Slovinské parlamentní volby s přehledem vyhrál nováček na politické scéně – jen pár měsíců staré zelené liberální Hnutí Svoboda (GS) v čele s podnikatelem Robertem Golobem. Ten volební vítězství slavil na dálku, v současné době je v domácí izolaci kvůli nákaze covidem. Dosavadnímu premiér Janez Janša ve funkci končí. Nepomohla mu ani březnová cesta do Kyjeva s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) a polskými vrcholnými politiky.

Lublaň 15:58 25. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Slovinskou politickou scénu, která je v posledních více než deseti letech velmi nestabilní, letošní volby nevídaně zpřehlednily. Místo dřívějších devíti stran jich v parlamentu zasedne jen pět.

Porážka premiéra Janši. Volby ve Slovinsku vyhrálo liberálně zelené Hnutí Svoboda

Číst článek

Vítězné Hnutí Svoboda se 41 mandáty utvoří s největší pravděpodobností koalici se sociálními demokraty (SD), kteří získali sedm mandátů, případně přiberou ještě Levici (L) s pěti křesly.

V opozici tak zůstanou dvě pravicové strany: Slovinská demokratická strana (SDS) premiéra Janeze Janši a jeho koaliční partner Nové Slovinsko – křesťansko-lidová strana (NSi).

Vítězný Golob

Pětapadesátiletý Robert Golob dlouhá léta působil jako předseda představenstva slovinské pobočky mezinárodní energetické společnosti GEN-I.

Do povolebního štábu se Golob připojil přes video, protože je kvůli nákaze koronavirem v izolaci. Řekl, že vysoká účast i výsledky potvrzují, že lidé skutečně chtějí změnu. „Dnes lidé tancují. Zítra je nový den a od zítřka budeme tvrdě pracovat, abychom tuto důvěru ospravedlnili,“ uvedl v neděli.

Místopředsedkyně strany Marta Kosová poté mluvila o tom, že vláda v čele s Hnutím Svoboda chce vrátit Slovinsku skutečnou demokracii, právní stát, politickou kulturu, svobodu médií a nezávislost soudnictví. V projevu adresovala také Evropskou unii a řekla, že Slovinsko už ji nezklame a bude dál nadšeným členem organizace.

Hnutí Svoboda je nově vzniklý politický subjekt, kterému dal název a identitu právě předseda Golob. Na sjezdu, kde byl zvolen jako předseda, vyzdvihl jako klíčový bod politiky klimatickou politiku nebo zdravotní péči.

‚Malý Orbán‘ Janša

Trojnásobný premiér Janez Janša vedl slovinskou vládu v letech 2004–2008, poté 2012–2013 a naposledy od března 2020. Právě jeho třetí kabinet, který držela u moci i krajně pravicová Slovinská národní strana (SNS), byl trnem v oku liberální a levicové opozici.

Za svou politickou kariéru si vysloužil za své autoritářské kroky vůči médiím kritiku organizace Freedom House nebo Evropské unie. Europoslanci dokonce v prosinci přijali rezoluci, ve které vyjadřují obavy o stav nezávislých médií, kritizují v nich také slovní útoky Janši a dalších politiků na novináře.

Podle letošní zprávy nevládní organizace Freedom House Slovinsko zažilo nejstrmější pád demokratických principů ze všech zemí východní Evropy a střední Asie. Dlouhodobě si drželo vysoký index, ale oproti loňskému roku index klesl z 95 na 90 bodů ze sta. Freedom House z poklesu viní právě Janšu.

Mimo jiné kvůli tomu se mu přezdívá „malý Orbán“. S maďarským premiérem Viktorem Orbánem udržuje velmi dobré vztahy. V minulých letech byl v úzkém kontaktu i s lídry dalších zemí visegrádské čtyřky.

Blízko mu byl bývalý český premiér Andrej Babiš (ANO) i současný předseda vlády Petr Fiala (ODS).

S ním a polským předsedou vlády Mateuszem Morawieckým a vicepremiérem Jarosławem Kaczyńským v polovině března jako první z čelných představitelů států Evropské unie navštívili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v tehdy obleženém Kyjevě.

Janša, který od roku 1991 nepřetržitě vede Slovinskou demokratickou stranu (SDS), se „proslavil“ mimo jiné také tím, že po minulých amerických volbách tvrdošíjně ještě dlouhé týdny trval na tom, že v nich zvítězil Donald Trump.

Slovinské turbulence

Velký úspěch Hnutí Svobody krátce po jeho vzniku není ve Slovinsku vůbec ojedinělý.

Staronová vláda Fideszu. ‚Visegrádská skupina vstoupí do doby ledové,‘ předpokládá maďarský expert

Číst článek

V 90. letech byla slovinská politická scéna velmi přehledná, v letech 1992 až 2002 vládl malé alpské zemi premiér Janez Drnovšek ze středolevicové Liberálně demokratické strany (LDS).

Postupem času však začala nestabilita, která se projevuje především tím, že v prostoru nalevo od středu vznikají nové a nové strany, které zprvu získají značnou voličskou podporu, záhy o ni však přijdou a čeká je volební neúspěch. Jde většinou o strany, které se vymezují vůči Janšovi a stojí a padají se svým lídrem.

Předčasné volby 2011 ovládla s 28,5 % formace List Zorana Jankoviće – Pozitivní Slovinsko (LZJ). Jak je zřejmé z názvu této středolevé liberální strany, hlavním tahounem byl její předseda Zoran Janković. O tři roky později však získala už jen necelá tři procenta hlasů a vypadla z parlamentu.

Většinu jejich voličů převzala Strana moderního středu (SMC), která vznikla pouhých šest týdnů před volbami 2014. Její předseda a zakladatel Miro Cerar se stal záhy premiérem. Středolevicová liberální SMC totiž získala 35 % a jasně zvítězila.

Vaše návštěva je silným projevem podpory, řekl Zelenskyj premiérům Česka, Polska a Slovinska

Číst článek

I ona se však v následujících volbách značně propadla. Ve volbách 2018 získala 9,75 % hlasů a o její dřívější voliče se podělil List Marjana Šarece (LMŠ) a Strana Alenky Bratušekové (SAB). Opět – obě partaje mají jména svých lídrů v názvu a vyznávají hodnoty levého středu a liberalismu.

Tento trend pokračoval i v letošních volbách, které s necelými 35 % vyhrálo Hnutí Svoboda (GS), které je taktéž postavené na ideologii sociálního liberalismu, ke kterému přidalo i větší důraz na zelenou politiku. A stejně jako v minulosti, i GS vysálo své ideologicky spřízněné předchůdce – SMC, SAB i LMŠ zůstaly pod čtyřprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu.

Do budoucna bude otázkou, zda Hnutí Svoboda tento koloběh změní, nebo bude pokračovat dál.

S některými z předchozích ideologicky podobných stran má už Golob zkušenosti. V letech 2011–2013 byl místopředsedou LZJ a v letech 2013–2022 působil v SAB.

Jakub Grim, maf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít