Ruská představa míru nerespektuje chartu OSN, změnilo by to celou planetu, říká ukrajinský premiér
„S válkou s Ruskem máme už 10 let zkušeností. Nemyslím si, že by bylo možné dosáhnout s Rusy nějaké dohody ohledně podmínek, které by odpovídaly chartě OSN,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Mluvil také o akutní potřebě munice, ukrajinských uprchlících v Česku nebo mezivládní spolupráci například v oblasti jaderné bezpečnosti. Část rozhovoru iROZHLAS.cz vydal už v úterý, nyní ho přinášíme celý.
Upřesnil vám prezident Petr Pavel, kdy Ukrajina obdrží zbytek slíbené munice?
V první řadě jsme nesmírně vděční České republice, Čechům, Češkám a osobně panu prezidentovi, vaší vládě, panu premiérovi za tuhle českou iniciativu. Je opravdu velmi, velmi přínosná.
„Od Rusů už nás asi nemůže překvapit nic. Chápeme, že Rusko je teroristická země a připravuje se na dlouholetou válku,“ říká Denys Šmyhal. Poslechněte si celý rozhovor
První zásilka munice už je na frontě a obrovsky pomáhá. Teď je rovnováha mezi ruským a ukrajinským dělostřelectvem mnohem lepší, než byla, řekněme, před rokem. Kdybychom se na to podívali před rokem, tak poměr byl jedna ku devíti, tedy jeden ukrajinský dělostřelecký granát na devět nebo minimálně tak sedm ruských.
Teď je situace mnohem lepší, je to mnohem více vyvážené, tak jedna ku třem. Doufáme, že do konce července přijde i ta druhá zásilka munice. Pak bychom od září do konce roku měli mít půl milionu dělostřeleckých granátů 155 a 152 milimetrů, což opravdu velmi pomáhá. A jsme velmi vděční za tuto iniciativu.
První zásilka, kterou už máte, znamená asi 50 tisíc kusů munice. Konečné množství by ale mělo být desetkrát větší. Pokud dostanete všechnu slíbenou munici, změníte průběh války?
Ta hlavní myšlenka je taková, že bez rovnováhy sil na frontě je příliš obtížné zastrašit Rusy, zastavit je a stabilizovat frontu. Když nemáte dost dělostřelecké munice, tak začínáte platit lidskými životy.
27:07
Generál Šedivý: Kdyby Ukrajina mohla dovážet zbraně dlouhého doletu od počátku, mohla by dnes být jinde
Číst článek
A bohužel ten nedostatek dělostřeleckých granátů znamená větší ztráty mezi ukrajinskými vojáky, což jsou mladí lidé, ti nejlepší z Ukrajiny. A právě proto mít tuto rovnováhu v dělostřelectví je pro nás naprosto zásadní.
Druhou prioritou je protivzdušná obrana, protože Rusové teď používají samonaváděcí bomby. To jsou strašné zbraně. Půl tuny, půl druhé tuny, tři tuny – to dokáže zničit nejen budovy, ale celé ulice nebo i celé vesnice.
Dělostřelectvo, protivzdušná obrana a zbraně na střední a dlouhé vzdálenosti, to je klíčové, abychom zastavili ruskou logistiku, letiště, sklady, kde mají zbraně. To je teď pro nás úkol a priorita číslo jedna.
Rozměry války
Překvapuje vás rychlost a objem, v jakém jsou Rusové schopni vést svoji vojenskou výrobu?
Neřekl bych, že nás to překvapilo. Myslím, že od Rusů už nás asi nemůže překvapit nic. My chápeme, že Rusko je teroristická země a připravují se na dlouholetou válku. Jsou agresorem, který se teď dívá nejenom na Ukrajinu, ale i na další země.
Teď jsme ve fázi plnohodnotné války, ale Evropská unie čelí hybridní válce. To je jenom první krok, první z řady kroků, které vedou až k plnohodnotné válce v budoucnosti, protože ruská vojenská doktrína nám jasně říká, že jsou připraveni na vícerozměrnou válku.
Prvním rozměrem téhle války je informační sféra, tedy informační vlivy, dezinformace, propaganda. Pak přichází ten druhý rozměr, což je kybernetický prostor, takže kyberútoky. Všichni čelíme ruským kyberútokům prakticky každý den.
Znovu ztracené Urožajne. Ukrajinské zisky z loňského léta se pomalu vrací pod ruskou kontrolu
Číst článek
Třetí sférou je sféra politická, veřejný život, sociální život, vlivní lidé. To vidíme všude v zemích Evropské unie. A čtvrtým krokem, čtvrtou dimenzí, chcete-li, je plnohodnotná vojenská agrese pod falešnou vlajkou. Takže tahle vícerozměrná válka, tu vidíme po celé Evropě.
A Rusko je v tomto velmi silný, velmi významný nepřítel, protivný. A my víme, že jejich metody jsou naprosto brutální, naprosto barbarské, teroristické. To ostatně vidíte, když zničili dětskou nemocnici, Ochmatdyt. To viděl celý svět.
Celý svět viděl, že Rusové jsou teroristé a mají teroristické záměry. To bylo naprosto schválně. To byl záměrný útok raket na Ochmatdyt. A není pochyb o tom, že to byla ruská střelba, není pochyb o tom, že to bylo zcela záměrné.
Samozřejmě nevíme, ale dokážeme odhadovat, že je to zkrátka terorismus. Je to genocidní válka. A já jenom zopakuji: Ukrajina je pro Rusko jenom prvním krokem. Proto teď navyšují výrobu zbraní a počet vojáků ve svých ozbrojených složkách.
Řehka po summitu: K odstrašení protivníka je nutná rychlá reakce, spoustu věcí je potřeba udělat v míru
Číst článek
Ukrajina je teď na frontě. A jsme velmi vděční všem partnerům za podporu, abychom mohli zastrašit ruskou agresi, zastavit jí na našem území, u našich hranic. Neexistuje jiný způsob.
Musíme být jednotní, dokud to bude potřeba, až dokud nezajistíme společné vítězství s Evropskou unii, s evropskými partnery, s americkými partnery a s Velkou Británií, protože potřebujeme Rusy zastrašit a vytrvat. Jinak nebudeme mít dlouhodobý udržitelný mír v Evropě.
Kyjev se chystá postavit muniční továrnu společně s českou firmou Sellier & Bellot. Jak brzy bude podle vás tato továrna schopna vyrábět?
Co nejdříve. Myslím, že už mají dohodnuté nějaké termíny. Ze strany vlády budeme dělat maximum, abychom vytvořili ty nejlepší podmínky, aby továrna skutečně mohla vzniknout co nejrychleji. Také abychom vydali všechna povolení, všechny licence, protože my o to máme veliký zájem, jako nikdo jiný v Evropě.
Potřebujeme vyrábět nové moderní zbraně pro ukrajinské a evropské ozbrojené složky, protože nám jde o život. Je to existenční věc.
Další spolupráce s Českem
Jste spokojen se společným jednáním vašich kolegů a české vlády?
Musím říct, že toto je naše druhá mezivládní schůzka. Ta vůbec první se konala v Kyjevě v říjnu 2022, tedy už poté, co ta invaze ze strany Ruska začala. Bylo to setkání s českým premiérem, s Petrem Fialou, byla to jeho iniciativa a napoprvé to bylo velmi úspěšné.
Rusko použilo při útoku imitace dronů, tvrdí Kyjev. Snažilo se přetížit protivzdušnou obranu
Číst článek
Toto je druhé takové mezivládní setkání a řekl bych, že to byl jednoznačně úspěch. Máme velmi konkrétní výsledky, nejenom dohody a nějaká prohlášení, ale také vidíme, že neustále stoupá export a import mezi našimi dvěma zeměmi, a to o víc než 25 procent, což je velmi dobrá zpráva.
Určitě budeme v naší spolupráci dál pokračovat. A tato přímá komunikace mezi ministry a náměstky ministrů přináší skutečně velmi dobré, velmi plodné výsledky.
Udržíme stejné tempo a budeme spolupráci ještě dál navyšovat. Jsem přesvědčen, že výsledky budou ještě lepší a budeme se maximálně snažit, abychom ve spolupráci pokračovali.
S vaším panem premiérem jsme se shodli, že nejpozději do roku se bude konat ještě třetí taková schůzka. Česká republika je vlastně spolu s Ukrajinou průkopníkem v tak přímé mezivládní spolupráci.
