Íránský útok vychází z vojenské logiky, kterou používá také Rusko, popisuje vojenský analytik Mikulecký
Jaké dozvuky má zatím noční vzdušný útok Íránu na cíle v Izraeli? Jaký arzenál a taktiku nasadil Teherán k prvnímu přímému úderu proti židovskému státu? Jak by mohl Izrael odpovědět na mohutný íránský nálet a do jaké míry tento střet poznamená dlouhodoběji bezpečnostní situaci v celém regionu? Írán varoval Izrael před případnou odvetou za noční raketové a dronové útoky. Situaci komentuje vojenský analytik Milan Mikulecký.
Jaký arzenál nasadili Íránci k nočnímu útoku na Izrael?
Írán použil víceméně všechny zbraně, o kterých můžeme říct, že nejsou ovládané lidskou silou, to znamená, k útoku nenasadil například letadla tak, jak by to vycházelo z našich západních doktrín, ale použil drony, střely s plochou dráhou letu, a dokonce balistické rakety.
Byl to tedy dosud nejrozsáhlejší dronový útok ve vojenských dějinách?
Z tohoto pohledu se dá říct, že ano. Ani dronové útoky, které provádí Rusko, mimochodem s drony, které dodává Írán, a mimochodem ten íránský rozsáhlý útok byl podniknut krátce poté, co skončil rozhovor mezi íránským představitelem a ruským ministrem zahraničních věcí, tak ani ty ruské dronové útoky proti Ukrajině nebyly takto masivní.
Pokud jde o Izrael jako takový, tak samozřejmě Izrael zažívá i mnohem větší raketové útoky, ať už ze strany Palestinců, nebo ze strany proíránského Hizballáhu.
Je zajímavé, že americký Institut pro studium války poměrně rychle přišel s tím, že noční íránský útok měl společné rysy s tím, jakým způsobem teď Rusko při své agresi na Ukrajině používá drony a střely. Vidíte tady i vy podobnost?
Ta podobnost tam je, ale ta nevychází úplně z toho, že by ten útok snad řídili Rusové, to si skutečně nemyslím, ale vychází z vojenské logiky. Jde o to zahltit protivníka a jeho protivzdušnou obranu co největším množstvím cílů.
Pokud by Izrael na íránské rakety neodpověděl, hrozil by další útok, říká poslanec ODS Žáček
Číst článek
Samozřejmě napřed pošlete ty nejlevnější, které můžete nejsnáze obětovat, a poté, co ta jeho protivzdušná obrana neví, co sestřelit dřív, případně není schopná doplňovat ty interceptory, kterými sestřeluje hrozbu, která přilétá, tak pak nasadit skutečně zbraně, které jsou drahé a mají zásadní dopad, pokud zasáhnou cíl.
Na jaké cíle byl íránský úder pravděpodobně zaměřen, soudě z dostupných informací?
To samozřejmě nevíme. Díky tomu, že se Izraeli a jeho spojencům podařilo naprostou většinu toho, co na Izrael směřovalo, sestřelit dřív, než toho cíle dosáhli. Nicméně určitě byly zaměřené na vojenské základny, protože jedna ze střel dopadla na leteckou základnu, kde nezpůsobila aspoň podle dosavadních informací nějaké závažnější škody.
Nicméně můžeme hovořit o tom, že při masovosti útoku a nespolehlivosti íránských dronů Šáhed, které se používají také na Ukrajině, bylo velkým štěstím, že se je podařilo sestřelit, protože jinak by došlo určitě k poškození civilních cílů.
Pro Izraelce to byla ‚rutina‘, nebyli vystrašení, naopak nabízeli pomoc, říká český student v Tel Avivu
Číst článek
Co naznačuje odpověď Izraele o potenciálu jeho protivzdušné obrany a nakolik mimořádné situaci byla vystavena ve srovnání například s raketovými útoky hnutí Hizballáh z Libanonu a Hamás z Pásma Gazy?
Tady byla velkou výhodou, když to tak můžu říct, dlouhá doba letu těch dronů, střel a podobně. Izrael, který se musel naučit reagovat na útoky například dělostřeleckými systémy, my je známe jako kaťuše, to jsou ty sovětské grady, tak to je něco, kdy ta reakční doba je velice krátká.
Střela letí krátkou dobu, obtížně se zaměřuje, obtížně se ničí. Tady například drony letěly několik hodin a Izrael dostal šanci, že mohl ničit i nad územími svých sousedů. Tady je velká role Jordánska, ale i role některých zemí Arabského zálivu, o které se mluvit určitě nebude, ale která tam hrála poměrně zásadní zásadní úlohu.
Jak významný byl pro odražení íránského náletu právě podíl spojenců Izraele, tedy amerického, britského, francouzského letectva nebo i zásah jordánských letadel proti íránským dronům a raketám? Dá se říct, že to byla skutečně výjimečná společná operace v daném regionu proti podobnému typu útoků?
Ano, Izrael by se dokázal tomu útoku určitě ubránit i sám, kdyby mu nikdo nepomohl. Ale ta pomoc byla zásadní a Izraeli odlehčila a nebyl nucen použít veškeré kapacity, které k tomu má, a mohl je samozřejmě udržovat i proti případným hrozbám právě z území Libanonu, Sýrie, které tamní vlády zcela nekontrolují a jsou pod vlivem radikálních palestinských organizací.
Drony zní jako spousta čmeláků a vy spíte jako na trní, popisuje íránský útok Češka žijící v Izraeli
Číst článek
Nicméně my o tom příliš často nemluvíme, ale zájmy celé řady arabských zemí jsou totožné se zájmy Izraele, ať už to jsou relativní „demokracie“ jako Egypt, nebo jsou to některé ropné monarchie v Perském zálivu, tak oni mají určitě větší obavu než z Izraele z Muslimského bratrstva, z různých jeho derivátů, které podporuje Írán. A i oni samozřejmě komunikují i ve vojenské oblasti s Izraelem spolupracují, jenom o tom nechtějí mluvit.
Z Izraele zní, že tato konfrontace, cituji, „není u konce“. Kam by mohla směřovat případná nebo spíš očekávaná odvetná akce izraelských sil?
Ze Spojených států byl vyslán signál americkým prezidentem Izraeli, aby už v tom nepokračoval, to znamená, aby neodpovídal Íránu. Ono je to poměrně snadné říct, pokud sedíte v křesle v Bílém domě.
A já rozumím Joeu Bidenovi v tomto směru, protože se v Americe blíží prezidentské volby a jakýkoliv větší konflikt by byl problém jak pro Spojené státy, pokud jde o politiku, tak by to byl problém hospodářský, a byl by to hlavně zásadní problém pro nás pro Evropu, pokud jde o ceny ropy a vůbec ohrožení našich dopravních cest.
Ale v podmínkách Blízkého východu Izrael něco bude muset udělat tak, aby ukázal protivníkovi. Nemůže si dovolit ztratit tvář. Musí něco podniknout, ale já předpokládám, že útok bude čistě symbolický a bude malý a spíš se přikláním k tomu, že tak jako v roce 1991, kdy Izrael za svojí zdrženlivost proti útokům raket od Saddáma Husajna, to znamená, že nezasáhl proti Iráku, získal masivní vojenskou pomoc ze strany Spojených států, tak Izrael spíš půjde tou cestou, že svoji zdrženlivost nějakým způsobem zobchoduje.
