Izrael ke konci února představil takzvaný zelený pas, tedy potvrzení o očkování proti covidu-19, který lidem umožní mimo jiné účast na kulturních akcích či zjednoduší cestování do vybraných států. Blízkovýchodní země tím ukázala cestu, na níž by se očkování stalo hlavní podmínkou pro vyhlížený návrat k normálnímu životu. Tou se chce vydat i Evropská unie, která ale narazila při projednávání nového konceptu na problémy a nejasnosti.

Praha 7:05 13. března 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Se zeleným pasem máte všechny dveře otevřené. Můžete jít do restaurací, cvičit v posilovně nebo jít na představení,“ uvedla ke konci února podle agentury AP izraelská vláda v prohlášení, které navazovalo na uvolnění restrikcí po téměř šestitýdenním lockdownu.

Úřady od té doby dávají jasně najevo, že jediný způsob, jak zelený pas získat a žít bez restrikcí, je očkování proti covidu-19.

Izrael rozvolňuje opatření. Do restaurací mohou jen naočkovaní, bez vakcíny lze pouze na zahrádky

Číst článek

Izrael tak jako jedna z prvních zemí na světě zrealizoval koncept takzvaného koronavirového pasu. Jak by mohla budoucnost po proočkování populace vypadat, země ilustrovala uspořádáním koncertu na střeše nákupního centra v Tel Avivu - zúčastnilo se ho přibližně 300 lidí s potvrzením o očkování.

Kromě možnosti vyhnout se omezení uvnitř jednotlivých zemí míří plán zavést koronavirové pasy především k umožnění bezproblémového cestování za hranice – tedy obnovení volného cestování, například bez nutnosti dočasné karantény po příjezdu.

I tady možnou cestu ukázal Izrael, tentokrát společně s Řeckem, kde vláda také projekt zeleného pasu rozjíždí a podporuje ho i na mezinárodní úrovni. Oba státy mezi sebou uzavřely dohodu, která umožní očkovaným turismus bez restrikcí, které se v posledním roce staly pevnou součástí cestování.

Podobnou dohodu má židovský stát i s Kyprem, ten pak společně s Řeckem jedná i o zrušení veškerých restrikcí pro očkované turisty z Velké Británie. V případě Kypru by pak kromě očkování mohl stačit Britům i negativní test na covid-19.

Evropský certifikát

Izrael a Řecko nejsou jediné země, které podobný způsob prokázání očkování zavádí.

Koronavirové pasy vyvíjejí například i Dánsko a Švédsko, jako cestu pro uvolnění opatření a umožnění návratu turistů vidí koronavirový pas podle deníku Deutsches Ärzteblatt i německé ministerstvo zdravotnictví, které chce elektronický očkovací průkaz představit do konce druhé čtvrtletí letošního roku.

Tyto samostatné iniciativy však vzhlíží k plánu Evropské unie. Návrh certifikátu, který by byl platný ve všech členských zemích, by měla Evropská komise připravit do 17. března. Členské státy se ale stále neshodly na výhodách, které by dokument přinášel.

Šéf Evropské rady Charles Michel varoval, že s jednotným certifikátem EU přijít musí, jinak jednotlivé státy přikročí k vlastním dokladům a situaci tak zkomplikují. Komise doufá, že by evropský očkovací průkaz mohla zavést ještě před létem, nejlépe pak v květnu.

Jak napsal serveru iROZHLAS.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), ačkoli česká diplomacie preferuje celounijní postup, je případně otevřená i samostatným dohodám podobným té mezi Izraelem a Řeckem. 

„V případě, že by nebylo reálné unijní vakcinační pas využít už během tohoto léta, jsme samozřejmě připraveni se domluvit se státy, které mají stejné ambice,“ uvedl Petříček. Po zavedení koronavirového pasu pak podle něj bude dalším krokem vytvoření systému, který umožní přijímání i mimoevropských certifikátů.

Jak má pas fungovat?

„Koronavirový pas či e-vakcinace umožní bezproblémové překročení hranic a díky harmonizaci cestovních pravidel v jednotlivých zemích by se mohl stát povinným cestovním dokumentem,“ zněl jeden ze závěrů konference Světového ekonomického fóra o očkování proti covidu-19 z ledna letošního roku.

Současná představa o koronavirových pasech se tak točí primárně kolem formy digitálního zdravotního pasu, který by umožnil prokázat podstoupení očkování, mimo jiné za účelem bezpečného pohybu mezi zeměmi. Středobodem systému by se měla stát mobilní aplikace, v níž by měl každý uživatel skrze QR kód uložená data vztahující se k vakcinaci proti covidu-19. K ním by pak získaly úřady nebo celníci přístup po oskenování, při němž by sami zvolili, které informace požadují. 

Evropská unie chce do léta zavést očkovací průkaz. ‚Priorita je, aby nebyl diskriminační,‘ říká Petříček

Číst článek

Kromě států se iniciativy chopili i soukromí aktéři. Vývojáři aplikace CommonPass z neziskové organizace Common People Foundation trvají na tom, že systém musí být univerzální. Jak řekl britskému deníku The Times ředitel organizace Paul Meyer, s rostoucím počtem dostupných vakcín a potvrzení v odlišných jazycích by v budoucnu rostlo riziko padělků certifikátů. Kromě preference digitálních aplikací před papírovou formou by podle něj takový systém kvůli nutnému ověření vyžadoval i širokou databázi vakcín a zdravotnických zařízení, které očkování nabízí.

Aplikace, kterou kromě Common People Foundation vyvíjí například i Mezinárodní asociace leteckých dopravců, by pak mimo jiné mohla informovat i o podstoupených testech na covid-19 či jiných platných opatřeních a dodatečných podmínkách vstupu do vybrané země.

Diskriminace neočkovaných?

Koncept koronavirového pasu však zatím nemá jednoznačnou podporu, a to ani uvnitř Evropské unie – lídři sedmadvacítky tak prozatím mluví pouze o certifikátu.

Francie poukazuje na možné prohloubení nerovností a diskriminaci těch, kteří očkování odmítají. Belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmèsová pak na twitteru uvedla, že „ačkoli je nápad dobrý, volný pohyb po Evropě by neměl být omezený očkováním“. S tím souhlasí i její český protějšek.

„Chtěli bychom, aby variantou očkování byl negativní test či negativní testy, tak aby např. lidé, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat naočkovat, nebyli znevýhodněni,“ napsal Petříček. Jak uvedl šéf české diplomacie již dříve, mělo by jít pouze pro doklad po dobu trvání pandemie, nikoliv o trvalé řešení.

Odborníci se ale nad projektem pozastavují především kvůli etickému a lidskoprávnímu hledisku – a to kvůli omezenému přístupu k očkování proti covidu-19 pro některé země či skupiny obyvatel. „Pokud se vakcíny stanou pasem pro další aktivity, musíme se ohlížet na komunity, které byly covidem tvrdě zasaženy a opomenuty. Pokud otevíráme svět pouze očkovaným lidem z bohatších zemí, vytváříme výraznou nerovnost,“ řekla americkému listu The New York Times doktorka Nicole A. Erretová z washingtonské univerzity.

Tomáš Zrůst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít