Politické momentum energie z jádra. V EU zůstává kontroverzní, ale projaderné země jsou hlasitější
Pod bruselským Atomiem se konal historicky první jaderný summit. Zúčastnili se ho představitelé z téměř 40 zemí celého světa. Energie z jádra zažívá nejpozději od ruské invaze na Ukrajinu renesanci. Do diskuse ale promlouvá více okolností, třeba geografické podmínky, které neumožňují rozvoj obnovitelných zdrojů. Ne všechny země ovšem sdílí nyní převažující jaderný optimismus, který opanoval Evropskou unii.
Do evropské debaty o získávání energie z jádra vstupuje více faktorů. V posledních dvou letech zejména vpád Ruska na Ukrajinu, následná energetická krize a spolu s ní nárůst cen energií.
„Lidé pochopili, že spoléhat se jen na dodávky plynu z Ruska ve skutečnosti není udržitelná možnost,“ poznamenává v Bruselských chlebíčcích ředitel jaderné asociace Nuclear Europe Yves Desbazeille. „Projaderné země se staly mnohem hlasitějšími, mají sílu a vliv na Evropskou komisi,“ všímá si.
Důvodem byla a je také snaha o energetickou bezpečnost, odolnost a soběstačnost. Energetika se s ruskou invazí stala pro mnohé tématem číslo jedna.
„Pokud jsme současně s tím nechtěli ustoupit z cílů uhlíkové neutrality, tak bylo na čase, aby i další členské země začaly aktivně přemýšlet nad tím, jak toho dosáhnout,“ popisuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti).
‚Geografické předurčení‘
Nicméně zlom ohledně smýšlení o jádru nastal pro některé státy EU už mnohem dříve, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu. „Uvědomovaly si, že jejich geografické podmínky je předurčují k tomu, aby kromě obnovitelných zdrojů rozvíjely i jadernou energetiku,“ doplňuje Třešňák.
Dokládá to i uskutečnění prvního summitu o jaderné energii, který se konal ve čtvrtek v Bruselu a kde vznikla i nejnovější epizoda Bruselských chlebíčků. Zúčastnilo se ho téměř 40 zástupců států z celého světa, z toho 14 unijních představitelů.
Výsledkem sice není společná deklarace nebo konkrétní závěry, jedná se však o „politické momentum“, které ukázalo změnu pohledu na jádro.
Roztříštěnost v Unii
„Jaderná energie zůstává kontroverzní záležitostí,“ poukazuje zároveň ředitel jaderné asociace Nuclear Europe. „Je to něco, čeho si musíme být vědomi. Upřímně si nemyslím, že se to v dohledné době změní. Například nevidím možnost, že by Rakousko měnilo svou pozici,“ naráží Desbazeille na reprezentanta protijaderné země.
Společně s Rakouskem je vůči jádru skeptická také největší ekonomika EU – Německo. Oba státy spojuje obava z opakování jaderných havárií, jako byla japonská Fukušima před více než dekádou. Skeptické jsou také k nedořešené otázce co s jaderným odpadem.
Jejich postoj Desbazeille čte jako podlehnutí více pocitům než faktům. Také proto je toho názoru, že bude těžké jejich přesvědčení změnit: „Je to hluboce zakořeněno v jejich myslích. Vyplývá to částečně z historie a ze strachu. Myslím, že v tomto myšlení lidí existuje spojování jaderných bomb s jadernými elektrárnami.“
Tento náhled naopak nerezonuje ve Francii, Itálii, Finsku nebo Česku. „S největší pravděpodobností je to dobrou zkušeností s fungováním jaderných elektráren v České republice v uplynulých dekádách,“ vysvětluje si náměstek Třešňák.
Jaká budoucnost čeká jadernou energetiku? Proč průmysl nezvýší tlak na státy, aby se víc zaměřily na získávání energie z jádra? A co stojí za českým projaderným nastavením? Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Bruselské chlebíčky.