A už teď je vlastně takovým modelem pro ostatní země. Spousta zemí teď na tento příklad navazuje, pořádáme další podobné mezivládní schůzky a je to velmi užitečné. Chci říct, že to je opravdu velmi přátelská spolupráce a jsou to velmi příjemné schůzky se skutečnými přáteli. A všechny problémy jsme schopni probrat opravdu do hloubky.
Jedním z vašich plánů je urychlit konfiskaci ruského majetku v Česku. Získané prostředky by se pak využily ve váš prospěch. Je v tomto procesu nějaká závažná překážka?
Rusko zničilo nebo poškodilo obrovské množství infrastruktury a zabilo obrovské množství lidí na Ukrajině. Podle odhadů Světové banky, jenom v území, které teď ovládá Ukrajina, zničili nebo poškodili infrastrukturu v hodnotě 486 miliard dolarů. A to je obrovské číslo, obrovská suma peněz, kterou potřebujeme nějak získat, abychom mohli všechno postavit znova. A když k tomu připočteme i ta okupovaná území, tak se dostaneme třeba na dvojnásobek té částky.
Rusko kvůli sankcím padělá součástky do západních letadel. Představují bezpečnostní riziko
Číst článek
Jediný srovnatelný zdroj jsou zmrazená ruská aktiva, což je asi 300 miliard dolarů ve zmrazených ruských státních aktivech. Očekáváme, že země, které právě zmrazily taková aktiva, pak udělají další logický krok a konfiskují je.
Zatím se to tedy neděje, ale mluvíme se zeměmi G7 a řešíme, jestli by nebylo možné poskytnout třeba dlouhodobou půjčku, která by byla zajištěna těmito zmraženými aktivy, abychom pak nějakých 10 nebo víc let měli takovou půjčku ve výši, která odpovídá hodnotě zmrazených aktiv. To bude první krok, abychom mohli podpořit ukrajinský rozpočet a ukrajinskou obnovu.
Ten druhý krok by měla být úplná konfiskace veškerého zmraženého ruského majetku. Proč? Abychom měli zdroj na obnovu Ukrajiny, protože Rusko je agresor a musí za to zaplatit. A tohle je jeden ze způsobů, jak agresor může skutečně zaplatit za tuto nevyprovokovanou agresi. Za všechny škody, které způsobili, za všechny životy, které zmařili.
Mohla by Česká republika pomoci Ukrajině v oblasti jaderné bezpečnosti?
Jednoznačně ano. Už jsme podepsali memorandum mezi našimi ministry pro energetiku a jeden z bodů v tom memorandu je spolupráce právě v jaderné oblasti. Spolupracujeme tam a budeme spolupracovat právě v jádře, konkrétně tedy v jaderné energetice. A druhá oblast, kde Česká republika může být velmi vhodným partnerem pro Ukrajinu, je otázka jaderné bezpečnosti, konkrétně deokupace záporožské jaderné elektrárny.
Váš prezident Petr Pavel se osobně účastnil mírového summitu ve Švýcarsku, a jedním z bodů mírového návrhu prezidenta Ukrajiny, Volodymyra Zelenského, je jaderné zabezpečení a deokupace a demilitarizace záporožské jaderné elektrárny, což je největší jaderná elektrárna v Evropě. Je zhruba šestkrát větší než Černobyl z hlediska výkonu.
To se podařilo právě díky podpoře všude na mezinárodních platformách, na půdě OSN, na mírovém summitu, v evropských institucích, díky silné podpoře České republiky v oblasti jaderné bezpečnosti. Tohle všechno nám obrovsky pomáhá a velmi to potřebujeme, a jsme za to velmi vděční.
Protiukrajinské tendence
Váš slovenský protějšek Robert Fico řekl, že ukrajinské členství v NATO by znamenalo třetí světovou válku. Budete s ním na toto téma mluvit?
S našimi slovenskými kolegy, se slovenskou vládou, jsme měli velmi dobré mezivládní schůzky. Máme velmi pragmatické vztahy se slovenským premiérem Robertem Ficem. Slováci jsou naši sousedi, jsou naši partneři. Slovenská vláda i slovenská veřejnost podporují Ukrajinu a podporovali ji hodně během této války.
