Vůdkyně běloruské opozice Cichanouská: Rozumíme bolesti Ukrajinců. Zvládneme ji společně
Svjatlana Cichanouská přijela do Prahy vyjednávat víza a pomoct běloruským studentům. „Lidé by neměli být trestáni za činy Alexandra Lukašenka,” řekla v exkluzivním rozhovoru pro server iROZHLAS.cz. Úkolem Bělorusů je podle ní zastavit represe doma a zabránit těmto praktikám na Ukrajině. „Lidé, kteří odešli z Běloruska kvůli perzekucím, teď pomáhají Ukrajině,“ konstatovala.
Co vás přivedlo do Česka? Souvisí vaše návštěva s tím, že místní úřady nevydávají víza pro běloruské občany stejně jako pro Rusy?
Za prvé cítím velké sympatie k Česku. Jak za prezidenta Václava Havla, tak i T. G. Masaryka bylo vždy vstřícné vůči běloruskému lidu. Moje návštěva se však týká zastavení víz pro Bělorusy. Je to zvláštní signál, protože – jak jsem říkala – Česko bylo vždy vstřícné vůči našemu národu.
‚Když se aplikuje kolektivní vina, začíná selhávat právní stát.‘ Česko dál plošně odmítá Rusy a Bělorusy
Číst článek
Běloruský režim a běloruští lidé jsou dvě úplně oddělené věci. Lidé by neměli být trestáni za činy Alexandra Lukašenka.
Jednali jsme s ministerstvem zahraničních věcí a byli jsme ujištěni, že zákon se nebude týkat běloruských občanů. Doufám, že slib bude dodržen a že naši lidé budou dostávat humanitární víza i víza za účelem sloučení rodiny.
Další důvod, proč tu jsem, jsou zvěsti o běloruských studentech, kteří mají být vyřazeni z výuky, protože jsou údajným rizikem pro Českou republiku.
Takové případy tu byly?
Jednalo se spíše o nepřesnou komunikaci, protože po návštěvě na ministerstvu školství nám bylo vysvětleno, že bude prověřeno, jestli mají studenti napojení na KGB, ale jinak jim nehrozí vyhození nebo nepřijetí na české univerzity.
Česko bylo vždy atraktivní pro běloruské studenty a letos jim bylo vydáno 250 stipendií. Navíc jsem doručila dopis od běloruských žáků, kteří se učí češtinu, aby se dostali na české univerzity. Proto doufám, že tohle nedorozumění bude vyjasněno.
🇨🇿 Education Minister @Petr Gazdík assured me that Belarusian students won't face any discrimination & can rely on scholarships provided by the Czech Government. Around 700 of them already study in 🇨🇿. As repressions against academia in Belarus continue, more people need support.
15:45 – 11. 05. 2022
A pak je tu ještě jedna věc, a to je návrh otevření Běloruského domu tady v České republice. Z nějakého důvodu se tento návrh od minulého roku nikam neposunul, ale vidím, že má podporu od českého prezidenta, a doufám, že bude otevřen během září nebo října 2022.
Tohle má být místo pro Bělorusy, kde se mohou potkávat, mají se tam konat kulturní akce. Bělorusko by zde mělo mít reprezentaci, která bude komunikovat s ministerstvy a dalšími politickými strukturami.
Role Běloruska ve válce
Ruská válka na Ukrajině rozdělila Bělorusko na dva tábory. Část lidí je solidární s Ukrajinou, dokonce se přidala mezi její dobrovolnické oddíly. A pak jsou tu ti, kteří jsou naopak loajální s režimem a bojují po boku Putinova Ruska. Jak byste charakterizovala tyto strany?
Jeden malý tábor, který vede Lukašenko, je tábor, který je poddaný Putinovi. Víte, Lukašenko prohrál volby v roce 2020, není legitimním lídrem země. Ujal se moci skrz násilí a podporu Putina. Teď splácí své dluhy Kremlu. Poskytl naši půdu ruským vojskům, ruské armádě, aby přešla hranice Ukrajiny a zabrala Kyjev ze severu.
Ale další obrovská část Bělorusů je proti válce na Ukrajině. Až 86 procent běloruského národa podporuje Ukrajinu.
‚Problém není Lukašenko, ale ruský svět.‘ Bělorusové bojují po boku Ukrajinců proti společnému nepříteli
Číst článek
Za koho bojuje běloruská armáda?
Myslím si, že „náš“ tábor – svobodných Bělorusů a Bělorusek – se může prohlásit za dvojího vítěze v téhle válce. Zaprvé: vojáci, kteří se nepřidali k ruské armádě, to neudělali kvůli Lukašenkovi. Nenechte se zmást, za to může běloruský lid, běloruské matky a sami vojáci. Nechápou, proč by měli bojovat a umírat za ambice někoho, kdo se nás snaží uzurpovat. Nebrání naši zemi, a stejně musí jít a umřít. Za co? To, že dostali povel přidat se k ruským vojskům, je obrovská demoralizace. Tento povel nebyl splněn.
Druhou výhrou je, že ruská armáda se necítila bezpečně na území Běloruska, protože od prvního dne války začali naši lidé narušovat železnice, aby zabránili převozu ruského vojenského aparátu. Obyčejní lidé si pořizovali záznamy ruských jednotek a letadel, které vystartovaly z našeho území, a také raket, které byly odpáleny. Tyhle informace posílali ukrajinské armádě, aby byla připravena na možnost bombardování. Kvůli tomuhle byly ruské jednotky stažené z Běloruska, ty které měly namířeno na Kyjev.
Úkolem je samozřejmě zlepšit nejen náš vlastní politický režim – osvobodit politické vězně a zamezit utlačování. Ale také zastavit tyto praktiky na Ukrajině.
Kdo je Svjatlana Cichanouská?
- Narodila se v roce 1982 v běloruském Mikaševičy.
- Dříve pracovala jako učitelka a překladatelka.
- Život se jí zásadně změnil při volbách v srpnu roku 2020. Kandidovala na prezidenta místo svého manžela, kterého běloruský režim poslal do vězení.
- Její motivací bylo prosadit změnu a skončit téměř tři dekády trvající nadvládu Alexandra Lukašenka.
- Běloruské volby nicméně skončily jeho šestým vítězstvím. Hlasovat pro něj mělo 80 procent obyvatel. Podle pozorovatelů ale byly volby zmanipulované.
- Cichanouská se prohlásila za prezidentku a kvůli tlaku běloruských úřadů uprchla do Litvy.
- Následovaly několikaměsíční protesty na její podporu, kterých se účastnily statisíce lidí. Mnoho z nich skončilo ve vězení.
- Cichanouská od té doby působí jako „prezidentka v exilu“ a snaží se v zahraničí apelovat na to, že Bělorusko není takové, jaké ho prezentuje jeho současný vůdce.
Stovky běloruských mužů šly bojovat po boku ukrajinských vojáků. Lidé, kteří odešli z Běloruska kvůli represi a perzekucím, teď pomáhají Ukrajině, protože rozumíme bolesti, kterou zažívají. Stejně jako oni i naši lidé jednou opustili všechno, všechny příbuzné a odešli ze země. Samozřejmě na Ukrajině je ta bolest trochu jiná. Měřítko se mění. Bolest se nedá porovnávat, ale můžeme ji sdílet a je mnohem jednodušší zvládnout to společně.
Cílem jsou svobodné volby
Vy jste v exilu, manžel je ve vězení. Kdo povede opozici ve vaší zemi?
Nemáme lídra, který vede opozici. Naše iniciativa jde odspoda. Snažíme se o to každý den. Byla jsem zvolena v minulých volbách, ale nestojím v první řadě. Jsem možná první mezi rovnými. Reprezentuju naši zemi na mezinárodním poli. Snažím se inspirovat lidi v Bělorusku mou vlastní zkušeností, jako žena. Samozřejmě nejsem autoritou armádě, ti ve mně lídra nevidí. Ale jsou tu další lidé, kteří mi stojí po boku, kteří jim autoritou jsou. Ti s armádou komunikují.
Lidé se sami organizují, sami vytváří iniciativu. Nejsem to já, kdo jim říká, co mají dělat. Chodí za mnou a říkají: Zorganizujeme to a to, můžete nás podpořit? Tohle se děje na nejrůznějších úrovních.
Stejně tak tady máme skvělou českou diasporu, která je akceschopná a spoustu problémů řeší sama, lidé se podporují navzájem. Ale někdy je nutné, abych zasáhla, jako třeba teď u vízového zákona nebo ohledně studentů. Jsem tu pro ně. Dělají, co můžou, já dělám, co zmůžu.
A kde se vidíte vy?
Lidé v Bělorusku vědí, že mám svoje místo, možná ne jako budoucí prezidentka. Bojujeme za nové, férové a svobodné volby. Aby si lidé mohli vybrat svého kandidáta. Mě zvolili v roce 2020 jako symbol revoluce, symbol svobodného Běloruska.
Všude jsou lídři, ve všech strukturách. A naším úkolem je se koordinovat, zůstat v kontaktu. Mluvím s běloruským lidem, s učiteli, nejrůznějšími pracovníky a ženami každý den. Ptáme se sami sebe navzájem, jak si můžeme být nápomocní, jak můžeme pracovat na jedné strategii.
Musím říct, že se nás běloruský režim zkoušel několikrát rozdělit, ale zvládli jsme přežít a jsme silnější, protože nesoupeříme mezi sebou. Nikdo se nade mnou nesnaží vyhrát a získat moc. Jdeme společně jedním směrem.
