto součástí. Není to totiž úplný politický outsider. V minulosti byl poslancem Státní dumy, spolupracoval se stranou Spravedlivé Rusko, která patří k těm prorežimním.
V rozhovoru s novináři serveru Medúza výslovně nepopřel, že by jeho kandidatura byla dohodnutá s Kremlem a on plnil roli bezpečného liberálního kandidáta, který sesbírá některé nějaké hlasy, ale výrazně neohrozí prezidenta Vladimira Putina.
Na druhou stranu právě dvojznačnost Borise Naděždina je podle ruského sociologa Borise Kagarlického důvodem, proč prezidentské volby v Rusku sledovat. Protože v Rusku změna obvykle nepřichází zdola, ale shora. Podle Kagarlického je Naděždinova kandidatura ze všeho nejvíc svědectvím o vnitřním napětí v Kremlu, a to nezávisle na výsledku voleb, který bude nakonec příznivý pro Vladimira Putina.
