Podkarpatská Rus je pro Čechy symbol zapomenutého kraje a i sami lidé na Zakarpatí se občas cítí, jako by na ně všichni zapomněli. Sociální problémy, chudoba a odchod za prací do ciziny patří dnes k této části Ukrajiny stejně pevně jako kdysi. Hornatý kus země přestal být součástí našeho státu právě před 70 lety.

11:30 29. června 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Když Československo okupovalo Zakarpatí, bylo nám tu moc dobře," vzpomíná 80letý Stěpan. „Předtím nás okupovalo Rakousko-Uhersko, potom Maďarsko. Za Maďarů to bylo zlé. Vyžadovali disciplínu, a kdo ji porušil, šel do vězení. Čechoslováci byli jiní, slušní."

Stěpan je druhý nejstarší obyvatel vesnice Slobody v ukrajinských Karpatech. Ten úplně nejstarší se jmenuje Ivan.

„Žije se nám tu špatně, úřady nefungují, všude se uplácí. Na východě máme válku. Já bych snad nejradši, aby nás připojili ke Slovensku nebo k Maďarsku," stěžuje si jeho dcera Věra.

Na kredenci má ale ukrajinskou vlajku. „Já bych ráda, aby Ukrajina zůstala tak, jak je. Ale ona nezůstane, už jenom kvůli té korupci,“ vysvětluje.

Věra pronajímá pokoj turistům. Její muž dlouho pracoval na stavbách v Česku a ona si, stejně jako spousta jiných, otevřela malý obchůdek přímo v horách.

Dcera Maria je v pubertě a o starém Československu už nic neví. O současném Česku má ale jasnou představu. Je to podle ní prima země, kde je pořádek.

Ať už to s Ukrajinou dopadne jakkoli, na vesnici Sloboda si ti, co budou u vesla, nejspíš zase nevzpomenou. Zůstane ale hrdý název osady a rychle blednoucí vzpomínky, jak tu bývalo dobře pod Československou vlajkou.

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít