Chapadla ruských tajných služeb sahají až do Prahy, popisuje ruská novinářka Ira Dolininová, která před režimem Vladimira Putina uprchla do Česka. „Výhrůžky obsahovaly informace o našich letenkách, včetně informací z pasu, rezervovaných sedadlech v letadlech a hotelu, kde jsme plánovali ubytování. Takové informace prostě nejsou dostupné běžným bláznům, kteří podporují Putina,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz mladá novinářka.

Rozhovor Praha 6:35 10. října 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když jsme spolu naposledy mluvily v červnu roku 2022, říkala jste, že jste opustila Rusko kvůli bezpečí. Cítíte se nyní bezpečně?
Bohužel, ten pocit bezpečí zmizel poté, co jsem dostala první výhrůžku. Věděli jsme, že by bylo iluzorní si myslet, že jsme v úplném bezpečí, protože ačkoliv nejsme v Rusku, stále píšeme o ruských autoritách a o válečných zločinech, které Rusko páchá. Máme tři úrovně bezpečí: zelenou, žlutou a červenou.

Zelená by byla, kdybychom například bydleli někde v Grónsku a mohli si být jisti, že nám nic nehrozí, protože nikdo neví, kde přesně jsme. Žlutá úroveň, ve které jsme v Česku dosud existovali, znamená, že jsme obezřetní.

Víme, že si nemůžeme být stoprocentně jistí, musíme dávat pozor na to, s kým se setkáváme, mít zabezpečený počítač a mobil, nešířit informace o tom, kde přesně bydlíme, a nedávat neznámým lidem naše kontaktní údaje. Ale také to znamená, že nemusíme být neustále ostražití a rozhlížet se na ulici, zda nás někdo nesleduje.

Červená úroveň je ta, kterou jsme v Rusku měli posledních několik let. Znamená, že jste neustále ve střehu a musíte počítat s tím, že vás tajné služby mohou zatknout kdykoliv, můžete skončit ve vězení nebo i hůře.

Když jsme se potkaly minule, jen krátce poté, co jste utekla z Ruska, byla jste stále velmi obezřetná. Potkáváme se po téměř roce a půl. Jak se cítíte teď?
Když jsem přijela do Česka, trvalo mi zhruba půl roku, než jsem dokázala vypnout ten červený bezpečnostní mód. Když jsme spolu naposledy hovořily, zmiňovala jsem, že mě kontakt s neznámými lidmi nebo policií děsí. Trvalo mi dlouho, než jsem se přizpůsobila a začala jsem cítit nějaký základní pocit bezpečí.

Například když jsem šla na procházku se psem a auto se zastavilo poblíž mě, mé první myšlenky byly vzít psa do náruče a utéct. To jsem několikrát udělala. Ale po půl roce jsem se zbavila tohoto instinktu. Samozřejmě jsem si stále dávala pozor, protože pracujeme s citlivými tématy, ale už jsem nebyla tak paranoidní.

Ale pak, v březnu 2023, dorazila první výhrůžka. Nevěděli jsme, od koho pochází, ale odesílatel, podepsán jako „Jevgenij P.“, znal moji českou adresu a také adresu mé kolegyně. Výhrůžka přišla prostřednictvím formuláře, který máme na webu a slouží k tomu, aby nám čtenáři poskytovali zpětnou vazbu.

Výhrůžek jste obdržela celkem pět. Jaký byl jejich obsah?
Na konci srpna jsme s kolegyní obdržely zprávu od stejného pisatele. Ve zprávě se uvádělo, že se nemohu schovat, že mě najdou a budu muset nést odpovědnost za každou lež a zlou věc, kterou jsem napsala.

Dále se tam píše, že mě najdou i spolu s mým psem a že nemám bezpečné místo, kde se schovat. Kolegyně se kvůli těmto výhrůžkám přestěhovala na novou adresu, protože v první výhrůžce byla uvedena i její adresa.

Jenže oni zjistili i to, že již nebydlí na své původní adrese. V jedné z výhrůžek stálo, že vědí o zdravotních problémech psa mé kolegyně, že má obtíže s dýcháním. Výhrůžka neobsahovala slovo „pes“, ale jiný vulgární ruský výraz. To, že má problémy s dýcháním, pozná téměř kdokoliv, kdo ji potká se psem na procházce. Je to zřetelně slyšet.

Tím, že odesílatel výhrůžek disponuje i takovými informacemi, jsme dospěli k závěru, že jde o fyzické pronásledování, neboť problémy s dýcháním psa není možné poznat z fotek nebo nabourání do počítače.

V Rusku jsem byla nepřítelem státu, v Evropě jsem nepřítelem všech, říká ruská novinářka v exilu

Číst článek

Říkala jste, že se vaše kolegyně odstěhovala. Mají její novou adresu?
Nevíme o tom. Napsali pouze, že vědí, že už nebydlí na své původní adrese a že ji najdou.

Vy jste se přestěhovala?
To nebudu komentovat.

Server investigace.cz uvádí, že za výhrůžkami nejspíš stojí ruská FSB (Federální služba bezpečnosti). Jak jste k tomuto závěru došli?
Původně jsme se domnívali, že jsou výhrůžky vydávány podporovateli Putina, kteří žijí v Česku a jsou spojeni s ruskou tajnou službou. Poté jsme však obdrželi další dvě výhrůžky, které obsahovaly informace o naší účasti na novinářské konferenci ve Švédsku.

Výhrůžky obsahovaly informace o našich letenkách, včetně informací z pasu, dat narození, rezervovaných sedadel v letadlech a hotelu, kde jsme plánovali ubytování. Takové informace prostě nejsou dostupné běžným bláznům, kteří podporují Putina.

Konzultovali jsme to s odborníkem, jenž se specializuje na bezpečnost ruských a běloruských disidentů žijících v exilu. Na základě poskytnutých informací vyvodil, že za těmito výhrůžkami pravděpodobně stojí příslušníci FSB, protože mají přístup k databázím evropských aerolinek. Expert nám tvrdil, že navzdory tomu, že zasílané zprávy byly psané velmi emotivně, je pravděpodobné, že za tím stojí FSB, která si často najímá lidi z různých kriminálních gangů.

Někdo píše s hrubkami, jiný velmi emotivně a další zase velmi stroze. Podobnou taktiku používal například i Jevgenij Prigožin, který byl propojen s řadou trollích farem, které šířily výhrůžky a dezinformace.

Je tedy třeba si uvědomit, že i pronásledování opilým nebo omámeným člověkem nemusí znamenat, že nemá spojitost s FSB, že Kreml využívá jen sofistikované agenty oděné v oblecích, ale může se jednat doslova o kohokoliv.

Kdy jste dostali poslední výhrůžku?
Před pár dny jsme dostali výhružnou zprávu, ve které se autoři posmívali tomu, že jsme případ nahlásili české policii.

Takže jste tuto záležitost nahlásili na policii?
Ano, je pro mě nezvyk chodit s čímkoliv na policii. Od dětství jsem zvyklá na to, že se na policii nechodí, ať jsou okolnosti jakékoli. Je skvělé vědět, že tady tuhle formu podpory mám. Zároveň vím, že to nebude vyřešené během dnů ani týdnů, ale jsem vděčná za to, že naše stížnost byla vyslyšena. Nemohu se vyjádřit ke konkrétním krokům nebo doporučením, která jsme obdrželi, ale obecně mám dobrý pocit, protože si uvědomuji, že v tom nejsme sami.

Rusové jsou k politice apatičtí, ale hlad po nezávislých informacích je velký, říká novinář ze Svobodné Evropy

Číst článek

Můžete, alespoň v obecné rovině naznačit, jaké bezpečnostní pokyny nyní následujete?
Jsme v červeném módu pohotovosti, a proto jsou bezpečnostní opatření přísnější. Určují například, jak se máme chovat na ulici či jak se máme zachovat, když máme pocit, že nás někdo pronásleduje. Samozřejmě mám svoje triky, avšak z důvodů bezpečnosti si je ponechám pro sebe.

Absolvovala jsem mnoho bezpečnostních tréninků a využívám obecných pravidel, jako je například neponechávat kartáček volně ležet na hotelovém pokoji. Na druhou stranu, pokud vás někdo chce otrávit a nenajde tam váš kartáček, sáhne po něčem jiném.

Jde o to nemít iluzi, že jsme v bezpečí, a nečinit se snadným terčem. Pokud nás chce někdo zabít, pravděpodobně to provede. My se můžeme snažit o to jim to neulehčit.

Proč si myslíte, že výhrůžky přišly právě teď?
Jejich cílem je nás zastrašit a psychicky zlomit. Kdyby nás chtěli zabít, udělali by to. Nyní jde o psychologický nátlak. Chtějí, abychom přestali psát. Momentálně se zaměřují především na novinářky, což je typické pro ruský patriarchát.

Sází na to, že ženy jsou snadno zlomitelné a že pokud nám budou posílat výhružné zprávy, ustoupíme, protože přece máme děti a rodiny, které musíme chránit.

Napsala jste něco, co je mohlo v březnu, kdy přišla první výhrůžka, vyprovokovat?
Myslím si, že celé to bylo v přípravách déle, protože nezjistíte, kde kdo bydlí ze dne na den. Je však pravda, že to přišlo pár dní poté, co jsem vydala článek o ruských separatistických jednotkách bojujících na Ukrajině v den, kdy poprvé dobyli ruské území. To naštvat mohlo. Jedna věc jsou Ukrajinci bojující proti Rusku, ale zrada vlastních lidí je pro Kreml nesmírně potupná.

Ovlivnily výhrůžky vaši práci?
Ne, a doufám, že se to nestane. Samozřejmě to ovlivňuje, jak se cítím. Jsem jenom člověk. Na práci pod tlakem jsme ale zvyklí. Pracuji s tím, že dnes dělám svou práci a že nevím, co přinese zítřek.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít