Budoucnost JAR se škraloupem? Seznamte se s novým předsedou Afrického národního kongresu
Jihoafrický viceprezident Cyril Ramaphosa byl v pondělí zvolen předsedou vládní strany Africký národní kongres. Rozhodnutí bylo velmi těsné a ovlivní budoucnost Jihoafrické republiky i této strany, která je u moci od konce apartheidu. Jako předseda má teď 65letý byznysmen a jeden z nejbohatších lidí v Jižní Africe velkou šanci stát se v roce 2019 příštím prezidentem, uvádí agentura Reuters.
Africký národní kongres (ANC) zatím vyhrál všechny volby od roku 1994. Vláda současného prezidenta a předsedy strany Jacoba Zumy je ale provázena skandály a korupcí a výrazně poškozuje reputaci strany doma i v zahraničí.
Kongres, který kdysi vedl Nelson Mandela, je tak hluboce rozdělený.
Matka Zimbabwe, nebo jeho ostuda? Zázračná cesta 'Gucci' Grace Mugabeové za doktorátem i diamanty
Číst článek
V souboji o předsedu strany Ramaphosa těsně porazil Nkosazanu Dlaminiovou-Zumaovou, bývalou manželku prezidenta Zumy. Ten je obviňován z korupce už od roku 2009, kdy se stal hlavou státu, vše ale popírá. Pětasedmdesátiletý prezident si udržel moc i přes několik hlasování o vyslovení nedůvěry v parlamentu.
Nestabilní politická situace má ale negativní dopad i na jihoafrickou ekonomiku. Jeden z hospodářsky nejsilnějších států Afriky tak v posledních šesti letech nezaznamenal téměř žádný růst a míra nezaměstnanosti dosahuje rekordních čísel, upozorňuje Reuters.
Narozen v Sowetu
Ramaphosa se narodil v roce 1952 v Sowetu, slumu na předměstí Johannesburgu, a později studoval právo. Na základě toho se už jako student zajímal o politiku a stal se vedoucím jedné z frakcí Jihoafrické studentské asociace.
Ramaphosa byl kvůli svému aktivismu několikrát zadržen a nakonec dostudoval dálkově. V 80. letech se stal aktivním členem hornických odborů a devět let byl i v jejich vedení. V roce 1991 byl také zvolen do jedné z vůdčích pozic v ANC a hrál klíčovou roli v diskusích o přechodu Jihoafrické republiky k demokracii, popisuje katarská Al-Džazíra.
Po prvních demokratických volbách v roce 1994 se Ramaphosa stal členem parlamentu a pomohl vytvořit novou ústavu. Byl také zvažován jako zástupce Nelsona Mandely, jihoafrického prvního černošského prezidenta, tuto pozici ale nakonec získal Thabo Mbeki, který pak v roce 1999 stanul v čele země.
Ramaphosa později začal podnikat, zaměřil se hlavně na hornictví a zemědělství. Dnes je jedním z nejbohatších lidí v Jihoafrické republice.
Krveprolití v dole Marikana
Jeho pověst se ale v několika posledních letech zhoršila, mimo jiné kvůli spojení s krveprolitím v dole Marikana v roce 2012, kde bylo 34 stávkujících horníků zastřeleno policí. Tehdy Ramaphosa, který byl akcionářem a ředitelem společnosti vlastnící důl, žádal o razantnější policejní zásah proti horníkům. Ačkoliv byl později zproštěn jakéhokoliv obvinění, jeho pověst zůstává poškozena.
Na začátku tohoto roku se Ramaphosa omluvil za své tehdejší vyjádření, zdůraznil ale, že nějak intervenovat musel, aby se zabránilo větším ztrátám na životech. V roce 2014 pak byl Cyril Ramaphosa zvolen viceprezidentem Jihoafrické republiky, dodává Al-Džazíra.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
