K hledání řešení by prý přesto mohly přispět události posledních tří měsíců a násilí, jemuž jsou vystaveny obě strany. „Jestli právě tento kritický moment situaci neposune. Jestli tato šílená situace nepřivede obě strany k tomu, aby se nad tím zamyslely jinak,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově

V současných politicích, jako jsou izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo palestinský vůdce Mahmúd Abbás, ovšem naději na řešení konfliktu nevidí. „Tito muži, kteří bojují především o vlastní politické přežití, na nic jiného nepřijdou. Musí přijít nová generace lidí, kteří budou chtít zkusit přijít s nějakým řešením a risknout to.“

Nejprve je ovšem třeba dosáhnout dohody o míru v Gaze, jejíž součástí bude i to, že Hamás nezůstane u moci. Vyjednávání zatím pokračují bez výsledků a požadavky Hamásu se stupňují, včetně toho, aby jeho vysoce postavení činitelé mohli Pásmo Gazy opustit.

„Hamás od roku 2007 postavil podzemní teroristickou infrastrukturu. Mluví se o 700 kilometrech tunelů v pásmu, které je 40 kilometrů dlouhé, a že ani Izrael nemá dostatek výbušnin, aby to zničil. Trvalo by to roky. Hamás to ví a může v zásadě vyjednávat z pozice síly. A to zase Izrael nechce připustit,“ vysvětluje.

Podle Kalhousové je jasné, že vojenská ofenziva nedosáhne Izraelem obou deklarovaných cílů, tedy zničení Hamásu a vydání rukojmí. Cílem je proto nyní spíše zajistit, aby Gaza nepředstavovala bezpečnostní riziko alespoň po několik příštích let.

Premiér Netanjahu prý také bude pod stále větším tlakem veřejnosti, která požaduje osvobození rukojmí i za cenu ústupků, a na opačné straně ze strany extremistických stran vládní koalice, které požadují pokračování vojenské operace.

Léčebný proces

Dvoustátní řešení by podle Borella měla hledat mezinárodní konference, jejímiž členy by byly západní i arabské státy s tím, že Izraelci a Palestinci by byli konzultováni a posléze se spolu domluvili na detailech.

„To není nic nového, v minulosti tu byly snahy dojít k dvoustátnímu řešení postupně. Problém je, že vždy dojde k otřesným událostem, které celý plán vykolejí,“ uvádí Kalhousová.

Dvoustátní řešení ovšem nemá jednoznačnou podporu na izraelské ani palestinské straně. A problémem je i to, že v jednáních by neměl být zastoupen Hamás, který je ovšem mezi Palestinci pravděpodobně nejpopulárnější organizací.

„Na jednu stranu si neumím představit, že je Hamás – jako teroristická organizace poté, co předvedla 7. října 2023 – přizván k diplomatickým jednáním. Ale na druhou stranu když bude ignorován, tak se stane to co v minulosti. Izraelci a Palestinci se nakonec na něčem dohodnou a začne série teroristických útoků na izraelské civilisty, což v Izraeli vyvolá vlnu nevole proti mírovému procesu. A vyhraje politická strana, jako v 90. letech vyhrál Netanjahu, a ten proces vykolejí,“ upozorňuje expertka.

Konflikt je podle ní třeba řešit komplexně, přičemž ani jedna strana není připravena na jakékoli rychlé kroky. Nejprve je třeba zajistit základní bezpečnost, do té doby jsou úvahy o palestinském státu předčasné.

„Teď bude potřeba spíš zahájit proces léčení duší těch dvou národů, protože opravdu strašně moc utrpěly. Takže ne nějaká hurá akce, ale spíš dát těm lidem prostor, aby si k sobě společně našli cestu,“ doplňuje.

Jak by izraelsko-palestinský konflikt ovlivnilo zvolení Donalda Trumpa prezidentem? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít