Na letošních slavnostech na Velehradě zastupoval papeže chorvatský kardinál. Výběr není náhodný. V Chorvatsku se hlaholice, písmo, které v 9. století přinesli na Velkou Moravu Cyril a Metoděj, udržela až do 19. století a dodnes tam má tradici. Hlásí se k ní malebné přímořské město Nin nedaleko Zadaru.

19:37 5. července 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když turista přijíždí do Ninu, název města si na ceduli může přečíst v hlaholici. Na hlaholici narazí i v obchodě se suvenýry, kde se dá sehnat třeba tabulka se seznamem všech hlaholských písmen či náhrdelník s hlaholskými písmeny. Hlaholice ovšem není jen turistická záležitost.

„U nás se v poslední době hlaholice hodně propaguje. Existují školy hlaholice, sdružení pro hlaholici, vydávají se knihy psané hlaholicí a opatřené transkripcí do latinky. Ředitel sousedního muzea tady v Zadaru se tomuto písmu věnuje a propaguje jej. A naše muzeum uspořádalo hlaholskou noc, například,“ říká profesor Radomir Jurić z Archeologického muzea v Zadaru.

Hlaholice byla v Chorvatsku živá až do 19. století. Lidé ji mohou vidět ve starých matrikách, účetnictví či náboženských textech. Největší hlaholskou památkou je Baščanská deska, na níž je tesaný text v hlaholici. Památka pochází z ostrova Krk.

Když se Metoděj vracel z Velké Moravy, založil duchovní centrum v Ochoridu v dnešní Makedonii, kde jeho žáci pokračovali v započatém díle. Je možné, že v té době pobyl i v Dalmácii, i když přímo z té doby se tam žádný text nezachoval.

„Přímé důkazy nemáme, ale uvádí se, že jeho cesta vedla tudy,“ říká Radomir Jurić.

Národní poutí na Velehradě končí cyrilometodějské slavnosti. Mše se zúčastnily desítky tisíc lidí

Číst článek

Nin je malé městečko u moře v Dalmácii. Chorvaté tvrdí, že propagátorem hlaholice a slovanského jazyka byl biskup Grgur Ninský. Grgur má v Ninu sochu. Drží v ruce knihu a druhou ruku má zdviženou.

Zasazoval se o to, aby se v kostele nepoužívala latina, které lidi nerozuměli. Stopy hlaholice však vedou i opačným směrem – z Chorvatska do Čech.

„Na ostrově Pašman máme mužský klášter, který sleduje tradici hlaholice. A Karel IV. pozval tamní benediktinské mnichy do českého království, do Emauz, aby znovu šířili slovanskou liturgii a hlaholské písmo,“ líčí profesor Jurić.

Týž den, kdy si lidé v České republice připomínají příchod věrozvěstů na Velkou Moravu, má v Chorvatsku svátek každý, kdo se jmenuje Čiril.

Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít