Bangkok se potápí rychlostí několika centimetrů za rok. Do 20 let bude polovina města pod vodou
Bangkok a Jakarta – to jsou dvě nejrychleji se potápějící velkoměsta Asie. Moře je pohlcuje rychlostí až několika centimetrů ročně. Architekti i vodohospodáři se shodují, že proces postupného zaplavení je neodvratný, dá se ale zpomalit. Ani Thajsko, ani Indonésie ale na podobné projekty nemají peníze.
Pan Nathiporn zpívá o tom, že Bangkok je králem měst a že voda je pro něj požehnáním. O posvátné auře desetimilionového města nikdo z jeho obyvatel nepochybuje, ale s vodním požehnáním už souhlasí málokdo.
Bangkok se potápí rychlostí několika centimetrů za rok. Více si poslechněte v reportáži Davida Jakše
„Moji rodiče kdysi koupili malý dům na jižním předměstí, u moře. Před sedmi lety jsem ho musel prodat a koupit malý a drahý byt v centru. Za těch pár let vystoupalo moře tak vysoko, že si myslím, že pro současného majitele jen ten dům už neprodejný,“ říká mi pan Afsan, bangladéšký čísník, který už se v Bangkoku narodil.
Za posledních sto let město pokleslo o bezmála metr a málokde na světě se právě tady potkává tolik nepříznivých faktorů najednou.
‚Klimatická změna je určující otázkou doby.‘ Šéf OSN vyzval asijské státy, aby přestaly být závislé na uhlí
Číst článek
„Bangkok leží na jílu a píscích, nemá žádné skalnaté podloží. Do mohutné řeky Chao Prája se tu vlévají desítky kanálů a ramen a do toho všeho od jihu proniká agresívní slaná voda z Thajského zálivu,“ vypočítává Supachai Tantikom, někdejší zaměstnanec bangkokské vodohospodářské stráže.
Každý rok v dubnu navíc přijdou monzunové deště, a výsledkem jsou nezvládnutelné záplavy. A podloží navíc zatěžují i stovky mrakodrapů, kterých má dnes Bangkok po Šanghaji vůbec nejvíc v celé Asii.
„Průměrná rychlost poklesu celého města jsou dva centimetry za rok. Ale na východě – mezi mořským pobřežím a mezinárodním letištěm – jsou oblasti, u kterých teď pozorujeme pokles až o čtyři centimetry ročně. Ten proces je velmi rychlý,“ vysvětluje doktor Anond Snidvongs z technologické informační agentury v Bangkoku.
Absorpční parky i zeleň
Na začátku 20. století lidé navíc spoustu vodních kanálů lidé zasypali, protože rostoucí město potřebovalo stavební pozemky. Kanály byly přitom přirozenými drenážemi, které odváděly nadbytečnou vodu z města.
Nejrychleji se potápějící město světa: reportáž z Jakarty, metropole v zajetí vody
Číst článek
„Existuje ale řešení, jak expanzi vody zpomalit. Jsou to velké, absorpční parky a zelené plochy po celém městě. My se na to specializujeme a změny, které naše zelená architektura přináší, jsou obrovské. Nejenže zadržíme spoustu vody, ale voda současně ochlazuje okolí. Nutnost použití klimatizace potom klesá až o třicet procent,“ říká renomovaná thajská architektka Kotchakorn Voraakhomová.
Její zelené řešení střechy na Univerzitě Chulangkorn nebo park v centru města, který je současně obrovskou retenční nadrží, chtějí napodobit i ostatní architektonická studia v zemi.
V Asii zabíjí znečištěné ovzduší více než koronavirus. V Tokiu má tento rok na svědomí již 30 000 lidí
Číst článek
„Thajsko uvažovalo i o projektu, který by ten nadbytek vody, který přinášejí řeky ze severu země do Bangkoku, odváděl obrovským kanálem. Třeba do řeky Mekong, která má naopak vody málo. Jenže takový projekt nikdo nezaplatí,“ zamýšlí se profesor Panit Pujinda z Asociace městských plánovačů.
Retenční kanály by musely přemostit železnice a dálnice. Navíc mezinárodní měnový fond nedávno spočítal, že aby Thajsko dokázalo rychle reagovat na postupující klimatické změny, musela by země v příštích deseti letech zrealizovat projekty na 180 miliard dolarů.
Řada obyčejných Thajců tak souhlasí s textem písně Pan Nathiporna z bangkokské ulici, který v jedné sloce zpívá i o tom, že město může jen doufat v pomoc samotného Buddhy.
