Lidská chyba, nikoliv nešťastná náhoda, říká o pádu mostu janovský prokurátor a chce spustit vyšetřování

Úterní zřícení části mostu v Janově nebyla nešťastná náhoda, ale šlo o lidskou chybu, řekl ve středu novinářům janovský prokurátor Francesco Cozzi. Most vybudovaný v letech 1963 až 1967 podle návrhu tehdy oslavovaného architekta Riccarda Morandiho byl problematický už od samého počátku, tvrdí inženýr Antonio Brencich. První údržbu musel podstoupit už po dvou dekádách od otevření.

Janov (Itálie) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na zřícený Morandiho most ze spoda

Pohled na zřícený Morandiho most ze spoda | Zdroj: ČTK/AP

Mezi čtyřmi desítkami obětí, různé zdroje uvádějí od 39 do 42 mrtvých, jsou také tři mladí Francouzi, dva Albánci a tři Chilané.

„Musíme odpovědět na jedinou otázku: proč se to stalo?“ prohlásil janovský prokurátor. „Jakmile skončí pátrání po obětech a pohřešovaných, začne vyšetřování a budou se analyzovat všechny aspekty projektu, realizace a údržby mostu,“ upozornil Cozzi.

OBRAZEM: Pád dálničního mostu v Janově si vyžádal desítky mrtvých, příčina je stále nejasná

Číst článek

Nejprve se podle něj zjistí, jaká údržba se na mostě prováděla a co přesně se stalo v úterý, tedy zda zřícení mostu něco spustilo. Posléze prokuratura patřičně zakročí proti zodpovědným úřadům a společnostem.

Vedle mostu v Janově navrhl architekt Morandi dvě konstrukce obdobného typu. První se nachází v Libyi, druhá ve Venezuele. Osmikilometrový venezuelský most přes jezero Maracaibo patří k nejznámějším pracím architekta. Podle inženýra Antonia Brencicha, který působí na janovské univerzitě, se u těchto staveb od samého počátku projevovalo rychlé chátrání použitého materiálu - předpjatého železobetonu.

V případě janovské stavby nebyly problémem podle Brencicha peníze, mostem se bez ustání zabývali odborníci a byly do něj investovány nemalé částky. Problém spočívá ve stavbě samotné, soudí Brencich, který ji označuje za inženýrský „neúspěch“. Stavba podle něj procházela permanentní údržbou.

Most byl „špatně koncipován, špatně navržen a patrně i špatně postaven“, a proto jej nelze brát jako standard pro všechny železobetonové stavby z 50. a 60. let, řekl ve středu Brenchic serveru RaiNews.

„Připisovat zřícení mostu bouřce je čiré šílenství,“ reagoval architekt na dotaz, zda mohl hrát nějakou roli déšť. Stejně skepticky se staví ke zprávám, že do mostu udeřil blesk a to bylo příčinou neštěstí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme