‚Amazonské NATO‘? Aliance jihoamerických států je výjimečná věc, říká koordinátor Greenpeace
Amazonský prales mizí a hrozí, že začne vypouštět víc oxidu uhličitého, než dokáže pohltit. I proto se osm latinskoamerických států v úterý na amazonském summitu dohodlo na společné alianci proti odlesňování. Podle tisku ale prohlášení neobsahuje datum konce ničení důležitého ekosystému. „Tyto státy se nesetkaly už 14 let, takže to je výjimečná věc,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Jan Freidinger, koordinátor biodiverzitní kampaně Greenpeace.
Latinskoamerické státy, které se v brazilském Belému účastní amazonského summitu, dnes vyzvaly rozvinuté země, aby naplnily své závazky spojené s klimatickými změnami a přispěly k získávání 200 miliard dolarů ročně do roku 2030 do fondu biodiverzity, informovala agentura Reuters.
O jak výjimečnou dohodu se jedná, pokud se podíváme na nějaká dřívější jednání tohoto typu?
To se uvidí podle toho, jestli se naplní a popřípadě ještě zpřísní. Tyto státy se už 14 let nesetkaly, takže z tohoto pohledu je to výjimečná věc – zároveň však v trochu jiném politickém kontextu, protože současný prezident Brazílie je více nakloněn ochraně Amazonie. Brazílie tak v této oblasti je nejmocnější, hraje prim.
Poslechněte si rozhovor s Janem Freidingerem o alianci proti odlesňování Amazonského pralesa
Musíme ale počkat na to, jestli se dohoda naplní. To bylo i její součástí, kdy z asi 115 bodů, na kterých se dohodly, byla velká část o tom, jak stanovená pravidla naplňovat v praxi. Jak by měly třeba lépe spolupracovat policejní nebo vojenské sbory.
Prezident Kolumbie dokonce navrhoval, že by mělo vzniknout něco jako „amazonské NATO“, aby se státy spojily a jejich vojenské síly mohly lépe čelit organizovanému zločinu, který je v Amazonii mohutný.
A jakým způsobem se dohodnutá opatření budou vymáhat? Dá se spolehnout na to, že dohoda bude fungovat?
Brazílie chce výrazně posílit policejní jednotky, vytvořit několik desítek nových policejních stanic, bezpečnostní centrum v Brazílii, které by Amazonii mělo hlídat. To naznačuje, že otázka vymahatelnosti a toho, aby se právo vrátilo do Amazonie, byla jednou z klíčových.
Jihoamerické státy vytvořily alianci proti odlesňování amazonského pralesa, neurčily si však datum
Číst článek
Jsem mírný optimista a myslím si, že si státy uvědomují, že jedna věc je mít nějaké dohody na papíře a druhá věc je být schopen je vymáhat.
Záleží taky na tom, jak se budou proměňovat politické reprezentace, protože jsme byli svědky toho, že předchozí brazilský prezident Bolsonaro jednal úplně opačně. Ten naopak povolil stavidla korupci, organizovanému zločinu a ničení Amazonie. Je tedy důležité, aby tam byla i politická stabilita a dohody přetrvávaly dlouhodobě.
Příčina odlesňování
Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování, ve srovnání se stejným obdobím loni se zničená plocha snížila až o 42 procent. Dá se tohle připočítat na vrub opatřením nové vlády?
Patrně ano, ta čísla jsou proměnlivá. Je ale třeba říci, že za předchozího prezidenta byl nárůst skoro 50procentní oproti předchozím letům a vrcholu dosáhnul, když se těžilo více než 13 tisíc kilometrů čtverečních, jako v roce 2021. V podstatě nebylo kam ta čísla zvyšovat.
Odlesňování amazonského pralesa zpomalilo. Brazílie chce posílit sledování trestné činnosti v oblasti
Číst článek
V roce 2022 se to i za Bolsonara lehce snížilo, takže by bylo logické, že snížit deforestaci v Brazílii nebylo pro nového prezidenta tak složité. Je dobré si ještě počkat na nějaká další data a finálně to srovnat, abychom měli obrázek přesnější.
Čím je odlesňování Amazonské pralesa teď především způsobované?
Je to především zemědělská a živočišná výroba. Až 80 procent Amazonského pralesa je káceno kvůli novým pastvinám pro dobytek a novým polím pro pěstování např. sóji – která putuje i do Česka nebo Evropské unie.
Proto je dobré, že se Evropská unie dohodla loni na zákonu proti deforestaci, který nebude umožňovat dovážet tyto komodity jako je sója a další, které byly vypěstovány na ploše bývalých deštných pralesů a dalších cenných ekosystémů.
