Evropská komise vyhlásila bojkot. Na neformální rady maďarského předsednictví bude vysílat jen úředníky
Evropská komise v pondělí oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl Eric Mamer, mluvčí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.
Maďarský premiér Viktor Orbán se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ ve snaze ukončit válku na Ukrajině a které se zbývajícími 26 vůdci EU nekonzultoval.
Orbán po summitu NATO jednal s Trumpem. ‚Mírová mise,‘ napsal k jejich společné fotografii
Číst článek
Unijní představitelé ihned uvedli, že šlo o cesty bilaterální, pro které neměl žádný mandát od Evropské unie.
„Ve světle nedávného vývoje souvisejícího se začátkem maďarského předsednictví rozhodla předsedkyně EK, že Evropská komise bude při neformálních jednáních Rady zastoupena pouze na úrovni vyšších státních úředníků,“ napsal Mamer.
Na jednáních unijních ministrů jsou běžně přítomni zástupci všech 27 zemí EU a eurokomisař, který má danou oblast na starosti. Formální schůzky se konají v Bruselu, neformální pak v předsednické zemi, nyní jsou všechny pořádané v Budapešti.
V posledních dnech se objevily i hlasy, že by jednání měli bojkotovat na protest proti Orbánovým aktivitám i samotní ministři.
Podle listu Politico se tak již minulý týden dělo, na úterním zasedání ministrů zodpovědných za vnitřní trh a průmysl v maďarské metropoli bylo jen sedm ministrů z 27 a nedorazil ani eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Česko zastupoval vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu ministerstva průmyslu David Müller.
„Maďarské předsednictví je odhodlané upřímně spolupracovat s členskými státy EU a unijními institucemi. Byli pozváni, aby se účastnili předsednických akcí zaměřených na řešení společných výzev,“ reagoval na sociální síti X maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka.
„EU je mezinárodní organizace, kterou tvoří její členské státy. Evropská komise je institucí EU. Evropská komise si nemůže vybírat instituce a členské státy, se kterými chce spolupracovat. Budou nyní veškerá rozhodnutí komise odrážet politické úvahy?“ dodal Bóka.
Maďarský premiér od začátku července, kdy Budapešť převzala předsednictví v Radě EU, uskutečnil několik cest. Kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě navštívil také v Moskvě ruského prezidenta Vladimira Putina, který už téměř dva a půl roku vede proti Ukrajině válku.
Následně se přesunul do Číny, kde si potřásal rukou s prezidentem Si Ťin-pchingem. Po návštěvě summitu NATO minulý týden se pak Viktor Orbán setkal s republikánským kandidátem na amerického prezidenta Donaldem Trumpem, kterého obdivuje a v jeho kandidatuře velmi podporuje.
„Politika appeasementu Putina nezastaví,“ napsala tehdy v reakci na jednání Orbána s ruským prezidentem šéfka Evropské komise s odkazem na politiku ústupků či usmíření. „Pouze jednota a odhodlání otevřou cestu k úplnému, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ dodala.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tehdy rovněž zdůraznil, že postoj EU k ruské útočné válce proti Ukrajině se odráží v mnoha závěrech Evropské rady a tento postoj vylučuje oficiální kontakty mezi EU a Putinem.
Doplnil rovněž, že už loni byl na Putina vydán zatykač Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.