Získali jsme od nich všemožnou formu podpory, od vojenské podpory přes sankce, po finanční podporu. Mnohokrát jsme mluvili se slovenským premiérem Ficem, a jsme přesvědčení, že slovenská vláda podpoří Ukrajinu v její cestě k evropské integraci, a že podpoří i naši euroatlantickou integraci.
Diskuze o tom, kdy a jak samozřejmě můžou probíhat, ale nepochybujeme o tom, že Ukrajina bude členem Evropské unie a nepochybujeme o tom, že Ukrajina bude členem NATO.
Jak o tom přesně budeme diskutovat s jednotlivými spojenci, partnery? Ta přesná cesta, kterou to povede, to je jiné téma, ale tyhle diskuze už probíhají a politická prohlášení a interní politické diskuze mohou být někdy dvě různé věci. Doufám, že Slovensko, slovenská veřejnost a nakonec i slovenská vláda podpoří Ukrajinu a naše záměry a touhy stát se členy Evropské unie a NATO.
‚Nepřejí si mír, ale eskalaci napětí.‘ Fico využil volby do europarlamentu ke kritice západních zemí
Číst článek
Chci se zastavit ještě u jedné země, která sousedí s Ukrajinou. Mnoho pozorovatelů bylo zaskočeno maďarským premiérem Orbánem, který začátkem tohoto měsíce navštívil Moskvu. Jak jste si vy analyzoval setkání Viktora Orbána a Vladimira Putina?
Nebylo to úplně příjemné překvapení, že poté, co navštívil Ukrajinu, navštívil náš soused i Moskvu a pak i další země. Myslím si, že Orbán chápe Putinovu politiku a psychologii v tom smyslu, že jedná jako agresivní terorista, že má takové záměry vůči Ukrajině. My samozřejmě nevíme, o čem s Putinem mluvili bez účasti Ukrajiny, takže to těžko můžu analyzovat.
Chápu to správně, že Viktor Orbán vám při návštěvě v Kyjevě nesdělil, že se chystá poté do Moskvy?
Já jsem se s panem Orbánem nesešel, ale jako země jsme nebyli informováni. Nevěděli jsme, že pak poletí do Moskvy.
Zastavme se ještě u jednoho spojence Ukrajiny. Donald Trump vybral J.D. Vance jako kandidáta na viceprezidenta. Jak dobře víte, senátor Vance je silným odpůrcem americké vojenské pomoci Ukrajině. Zneklidňuje vás to?
Nikdy se nevměšujeme do vnitřních záležitostí našich partnerů. Takže budeme naprosto respektovat rozhodnutí americké veřejnosti a budeme spolupracovat s prezidentem a s vládou, kteří budou zvoleni Američany a Američankami.
Chápeme, že hlavní podpora, které se nám dostává, přichází právě od veřejnosti, od obyčejných lidí. A jsme si jistí, že teď máme ze strany americké veřejnosti velmi dobrou podporu. Podporu demokratických hodnot, podporu civilizačních hodnot, které na Ukrajině chráníme na evropských hranicích.
Věříme, že budoucí americký prezident, což nevíme, kdo bude, bude pokračovat v podpoře Ukrajiny a bude dál podporovat demokratické civilizační hodnoty, které velmi silně podporuje americká veřejnost.
Zeptám se tedy s dovolením přímo. Jste schopni bojovat s Rusy bez americké vojenské pomoci?
Nemyslím si, že by se stalo, že bychom neměli žádnou americkou pomoc. Pokud Rusko bude pokračovat ve své barbarské válce na evropském kontinentu, věříme, že Evropská unie a naši partneři nás budou dál podporovat, budou nám poskytovat podporu. Takový příslib máme ze strany všech našich partnerů.
Mnohokrát jsme slyšeli, že Spojené státy, Evropská unie, Spojené království, Japonsko, Kanada, ti všichni zůstanou po našem boku tak dlouho, jak to bude potřeba. A jsme přesvědčeni, že tak to skutečně bude. Zůstanou s námi až do našeho vítězství, až do osvobození celého našeho území a zajištění udržitelného dlouhodobého míru na evropském kontinentu.
