Čínský vliv v Africe nadále roste. Podle studie poskytuje tamním zemím finance i vojenský výcvik
Server South China Morning Post se v analýze zabývá novou studií, která popisuje rostoucí vliv Číny na africký kontinent. Výzkumníci upozorňují na čínskou finanční pomoc bezpečnostním složkám různých afrických států, která posiluje vzájemné vazby.
Když čínská vojenská delegace v roce 2011 navštívila Harare, hlavní město Zimbabwe, prezident Robert Mugabe oplácel Číně chválou. „Pomohli nám v našem boji za osvobození od kolonialismu. Čína je naším velkým přítelem v mnoha ohledech,“ prohlásil tehdy.
Mugabe byl sice sesazen před pěti lety, ale podle studie, kterou v říjnu zveřejnil Journal of Global Security Studies, zůstává Zimbabwe klíčovým africkým příjemcem čínské vojenské pomoci.
Čína během boje za osvobození poskytla vojenský výcvik členům zimbabwské Africké národní vlastenecké fronty, kterou vedl Mugabe. Výcvikem prošel i současný prezident Emmerson Mnangagwa, který se dostal k moci po převratu.
Tato podpora pomohla zpečetit bezpečnostní vztah mezi Čínou a vedením Zimbabwe, který přetrvává dodnes, uvádějí autoři studie. Pomoc zahrnovala dary, jako je vojenské vybavení a výcvik s cílem posílit kapacitu zimbabwských bezpečnostních sil.
Studie také uvádí, že Čína poskytla obdobnou pomoc v hodnotě milionů amerických dolarů téměř všem africkým zemím. Peking se tímto způsobem snažil posílit vztahy s černým kontinentem a chránit tak své ekonomické zájmy, doplňuje South China Morning Post.
Podpora dalších zemí
V uplynulých dvou desetiletích Čína takto podpořila 47 afrických zemí, přičemž Zimbabwe a Angola jsou hlavními příjemci zbraní a vojenského výcviku.
Peking také pomáhal misi Africké unie v Somálsku a pohotovostním silám Hospodářského společenství západoafrických států. Mezi lety 2015 až 2020 to Čínu stálo asi 25 milionů amerických dolarů ročně.
Putin a Si Ťin-pching chtějí podkopat mezinárodní systém, říká bývalý poradce Bílého domu
Číst článek
Dlouhodobým příjemcem čínské vojenské pomoci je podle studie také Angola. Většinou se jednalo o výcvik tamních ozbrojených sil, vyšších policejních důstojníků a poskytování IT vybavení, popisuje South China Morning Post.
Pomoc je v souladu s dlouhodobým angažmá Číny v Angole jako způsobu, jak udržet užší vztahy s tamní vládou a zajistit tak Pekingu přístup k ropě.
Čína také vyslala své vojáky do Mali, kde se připojili ke stabilizační misi Severoatlantické aliance. Peking od roku 2012 podpořil malijské bezpečnostní síly pomocí v hodnotě přibližně 27 milionů amerických dolarů.
Všem členům skupiny G5 Sahel, tedy – Burkině Faso, Čadu, Mali, Mauritánii a Nigeru navíc Čína poskytla sedm milionů dolarů.
Prosazování svých cílů
Ve Spojených státech sílí obavy, že Peking používá pomoc bezpečnostním silám afrických zemí k prosazování svých zahraničněpolitických cílů.
‚V jaderné válce nelze zvítězit.‘ Biden a Si Ťin-pching zdůraznili odpor vůči použití atomových zbraní
Číst článek
Stephen Chan, profesor politologie a mezinárodních vztahů na Škole orientálních a afrických studií Londýnské univerzity, ale upozorňuje, že Čína není zdaleka jediným státem, který to dělá.
Profesor připomíná, že Velká Británie se dlouho aktivně snažila v Africe o totéž a prováděla s tamními bezpečnostními složkami společná cvičení.
„Čína samozřejmě aktivně pomáhala při boji o osvobození v Zimbabwe. Má to dlouhou historii,“ cituje Chana South China Morning Post. Celkově je ale vojenská pomoc jen jedním aspektem čínského přístupu k Africe, domnívá se profesor.
Sama o sobě má velmi malý význam vyjma toho, že Číně umožňuje držet krok s ostatními mocnostmi, které dělají totéž.
Poslechněte si celý díl pořadu Svět ve dvaceti minutách.
