Kapka na rozžhavený kámen. Ostravsko těží z peněz Evropské unie, nejsou ale všelék
Evropská unie není jen Brusel, Praha nebo Berlín. Jsou to i regiony, na jejichž rozvoj dává miliardy eur. Jedním z krajů, který patří u nás k největším příjemcům unijních dotací, je ten Moravskoslezský. Bruselské chlebíčky se proto vypravily přímo do Ostravy zjistit, jak tento region z evropských peněz těží a jestli tam pomáhají měnit i pohled na Unii.
Moravskoslezský kraj čerpal v minulém programovém období 2014–2020 podle údajů ministerstva pro místní rozvoj celkem 69 miliard korun. To je druhá nejvyšší suma mezi všemi tuzemskými kraji. V aktuálním období do roku 2027 jich má podle ministerstva vůbec nejvíc.
„Dotace významně mění Ostravu a Českou republiku, ale je to kapka na rozžhavený kámen,“ konstatuje odborník na evropskou politiku a regionální rozvoj z Ostravské univerzity Petr Rumpel. Dotační systém EU je podle něj na jednu stranu sofistikovaný, na druhou ale komplikovaný a vysoce byrokratický.
S tím souhlasí i dramaturgyně ostravského festivalu Move Fest, pedagožka a tanečnice Jana Ryšlavá. „Ano, jsou to papíry, ale to, co se dá získat, i ty zkušenosti a partnerství jsou něco nedocenitelného a nevyčíslitelného,“ soudí.
Desetina ročního HDP kraje
S Rumpelovou charakteristikou významu unijních dotací pro Ostravsko souhlasí i specialista na jejich získávání Daniel Konczyna ze společnosti BeePartner. „Jmenovaný podíl dotací je jen desetina jednoho roku ekonomiky tohoto kraje. My se ale bavíme o programovém období za sedm let “ zdůrazňuje.
Unijní fondy přesto podle něj regionu za 20 let členství Česka v EU výrazně pomohly. „Za období, kdy jsme investovali peníze z evropských zdrojů, jsme viditelně dobudovali a opravili spoustu infrastruktury. Spoustě firmám jsme evropskými dotacemi pomohli investovat do oblastí, do kterých by si jinak investovat netroufly, třeba v oblasti výzkumu a vývoje nebo nákupu nových technologií,“ vyjmenovává.
Nedostatky má Ostravsko podle Daniela Konczyny naopak stále ve využívání unijních peněz na zlepšování energetické účinnosti budov, zpracovávání odpadů nebo investic do zaměstnanosti. Metropole regionu pak podle tamního experta na dotace potřebuje zvýšit kvalitu bydlení nebo přitáhnout více studentů.
Beatles z Ostravy
Dalším z přetrvávajících problémů tohoto regionu jsou podle Jany Ryšlavé stereotypy, se kterými musí bojovat. Ostravsko už není tím hornickým a zanedbaným krajem, kterým bývalo, přesto je tak stále vnímáno, shodují se hosté veřejné debaty.
„Je to jako když znáte Beatles a pořád vám v hlavně znějí písničky Help a Please, Please Me, ale zapomínáte na to, že Beatles už jsou dávno ve studiu, už mají Seržanta Pepře a natáčejí album Abbey Road, kde si hrají úplně jinak se zvukem a dělají nové věci. To se v Ostravě děje. Hrajeme si úplně jinak se zvukem, než to bylo před 20 lety,“ přirovnává Daniel Konczyna vývoj Ostravska v posledních dvou dekádách k hudebnímu posunu slavné liverpoolské kapely.
Salámový Green Deal
Podle unikátního průzkumu pro Český rozhlas Rozděleni Evropou patří obyvatelé moravskoslezského regionu k více kritickým vůči Evropské unii než jsou lidé v jiných koutech České republiky. Skeptičtější vnímání unie na Ostravsku potvrzuje i Daniel Konczyna, podle nějž vychází ze sociální a ekonomické situace v kraji. Pozoruje však prý obrat k lepšímu.
30:39
Politické momentum energie z jádra. V EU zůstává kontroverzní, ale projaderné země jsou hlasitější
Číst článek
Rumpel zároveň vidí chybu na straně EU, a to v příliš silném tlaku na zavádění velkých reforem. „Třeba Green Deal si myslí, že spíše škodí, než prospívá,“ tvrdí. Ačkoli samotnou myšlenku proměny evropského hospodářství na více energeticky, klimaticky a ekologicky udržitelné považuje za správnou, rychlost, s jakou ji EU zavádí v Česku a dalších nových členských zemích, vnímá jako moc překotnou.
„Když se vám něco podsune salámovou metodou, tak manželce řeknete, že ano. Ale když to je razantní, tak řeknete, že to nechcete. A to je příčina toho euroskepticismu,“ hledá ostravský odborník na evropskou integraci paralelu mezi souhlasem v soukromém životě a přijímáním politiky EU.
Jak funguje získávání unijních dotací a co konkrétně se díky nim postavilo nebo opravilo na Ostravsku? Jak se tamní univerzity a kulturní instituce zapojují do výměnného programu pro studenty Erasmus a co jim přináší? A jak dopadlo publikum veřejné debaty v ostravském centru Pant v anketě o evropanství?
Poslechněte si speciální velikonoční díl Bruselských chlebíčků.