Mírové dohody
Kyjev chce další mírový summit do konce roku. Minulý označila Moskva za takřka irelevantní
Číst článek
Vrátím se ještě naposledy k Viktoru Orbánovi. On totiž napsal, že Donald Trump, se kterým to Orbán konzultoval, je připraven v případě zvolení fungovat jako zprostředkovatel mírové dohody mezi vámi a Ruskem. Podle Orbána k tomu má Trump už připraveny detailní plány. Víte o nich něco?
Náš prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně řekl, že jsme naprosto připraveni se podívat na jakékoliv plány, které existují, a pokud Donald Trump takový plán má, určitě se o něm můžeme pobavit. Jsme připraveni se na něj podívat a prodiskutovat ho, pokud takový plán existuje.
Oba víme, že Donald Trump toho říká hodně a podle mého názoru říká také to, že by vyřešil konflikt na Ukrajině během jediného dne. Je něco takového možné?
S touto válkou s Ruskem máme už deset let zkušeností. Zažili jsme Minské dohody, zažili jsme severský formát, mnoho slibů z ruské strany. Máme zkušenosti s okupací Krymu, Donbasu a dalších kroků. Víme, že Rusko teď vede hybridní válku s Evropskou unií a se zeměmi G7. Co se mně týče, nemyslím si, že by bylo vůbec možné, dosáhnout s Rusy nějaké dohody ohledně podmínek, které by odpovídaly chartě OSN.
To je naprosto zásadní. Myslím, že celý civilizovaný svět bude chtít nějaký dlouhodobý udržitelný mír založený na chartě OSN. Pokud je to možné, jsme připraveni o tom diskutovat se kterýmkoliv z našich partnerů. To klíčové na našem mírovém plánu je, že každý bod toho, co představil prezident Zelenskyj, vychází z charty OSN.
Pokud ale Rusko chce zrušit chartu OSN a vytvořit nějaké nové bezpečnostní uspořádání světa, dobře, můžeme o tom mluvit. Kdo by něco takového chtěl? Kdo by chtěl žít v takovém světě, kde si agresoři můžou ukrojit ze suverénního státu, když se tak rozhodnou? A když se třeba dohodnou s ostatními členy?
Tohle by změnilo celou planetu. To by změnilo úplně všechno. Změnilo by to bezpečnostní uspořádání celého světa. Pokud se chceme vrátit k nějaké normalitě na evropském kontinentu, měli bychom vyjít z charty OSN a krok po kroku, bod po bodu, realizovat a naplnit ukrajinský mírový plán, který představil Volodymyr Zelenskyj.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 95 zajatcích, na Ukrajinu se takto vrátilo už přes tři tisíce vojáků
Číst článek
V současné době žije v Česku asi 350 tisíc ukrajinských válečných uprchlíků. Jaký pro ně máte vzkaz? Zůstaňte, kde jste, anebo se raději vraťte domů a snažte se pomoci ukrajinské ekonomice?
Všem Ukrajincům vždycky říkám, aby se vrátili a podpořili naši ekonomiku. Aby podpořili naše obrané složky, protože Ukrajina je teď ve velké válce a je ústavní zodpovědností každého Ukrajince chránit svou zemi, podporovat svoji zemi.
Mnoho Ukrajinců v zahraničí se maximálně snaží nás podporovat ekonomicky, za což jsme velmi vděční. A ti ostatní, kteří třeba mají nějaké pochybnosti, by se měli rozhodnout za sebe a měli by v každém případě podporovat Ukrajinu. To je můj názor.
Říkám to všem Ukrajincům, kteří poslouchají. Ale samozřejmě chápu, jsou tady taky ženy, děti, pro které je mnohem bezpečnější zůstat tam, kde teď jsou. A my jsme velmi vděční všem českým rodinám, které se staraly a starají o ukrajinské uprchlíky a uprchlice. Je to úplně neuvěřitelná věc a je to velmi důležité i pro naši budoucnost.
Tyto vztahy mezi rodinami jsou velmi silné a dlouho vytrvají. Ti lidé si to budou pamatovat po celé generace. Během této války se opravdu pozná, kdo jsou skuteční přátelé a kdo jsou naši sousedé. A my jsme za to opravdu nesmírně vděční. Jsme vděční Čechům a Češkám za jejich podporu našich žen a dětí.
Poslechněte si audioverzi rozhovoru v horní části článku.
