První vězeň propuštěný z Guantanáma od Bidenova nástupu. Maročana drželi téměř 20 let
Maročan Abdul Latíf Násir se v pondělí stal prvním člověkem přesunutým z americké základny Guantánamo od nástupu administrativy prezidenta Joea Bidena, informují světová média. Americké ministerstvo obrany oznámilo, že 56letý muž po skoro 20 letech v kontroverzní vojenské věznici na Kubě zamířil domů do Maroka. Podle deníku The New York Times na základně zůstává 39 vězňů.
Násir byl ve věznici od roku 2002 a nikdy nebyl obviněn z trestného činu. Jeho propuštění příslušná komise schválila už v červenci 2016, v Guantánamu nicméně zůstal i po celou dobu úřadování prezidenta Donalda Trumpa.
Třináct let byli vězněni v Guantánamu. Nyní pět vůdců Tálibánu jedná s USA o Afghánistánu
Číst článek
Podle americké rozvědky Násir bojoval v řadách Tálibánu proti americkým silám v afghánském pohoří Tora Bora na konci roku 2001. Před pěti lety sdělil prostřednictvím svého zástupce americké vládní komisi, že „hluboce lituje svých minulých činů“.
Jeho převoz do Maroka byl podmíněn bezpečnostními zárukami marocké vlády, napsal list The New York Times. Podrobnosti podobných dohod nejsou veřejné, ale v éře amerického prezidenta Baracka Obamy obvykle zahrnovaly podmínku, že propuštěný nebude smět několik let cestovat do zahraničí, vláda jeho země ho bude sledovat a informovat o něm vládu USA.
Násirovi příbuzní v Casablance podle listu slíbili, že muže budou podporovat a zajistí mu práci v podniku jeho bratra, který se zabývá čištěním bazénů, řekl Násirův právní zástupce Thomas Anthony Durkin z Chicaga.
Washington podle agentury AP poděkoval Maroku za spolupráci a za podporu „pokračující americké snahy uzavřít detenční zařízení“ na základně u kubánské zátoky.
Britské tajné služby věděly o americkém zacházení s podezřelými z terorismu. Podílely se i na mučení
Číst článek
Americká média Násirovo propuštění interpretují jako signál, že Biden začíná navazovat na kroky Obamovy administrativy a hodlá pokračovat ve snižování stavu vězňů v Guantánamu, který v posledních letech stagnoval. Trump se poměrně jasně stavěl proti takovému postupu a zadržované před lety popsal jako „extrémně nebezpečné lidi“, kterým „by nemělo být umožněno vrátit se na bojiště“.
Agentura Reuters píše, že většina ze zbývajících 39 vězňů nečelí žádným obviněním a nikdy nebyla souzená, přestože jsou na základně drženi skoro dvě desetiletí. Vojenská věznice na Kubě vznikla v reakci na protiamerické teroristické útoky z 11. září 2001 jako areál, kam budou umísťováni podezřelí ze zahraničí. Za vlády prezidenta George Bushe mladšího počet vězňů narostl do řádu stovek a zařízení bylo kritizováno jako důkaz přehnaně tvrdé „války proti teroru“, jejíž součástí je i mučení podezřelých.
„Administrativa (prezidenta Bidena) je odhodlána následovat promyšlený a pečlivý proces zaměřený na zodpovědné snižování stavu vězňů v areálu Guantánamo a zároveň chránit bezpečnost Spojených státech a spojenců,“ uvedl v pondělí mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
