Průlom? Pašinjan znovu kandiduje na premiéra Arménie, republikáni slíbili podporu
Vůdce protestního hnutí v Arménii, opoziční poslanec Nikol Pašinjan, byl ve čtvrtek oficiálně navržen na kandidáta na premiéra. Oznámila to místní média. Pašinjanovo zvolení do čela vlády má být prvním krokem k ukončení vnitropolitické krize, která jihokavkazskou zemi ochromuje od poloviny dubna.
Pašinjan už ve volbě premiéra jednou neuspěl, a to 1. května. Teď mu před dalším hlasováním v parlamentu, naplánovaném na 8. května, podporu slíbil jménem vládní Republikánské strany předseda jejího poslaneckého klubu. Ke zvolení premiérem potřebuje opoziční vůdce nejméně 53 hlasů od celkem 105 poslanců jednokomorového parlamentu, a k tomu jsou nutné i hlasy z vládních lavic.
Paralyzovaná Arménie. Protesty proti korupci a klientelismu vede lídr v maskáčích a kšiltovce
Číst článek
„Zatím jsme na jeho (Pašinjanovu) podporu získali podpisy 41 poslanců. Zástupci Republikánské strany dosud mezi nimi nejsou,“ řekl Pašinjanův poradce Armen Galdžjan agentuře Novosti-Armenija.
Sám vůdce opozice uvedl, že šéf poslaneckého klubu republikánů při čtvrteční schůzce potvrdil, že jej klub v hlasování podpoří.
„Setkal jsem se s Vagramem Bagdasarjanem. Potvrdil, že klub republikánů podpoří kandidáta lidu. Toto už veřejně ohlásili a při osobní schůzce mi to potvrdil,“ řekl Pašinjan a dodal, že podpisy od nejméně třetiny poslanců se již podařilo shromáždit, a tak lze jeho kandidaturu považovat za hotový fakt.
Toto ujednání potvrdil šéf poslaneckého klubu vládní strany po schůzce s Pašinjanem. „Oznámili jsme, že Republikánská strana nenavrhne vlastního kandidáta na premiéra. Podpoříme kandidáta s podporou třetiny poslanců, ať už Pašinjana, anebo někoho jiného. A 8. května bude mít Arménie premiéra,“ řekl Bagdasarjan agentuře Reuters po schůzce s opozičníkem.
Situace v Arménii
Politická krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Serže Sargsjana uchovat si moc. Sargsjan byl deset let prezidentem a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Sargsjan byl zvolen šéfem vlády 17. dubna, ale odstoupil 23. dubna pod tlakem protivládních protestů, které vedl právě Pašinjan, pokládaný za prozápadního, liberálního politika.
Po nezvolení Pašinjana 1. května protesty v zemi propukly s ještě větší silou. Republikánská strana, která dosud ovládala arménskou politickou scénu a má v parlamentu většinu, proto ustoupila. Slíbila, že pokud si Pašinjan zajistí podporu aspoň třetiny ze 105 poslanců, budou pro něj hlasovat i republikáni, kteří mají ve sněmovně 58 zákonodárců. Po tomto příslibu Pašinjan vyzval k ukončení demonstrací, a tak se život v Jerevanu a dalších částech Arménie ve čtvrtek vrátil do normálních kolejí.
Arménie je blízkým spojencem Ruska a v zemi jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v Arménii s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by se odvrátil od spolupráce s Ruskem.
