„Setkali jsme se pak po roce 1989 přímo v Praze a dopisovali jsem si až do relativně nedávné doby, než ho těžká choroba upoutala definitivně na lůžko.

Byl to velice příjemný, mladistvě vyhlížející člověk, který už jenom svým vzezřením a držením těla nezapřel v sobě toho prvorepublikového mladého důstojníka,“ vzpomíná na Nedvěda historik Jiří Rajlich, který se s ním osobně znal.

Nedvěd na sebe poprvé významně upozornil už v prosinci 1940, když po startu k jednomu z prvních bojových letů jeho letoun havaroval a začal hořet. On jako jediný přežil relativně bez úhony a zachraňoval své kamarády z hořícího letounu, ve kterém vybuchovalo střelivo a pumy.

Jiří Rajlich upozorňuje i na další významnou misi Vladimíra Nedvěda. „Jeho válečná činnost je spojena především s 311. československou bombardovací perutí, které velel. Ale později, v roce 1944, absolvoval bojovou stáž na Dálném Východě, přímo v Barmě, a nezůstalo jen u administrativní stáže. Vymohl si bojové lety a letecky zásoboval obklíčené britské jednotky v Barmě.

Nedvěd za svou činnost získal řadu vyznamenání, mimo jiné Řád britského impéria nebo Řád Bílého lva.

Eva Rajlichová, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít