Myšlenka na podobnou dohodu přišla paradoxně nejspíše z Kyjeva. Byla totiž součástí letního takzvaného plánu na vítězství, kde zapadla. Psalo se v něm o bohatých zásobách strategických, cenných surovin, o které by Washington přišel v případě, že by Ukrajina válku prohrála. Jednalo se o apel na tehdejšího kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa.

Kyjev doufal, že Spojené státy nebudou chtít o zmíněné investice přijít a budou Ukrajinu nadále podporovat vojensky. Zelenskyj ani jeho poradci však zjevně netušili, jak daleko Donald Trump v přijetí takové nabídky zajde.

Speciální fond

Spojené státy navrhují vytvoření zvláštního ukrajinsko-amerického fondu, kam by Ukrajina položila svá naleziště. Spojené státy by naopak našly investory, kteří by financovali těžbu, a následný zisk by se dělil 50 na 50.

Pokud by se Ukrajina rozhodla dát licenci třetí straně, například evropské firmě, zaplacený poplatek by se dělil mezi Spojené státy a Ukrajinu.

Pochybná částka

Nikdo si není jistý, jak Donald Trump přišel k 500 miliardám dolarů jakožto hodnotě nerostů a vzácných kovů. Ukrajina navíc veřejně prohlásila, že nejde o její data. Nejednoznačně hovoří také údaje americké kartografické služby.

Pravděpodobnější je, že někdo sečetl všechny zásoby, včetně uhlí či železné rudy, aby k takové částce došel. Problémem je však v lokalitě, protože až 70 procent uhlí a železné rudy je v Luhanské, Doněcké a Dněpropetrovské oblasti, tedy v oblastech, které jsou v současnosti většinově okupovány Ruskem.

Ondřej Soukup, kvr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít