Evropská unie uvalí sankce za otrávení ruského lídra opozice Navalného, shodli se ministři zahraničí

Státy Evropské unie se shodly na přijetí sankcí proti skupině ruských občanů v souvislosti s otravou opozičního předáka Alexeje Navalného. Ministři zahraničí na jednání v Lucemburku v pondělí podle diplomatických zdrojů jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie, který počítá s potrestáním asi deseti lidí odpovědných za použití nervově paralytické látky novičok. Tou byl podle Organizace pro zákaz chemických zbraní Navalnyj v Rusku otráven.

Lucemburk/Brusel (Aktualizováno: 15:29 12. 10. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj | Foto: Shamil Zhumatov | Zdroj: Reuters

Konkrétní seznam jmen by měla unijní diplomacie připravit v příštích dnech a státy by jej mohly definitivně schválit ještě tento týden.

Berlín a Paříž přišly s návrhem, který podle diplomatů počítal mimo jiné s potrestáním lidí spojených s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

O konkrétních jménech v pondělí ministři nejednali, shodli se však na tom, že o ně bude rozšířen současný seznam protiruských sankcí počítající se zmrazením majetku v bankách unijních zemí či zákazem cest na území evropského bloku.

❗️Evropská unie uvalí sankce za otravu ruského opozičního politika Alexeje Navaleného. Podle diplomatických zdrojů se na tom v Lucemburku právě shodli ministři zahraničí zemí EU. Návrh by mohl být hotový ještě tento týden. @iROZHLAS.cz @Radiožurnál

14:22 – 12. 10. 2020

7 93

„Je politická shoda na rozšíření tohoto sankčního seznamu. Česká republika podporuje, aby EU reagovala prostřednictvím sankcí vůči osobám, které mohly mít spojitost s otravou Alexeje Navalného,“ řekl Petříček médiím po jednání.

Moskva tvrdí, že s otravou nemá nic společného, na výzvy EU ke spolupráci při vyšetřování však dosud nezareagovala.

Unijní diplomacie tentokrát zareagovala na použití novičoku výrazně rychleji, než při předloňském útoku na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury, který rovněž některé země připisovaly lidem spojeným s GRU.

Lukašenko začíná mít navrch, pomoc Kremlu je ale past. Ruská základna vzbuzuje obavy i v Evropě

Číst článek

Zatímco tehdy se EU shodla na přijetí sankcí vůči třem předním důstojníkům této rozvědky včetně jejího šéfa až deset měsíců po útoku, nyní ke shodě dospěla za měsíce dva.

Běloruský sankční seznam

Ministři se v pondělí shodli také na tom, že státy EU jsou připraveny rozšířit sankční seznam běloruských činitelů a zařadit na něj i autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, pokud se situace v zemi nezlepší.

Státy unie, která Lukašenka kvůli zmanipulovaným volbám neuznává za prezidenta, opět vyzvaly režim v Minsku k ukončení násilností proti poklidným opozičním demonstracím a vypsání demokratických voleb. Pokud se tak v nejbližší době nestane, mělo by podle závěrů dnešního ministerského jednání na seznam obsahující 40 činitelů přibýt mimo jiných i Lukašenkovo jméno.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme