Harrisová sází na odbory. Do cílové rovinky voleb vstupuje s mírným náskokem v průzkumech
Do amerických prezidentských voleb po pondělním Svátku práce zbývá devět týdnů a Kamala Harrisová v průzkumech k úterku vede v průměru o tři procentní body nad Donaldem Trumpem. Vítězství ve volbách alespoň na absolutní počet hlasů od poloviny 20. století patřilo těm kandidátům, kteří měli v tomto období náskok. Harrisovou s Trumpem 10. září čeká potenciálně zlomová televizní debata.
Americký Svátek práce symbolizuje začátek cílové rovinky tamního prezidentského klání. Harrisová a její kandidát na viceprezidenta Tim Waltz během něj vsadili na akce v severovýchodních státech Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, kde slibovali podporu odborům.
Harrisová vystoupila mimo jiné s končícím prezidentem Joem Bidenem, který se za svoji dobu v úřadu opakovaně označoval za „nejvíce proodborového prezidenta v historii“.
Harrisová v rozhovoru popsala svoji agendu. Ve všech směrech působila kompetentně, míní amerikanistka
Číst článek
„Možná nejste členem odborů. Ale raději jim poděkujte za pětidenní pracovní týden, za sick days, za placenou rodičovskou dovolenou a volno. Když stoupnou mzdy odborářů, stoupnou mzdy všem,“ poznamenala Harrisová v Pittsburghu, kde mimo jiné sídlí ocelárny U. S. Steel, v současnosti hojně probírané kvůli jejich navrhované akvizici japonskou firmou Nippon Steel.
„U. S. Steel by měla zůstat v americkém vlastnictví a provozovaná Američany. Za americké oceláře se vždycky postavím, stejně jako za všechny americké pracovníky,“ pronesla Harrisová k jásajícímu davu asi 600 lidí.
Co říkají průzkumy
Harrisová v červencové sondáži agentur Reuters/Ipsos zaostávala za Trumpem v otázce důvěry voličů v její přístup k ekonomice a zaměstnanosti, a to o 11 procentních bodů. Koncem srpna to byly už jen tři procentní body.
Současná viceprezidentka a bývalá kalifornská nejvyšší státní zástupkyně se od zisku demokratické nominace do prezidentských voleb ve druhé polovině srpna těší nárůstu popularity nejen v průzkumech veřejného mínění, ale i mezi svými demokratickými spolustraníky.
Republikánský kandidát Donald Trump nicméně v minulosti už několikrát prokázal, že se dokáže vymykat očekáváním a historickým zvyklostem. Ve zmíněném Michiganu, Pensylvánii i Wisconsinu, kde američtí voliči od roku 1992 volili demokratického kandidáta na prezidenta, si Trump v roce 2016 připsal těsná vítězství.
Ekonomika není silnou stránkou Harrisové, působí ale kompetentněji než Trump, srovnává Švejnar
Číst článek
Harrisová budoucnost s Trumpem vykresluje jako návrat k potlačování odborů. Mluvčí Trumpovy kampaně Karoline Leavittová naopak serveru USA Today řekla, že Trump podle ní „na trvajícím usmíření s odborovými předáky pracuje“ a rozšiřuje podporu pro republikány.
Ostře sledovaná debata
Očekávaná debata mezi Trumpem a Harrisovou na stanici ABC se však zdaleka neomezí jen na otázky zaměstnanosti a ekonomiky.
Nejmenované zdroje obeznámené s přípravou Harrisové stanice NBC News řekly, že viceprezidentka plánuje nadnést mimo jiné Trumpovu reakci na pandemii covidu-19 nebo jeho nenaplněné sliby o stavbě zdi na americko-mexické hranici. Trump naopak případné prezidentství Harrisové vykresluje jako kolaps Spojených států pod náporem nelegální migrace.
Jelikož velmi nepřesvědčivý výkon končícího prezidenta Bidena v červnovém televizním duelu s Trumpem byl jedním z hlavních impulzů pro jeho odstoupení z kampaně, lze očekávat, že debata mezi Trumpem a Harrisovou naplánovaná na příští týden bude mezi Američany, a to i nerozhodnutými, ostře sledovaná.