Dohoda s Putinem je smlouva s ďáblem. Výměnou vězňů přistoupil Západ na vydírání, míní politolog
Jako bezprecedentní a jedinečnou označují světová média, politici a odborníci výměnu vězňů mezi Ruskem, USA a dalšími západními státy. „Na jedné straně jde o oběti zločinu, na druhé straně o reálné zločince, o lidi usvědčené třeba ze špionáže,“ vysvětluje pro Radiožurnál odborník na postsovětský prostor Jan Šír.
K výměnám vězňů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem docházelo v dobách studené války. Dá se k nim přirovnat i čtvrteční výměna?
Dá se přirovnat v tom smyslu, že jde o mezinárodní situaci, kterou charakterizuje silný antagonismus na jedné straně demokratického světa a na druhé straně Ruska. Jsou tam ale některé rozdíly. Tím hlavním je, že Západ za cenu propuštění vraha a dalších reálných zločinců dosahuje toho, že vysvobozuje nevinné oběti z ruských věznic.
Výměnou vězňů Západ legitimizoval to, že kdykoli Vladimir Putin spáchá diverzní akci na území třetího státu, může si být jist, že pachatele dostane domů pouze tím, že uvězní nevinnou osobu, varuje politolog Jan Šír
Výměna se týkala dvaceti lidí. Šestnáct odcestovalo z Ruska a Běloruska do Spojených států či do Německa. Osm dospělých a dvě děti naopak byli vydáni ze Západu do Ruska. Co ukazuje tento nepoměr? Proč to není stejný počet lidí na obou stranách?
Celá věc je držena v tajnosti, detaily neznáme. Transakce ale skutečně má asymetrický charakter, počítat to kus za kus by bylo zavádějící s ohledem na to, o koho se jedná. Na jedné straně jde o oběti zločinu, na druhé straně o reálné zločince, o lidi usvědčené třeba ze špionáže.
Je to ojedinělé, když se podíváme do historie podobných výměn?
Je to velice výrazný aspekt, který posouvá sovětské, potažmo ruské podvratné aktivity o stupeň výš. Je to důležitý markant, který bych v souvislosti s poslední výměnu vypíchl. Standardně se skutečně měnili operativci, kteří byli chyceni při činu.
Teď přihlížíme vykupování rukojmích a nevinných obětí z řad zločinného režimu, který se tímto způsobem domáhá návratu usvědčených zločinců domů, aby konsolidoval společnost stojící za vůdcem a konsolidoval bezpečnostní složky, na nichž tento režim do velké míry stojí.
Vydání Navalného
Americký deník The New York Times tvrdí, že původně měl být součástí výměny i Alexej Navalnyj. Věříte tomu, že by Rusko bylo ochotné ho vydat?
Vyloučit to nemůžu. V každém případě Rusové byli ochotni o tom vyjednávat, do konce se to ale dotáhnout nepodařilo, protože Navalnyj za nevyjasněných okolností v lágru zahynul.
Nicméně Vladimir Putin je v některém ohledu více než ideolog, to znamená je i oportunista a je i v některém ohledu pragmatik. Takže pokud by výměnou za Navalného dostal domů i ty osoby, které by ho třeba mohly na Západě kompromitovat, je možné, že by i na něco takového přistoupil. V tuto chvíli je to ale již jen hypotetická otázka.
Nemohl být právě požadavek Západu, aby Alexej Navalnyj byl součástí této výměny, důvodem, proč za nevyjasněných okolností zemřel?
Nevím, podstatné je ale to, že Rusové bez jakéhokoli právního podkladu zavírají do vězení, případně fyzicky likvidují, jak vlastní občany, tak občany třetích zemí a tímto způsobem se domáhají návratu usvědčených zločinců z demokratických zemí, jako je případ pana Krasikova.
Jestli smrt Navalného byla důsledkem i nějakých jiných okolností, jestli s tím načasování nějakým způsobem souvisí, by byla čistá spekulace, i jen proto, že velká část osob, které jsou neoprávněně v Rusku zadržovány, samozřejmě trpí závažnými zdravotními problémy i v důsledku předchozích atentátů, což byl případ jak Navalného, tak včera osvobozeného Vladimira Kara-Murzy mladšího.
Viditelné figury
Co podle vás hrálo ve výběru propuštěných roli? Byl to tlak Západu, nebo to, že byli pro samotný ruský režim Vladimira Putina nepohodlní?
Myslím si, že roli hrálo to, že tyto viditelné figury ruského politického života samotným faktem, že byly ve vězení, připoutávaly nežádoucí pozornost k putinovskému režimu.
Kolik lidí s podobným příběhem zůstává v ruských a běloruských věznicích?
Rusko i Bělorusko samozřejmě odmítají, že by se na jejich území nacházeli jakýkoli političtí vězni. Do velké míry se tak spoléháme na statistiky nevládních organizací působících v oblasti ochrany lidských práv v Rusku.
Nejznámější, nejfunkčnější a nejvlivnější organizací je Memorial International, který byl zakázán a jehož předák pan Orlov byl rovněž součástí včerejší výměny. Podle informací Memorialu z přelomu roku se v Rusku za činy, které lze hodnotit jako politické, za mřížemi nacházelo více než tisíc osob. V Bělorusku bude počet ještě o trošku větší.
Ale je dobré říci, že vnitropolitickou dimenzi nelze úplně oddělit od zahraničně politické dimenze. Rusko momentálně vede útočnou válku proti Ukrajině.
Během této války se zmocnilo dvacet procent ukrajinského území, tudíž tam probíhají represe spojené s uplatňováním okupační moci, které samozřejmě mají politické důvody, nicméně které jsou namířeny na osoby, které v těchto statistikách nutně nemusejí být podchyceny, protože se jedná o občany dalších zemí. V obou případech je to ale číslo v lepším případě čtyřmístné, v tom horším dost možná ještě vyšší.
Zvyšuje čtvrteční akce a dohoda o výměně vězňů šance na další podobné výměny?
Já se obávám, že ano. Došlo tady totiž k ustavení nové normy, kdy Západ přistoupil na vydírání a zřekl se zásady, že za zločin neodvratně přijde trest. Včerejší výměnou legitimizoval to, že kdykoli Vladimir Putin spáchá diverzní akci na území třetího státu, tak si může být jist, že dostane pachatele tohoto zločinu domů pouze tím, že uvězní nějakou nevinnou osobu.
Toto zakládá mimořádně špatný základ do budoucna. Takže ano, je to možné a ukazuje to limity samotného Západu, co se týče toho, nakolik si stojí za svými hodnotami a za svými principy.
Jak cenný je z pohledu Ruska propuštěný Vadim Krasikov? Najdou se v historii výměn vězňů podobné případy, kdyby byl propuštěn usvědčený vrah? Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu v úvodu článku.
