Podmínky evropského rozpočtu se podaří vyjednat během léta, věří tajemník slovenského ministerstva
Lídři států evropské sedmadvacítky hledají v Bruselu způsob, jak evropskou ekonomiku vyvést z krize způsobené pandemií koronaviru. „Pozice Slovenska je poměrně jednoduchá. Jsme velmi příznivě nakloněni původnímu návrhu, který předložila Evropská komise a byl pro nás výhodný. Jsme ale připraveni vyjednávat o drobných ústupcích,“ říká státní tajemník slovenského ministerstva zahraničí Martin Klus.
Hlavní prioritou začínajícího německého předsednictví Evropské unie je, aby ze současné situace vyšla jednotná a silnější. „Evropa si nemůže dovolit selhání, protože by to pro celý svět i pro občany unie nebyl dobrý signál. Jsme odsouzeni k dohodě, ale je otázka, jaká bude,“ říká Martin Klus.
Kritéria přerozdělování financí jsou pro nás daleko výhodnější než pro Česko. Proto jsme byli v kritice daleko opatrnější, tvrdí Martin Klus
Vyjednávání o evropském rozpočtu na období 2021 až 2027 probíhají už dva roky. Jeho součástí je i fond obnovy evropské ekonomiky, který by měl státům pomoci po pandemii koronaviru.
„Věříme, že se ho podaří schválit ještě během léta a na podzim už budeme moct začít plánovat použití těch prostředků. Největší problém fondu je, že máme poměrně krátký čas ty finance utratit,“ vysvětluje tajemník ministerstva zahraničí.
Slovensko a zadlužení
Evropská unie se má historicky poprvé zadlužit. Jak na to reagují slovenští politici? „Část si myslí, že to rozhodně není dobrý nápad. Nejsme úplně nadšení z toho, že budou slovenští občané ručit za dluhy například Italů, ale rozumíme tomu, že tento vlak je už nezastavitelný.“
České straně se nelíbí, že by mezi kritérii rozdělování peněz z fondu obnovy evropských ekonomik měla být nezaměstnanost v letech 2015 až 2019.
„Pro nás je samozřejmě tato situace o dost výhodnější jak pro Česko, obzvlášť těch pět let nezaměstnanosti, kdy na tom Slovensko bylo z evropských zemí možná nejhůř. I díky tomu pro nás byla kritéria výhodná,“ říká Klus.
Polsko má nového prezidenta
Minulý týden se v Polsku konaly prezidentské volby. Ve druhém kole v nich zvítězil Andrzej Duda, když získal 51,03 procenta.
„Ukázalo se, jak je Polsko rozdělené. Východ jednoznačně podporoval konzervativního kandidáta a stávajícího prezidenta Dudu a naopak západ byl liberální. Mají co dělat, aby se polská společnost nějakým způsobem sjednotila,“ komentuje výsledek Klus.
Lídři unijních zemí od rána řeší v Bruselu obnovu ekonomiky zasažené pandemií. Zatím se neshodli
Číst článek
Společnost v Polsku podle něj rozdělují kulturně-etická a ekonomická témata. „Část polské společnosti nevnímá úplně dobře to, že si fungující ekonomika nevytváří finanční polštář pro budoucí generace,“ myslí si tajemník.
Výsledky prezidentských voleb můžou kromě rozdělení společnosti ukazovat i to, že se Polsko s Maďarskem politicky vzdaluje Slovensku s Českem. „Budeme velmi intenzivně sledovat, jak se bude dále vyvíjet spolupráce visegrádské čtyřky, protože padají návrhy, které se nám nemůžou líbit.“
