EU vyzve na Maltě africké státy, aby jí pomohly omezit proud uprchlíků
V nejmenším státě Evropské unie chce osmadvacítka vyřešit svůj aktuálně největší problém - migrační krizi. Na dvoudenní summit na Maltě si proto pozvala i zástupce afrických zemí, z nichž mnoho lidí do Evropy utíká. Bude se je snažit přesvědčit, aby přílivu uprchlíků aktivněji bránily a aby přijímaly zpátky ty, kteří na starém kontinentu nedostanou azyl.
Ostrov Malta jako hostitelské místo summitu o migraci má svoji konkrétní symboliku. Leží totiž na půl cesty mezi Evropou a Afrikou a v minulosti zažil řadu uprchlických vln, třeba z Iráku nebo bývalé Jugoslávie.
Katolický kněz, kterému v hlavním městě Valettě nikdo neřekne jinak než otec Filip, pomáhá uprchlíkům na ostrově desítky let. Malťané jsou podle něj sice konzervativní národ se silnou křesťanskou tradicí, přesto pomáhají lidem i z odlišných kultur nebo s jinou vírou.
EU a africké státy budou na Maltě řešit migrační krizi. Jaké mají Malťané zkušenosti s uprchlíky, zjišťoval na místě Vojtěch Berger
I otec Filip ale přiznává, že fenomén uprchlíků přicházejících z Afriky maličkou zemi s ani ne půlmilionem obyvatel svými rozměry přerostl. Přehrabuje se ve složkách uprchlíků, kterým pomáhá, jsou na nich jména zemí jako Eritrea, Somálsko, Súdán. Otec Filip jim říká boat people, lidé z lodí.
Premiér Sobotka bude na maltském summitu EU zastupovat Česko i Polsko
Číst článek
Carla Camilieriová z nevládní organizace Aditus, která uprchlíkům pomáhá, říká, že nikdo neví, kolik přesně uprchlíků na Maltě v minulých letech vlastně zůstalo. Část z nich se posunula dál na sever a dnes většinu lodí s uprchlíky Malta posílá dál do Itálie.
Ti běženci, co na Maltě zůstali, už nejsou v detenčních zařízeních, která ani na Maltě neměla dobrou pověst, ale v soukromých bytech. Na rozdíl od otce Filipa si ale Carla myslí, že Malťané nejsou k uprchlíkům tak vstřícní. Raději než je mít za sousedy, prý pošlou peníze na pomoc běžencům v cizině.
O vyhlídkách summitu EU mluvil i Jan Schroth z české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci
„Je potřeba říci, že rozvojová pomoc musí doplňovat humanitární pomoc,“ upozornil Jan Schroth z české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci.
„Někdy se díváme na Afriku z hlediska dlouhodobého vývoje jako na kontinent, který je v rozkladu a odkud miliony obyvatel budou směřovat na sever, nejlépe do Evropy. Tak to není. Afrika dlouhodobě v posledních číslech globálně ekonomicky roste.“
Podle Schrotha jde o to nalézt kompromis mezi řízením migračních toků a spoluprací v rozvojové a humanitární pomoci.
Migrační summit připomíná i zbrusu nová socha v centru Valetty. Jsou to dva články řetězu, které mají prý symbolizovat jednotu Afriky a Evropy a také Maltu jako spojovací článek mezi oběma kontinenty. Cynik by ale v téhle plastice viděl spíš gordický uzel, který se nedaří rozetnout, a půjde to těžko i při dnešním summitu.
Proč utíkají? Profily pěti afrických zemí, z nichž do EU přišlo nejvíce uprchlíků
Číst článek