Honduras po desítkách let ukončil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem. Obrátil se k Číně
Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, čímž si otevřel cestu k navázání vztahů s Čínou. Tchaj-wan na krok podle agentury Reuters reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze 13 zemí, které uznávají jeho samostatnost.
Honduraské ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že Tegucigalpa uznává pouze jednu Čínu a zároveň, že Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území. Vztahy Tchaj-wanu s Hondurasem se datovaly už do 40. let minulého století.
Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu pak podle Reuters sdělil, že Honduras požadoval velké množství peněz. Už dříve se mluvilo o tom, že země chtěla 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) za pokračování dosavadní politiky, kdy uznávala ostrovní stát, a nikoliv pevninskou Čínu.
Pekarová Adamová dorazila na Tchaj-wan. Doprovází ji největší česká delegace za posledních pět let
Číst článek
„Tchaj-wan se nenechá zatáhnout do dolarové diplomacie s Čínou,“ řekl k tomu v týdnu Wu, který zdůraznil, že jeho země nepodlehne čínskému tlaku.
Peking pár hodin po jeho aktuálních slovech oznámil, že navázal diplomatické vztahy s Tegucigalpou. Příslušné komuniké podepsali ministři zahraničí obou zemí.
Spojené státy krok Hondurasu označily za rozhodnutí suverénního státu, zároveň ale varovaly předtím, že Čína často výměnou za diplomatické uznání slibuje, co nakonec nesplní. Washington také vyzval ostatní země k rozšíření vztahů s Tchaj-pejí.
Vztahy s Tchaj-wanem
Kroku středoamerické země v poslední době leccos naznačovalo. Například v tomto týdnu se honduraský ministr zahraničí Eduardo Enrique Reina vydal na návštěvu Číny s cílem podpořit navázání diplomatických vztahů s Pekingem. Tchaj-wan v reakci na to povolal do vlasti svou velvyslankyni v Hondurasu.
Čína chce mírové sjednocení s Tchaj-wanem, ve hře jsou ale všechna potřebná opatření, tvrdí ministr
Číst článek
Čína v posledních letech zesílila tlak na omezení mezinárodního vlivu Tchaj-wanu a tvrdí, že demokraticky spravovaný ostrov je čínským územím bez práva na udržování oficiálních vazeb s jinými státy.
Podle Tchaj-wanu se Čína snaží uplatit státy Střední Ameriky a Karibiku, aby s ostrovem omezily vztahy. V prosinci 2021 s Tchaj-wanem přerušila dlouholeté vztahy Nikaragua, která zároveň prohlásila, že ostrov je „nezcizitelnou součástí čínského území“. Vztahy s Tchaj-wanem v uplynulých letech ukončily také Salvador, Panama, Dominikánská republika či Kostarika.
Vztahy s Českem
Česko se podobně jako většina států v otázce Tchaj-wanu drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu. S ostrovem ale Česká republika navzdory protestům Pekingu udržuje čilé kontakty.
Český prezident Petr Pavel si po svém zvolení v lednu telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a tento týden zahájila návštěvu Tchaj-wanu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09.
