Dění v Bruselu je mnohem důležitější než to v Česku. Média to musí pochopit, říká Půr
České předsednictví loni oživilo zájem médií o unijní politiku. Po mnohaleté pauze některé z komerčních titulů dokonce obnovily posty bruselských zpravodajů. S odstupem času se ale mnohé redakce zase vracejí k přehlížení zpráv z EU. „To, co se děje v Bruselu, je přitom mnohem důležitější, než co odehrává v Česku,“ upozorňuje vedoucí projektu Datarun, moderátor a podcaster Michal Půr.
Česká komerční média by podle Michala Půra měla dění v Bruselu věnovat větší pozornost než dosud. Právě na úrovni EU se totiž odehrává nejdůležitější část rozhodování o řešení problémů, které se na první pohled mohou zdát lokální.
„Česká vláda fakticky už pak jen reaguje na evropské trendy,“ upozorňuje Půr, který byl hostem speciálního vydání Bruselských chlebíčků k prvnímu výročí jejich vzniku.
Ten je známý svými názorovými online projekty, ale má za sebou také mnoholeté působení na postu zpravodaje ČTK v Bruselu.
Zpravodajství o EU nemá být jen doménou médií veřejné služby, ale může být obchodně výhodné i pro komerční média, tvrdí Půr na základě svých zkušeností. Dění v Bruselu redakce ale podle něj často přehlížejí kvůli falešnému dojmu, že by pokrytí bylo příliš drahé a kvůli vlastní neznalosti.
Místopředsedkyně evropských liberálů Csehová: Na pódium s extremistickými vůdci šel Babiš dobrovolně
Číst článek
„Média v Česku často řídí lidé, kteří s Bruselem nepřišli do kontaktu a nedokážou (dění v EU) pochopit v celé šíři,“ myslí si Půr, podle kterého jde o dlouhodobý důsledek porevoluční generační obměny redakcí.
České nepochopení EU
Častý nezájem českých médií o unijní problematiku se podle Půra pak podepisuje na stavu veřejné debaty o ní: „Když jsem se z Bruselu kdysi vrátil, vyděsilo mě, jak v Česku tato diskuse vypadá. Ale zlepšuje se to.“ Nepochopení se pak přelévá i do rozhodování na politické úrovni.
Orbán hledá spojence. Fiala mohl dostat úkol držet od něj Itálii a Polsko dál, míní politoložka
Číst článek
Ve společnosti pak vznikají nereálná očekávání, že je možné zastavit nebo zvrátit globální trendy, jejichž výsledkem je například Zelená dohoda.
„Myslíme si, že když budeme kritizovat, nebudeme k návrhům přistupovat konstruktivně a nebudeme k nim přistupovat jako k faktu, tak že tím svou roli v Evropě zvyšujeme a posilujeme naši schopnost věci napravit. Je to ale přesně naopak,“ varuje Půr.
Autoři podcastu Bruselské chlebíčky se Michala Půra ptali na jeho další zkušenosti z Bruselu, ale i na to, proč se rozhodl z veřejnoprávních médií před lety odejít do soukromého sektoru a k lobbingu. Výroční epizoda také hledá odpověď na otázku, co by pomohlo stav českého zpravodajství o EU v Česku zlepšit.
