Prezident by zastavil trestní stíhání Babiše, pokud šéf žalobců zruší Šarochovo rozhodnutí
Prezident Miloš Zeman připomněl, že má právo abolice, tedy možnost zastavit trestní stíhání. V čtvrtek pro TV Barrandov řekl, že toto právo využije, pokud nejvyšší státní zástupce zruší rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo. Doufá však, že to nebude potřeba. Ještě v roce 2018 v debatě České televizi uvedl, že pokud by takový krok učinil, tak by se „naprosto zesměšnil“.
Miloš Zeman uvedl, že by takové rozhodnutí považoval za politické. „Teď již bych to považoval za politické rozhodnutí. Protože tito dva státní zástupci – a zejména státní zástupce Šaroch, který ten spis studoval zhruba rok – odvedli dobrou práci a já si jejich práce vážím,“ uvedl v pořadu Zeman.
„Když se do toho už nebude vrtat, tak bude klid a budu rád. Kdyby se do toho vrtalo, tak prezident má Ústavou dané právo abolice,“ řekl Zeman. „Pokud by to bylo nutné, a já věřím, že to nutné nebude, pak bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl,“ uvedl k situaci, kdy by nejvyšší státní zástupce zrušil rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Případnou abolici podle Ústavy musí spolupodepsat předseda vlády.
Článek pokračuje pod online reportáží:
Městské státní zastupitelství v Praze informovalo o zastavení stíhání Babiše a dalších v kauze kolem dotace v pátek. Usnesení je pravomocné. Zastupitelství ho předložilo společně se spisovým materiálem nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Tomu začala v úterý 17. září tříměsíční lhůta, ve které se vyjádří k rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo.
Šarochovo rozhodnutí
Jaroslav Šaroch zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho příbuzných v pátek po téměř čtyřech letech. Premiér Babiš v případu čelil obvinění z údajného dotačního podvodu. Šaroch své rozhodnutí vysvětlil tím, že podle něj nebyly naplněny všechny znaky dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.
Shromážděné důkazy nesvědčily o spáchání trestného činu, řekl Šaroch v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Změna postoje
Během debaty v České televizi 25. ledna 2018 před prezidentskými volbami se Zeman v duelu s Jiřím Drahošem vyjadřoval i k otázce případné abolice. Připomněl tehdy, že za pět let ve funkci prezidenta nikomu abolici neudělil.
„V žádném případě ne, protože on sám se musí očistit,“ uvedl tehdy na dotaz moderátorky Světlany Witowské. „A nezměním tento názor, protože bych se tím naprosto zesměšnil,“ dodal.
Slovem a obrazem, kdy snad někdo nevěřil. #zeman #babiš #paktzemanbabiš pic.twitter.com/h0Wy2VFG0s
— Išinka. (@domluvila_jsem) September 19, 2019
Kauza Čapí hnízdo
2006 — začátek přestavby
Přestavba statku Dvůr Semtín u rybníka Slavnič na Benešovsku na konferenční centrum Čapí hnízdo začala v roce 2006.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do holdingu Agrofert Andreje Babiše. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele.
2008 — dotace
V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Farma byla dokončena a otevřena v červnu 2010. V médiích byla spojována s Babišem, který ale vlastnictví odmítal. Společnost Farma Čapí hnízdo zanikla v červnu 2014 poté, co zákon zakázal anonymní akcie na majitele. Sloučila se s firmou Imoba, která spravuje nemovitosti Agrofertu.
Čapí hnízdo | Foto: Michaela Danelová / Český rozhlas
Dotaci 50 milionů korun na projekt Čapí hnízdo schválil výbor Regionální rady ROP Střední Čechy v srpnu 2008.
2013 — kauza Čapí hnízdo
O projekt se později začala zajímat média. V říjnu 2013 Babiš řekl týdeníku Respekt: „S Čapím hnízdem nemám nic společného... Nevím, komu to patří.“
V té době Babišovo hnutí ANO mířilo za úspěchem ve volbách do sněmovny, který mu otevřel cestu do vlády. Babiš dodal, že firmě půjčil 400 milionů Kč a má tam pronajatu jednu budovu.
2016 — OLAF
Okolnosti získání dotace začala v lednu 2016 vyšetřovat policie, vyšetřování okolností poskytnutí dotace zahájil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF).
Babiš, který byl od ledna 2014 ministrem financí, v březnu 2016 řekl, že zná jméno vlastníka Čapího hnízda z doby žádosti o dotaci, nechce ho ale prozradit. O 20 dní později na mimořádné schůzi sněmovny řekl, že farmu tehdy vlastnily jeho dvě děti a bratr partnerky (nyní manželky).
2017 — vydání Babiše a Faltýnka
V srpnu 2017 policie zaslala do sněmovny žádost o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací.
V září Poslanecká sněmovna Babiše s Faltýnkem vydala, v říjnu je a dalších devět lidí policie obvinila. Společně s nimi si usnesení o zahájení trestního stíhání převzali Babišova dnešní manželka Monika Babišová a její bratr Martin Herodes, Babišova dcera Adriana Bobeková, Andrej Babiš mladší, tehdejší jihlavská politička a exmanažerka Jana Mayerová a Josef Nenadál. Babišova rodina podle policie pomáhala krýt jeho vliv na Farmu Čapí hnízdo, Mayerová údajně pochybnou žádost o dotaci podepsala a Nenadál působil ve Farmě Čapí hnízdo a Mayerovou zplnomocňoval k některým podpisům.
Faltýnek a další tři manažeři působili ve firmách, kterým patřila Farma Čapí hnízdo před schválením dotace. Podle policie umožnili Babišovým blízkým firmu převzít.
Skupinu policie obvinila z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie, Babiš je ohrožen pěti až deseti lety vězení.
V říjnu 2017 hnutí ANO vyhrálo volby a se zvolením získali Babiš a Faltýnek znovu imunitu. Sněmovna na novou policejní žádost oba opět vydala.
Státní zástupce poté rozhodl o pokračování trestního stíhání Babiše, který je od 6. prosince 2017 předsedou vlády, a Faltýnka.
2018 — konec kauzy pro Faltýnka
Letos v květnu státní zástupce zamítl Babišovu stížnost proti obvinění, stíhání Faltýnka a dalších tří osob, členů představenstva společností ZZN Pelhřimov a Farma Čapí hnízdo, zrušil.
Andrej Babiš (ANO) | Foto: Michaela Danelová / Český rozhlas
V prosinci 2017 uzavřel své vyšetřování OLAF. Podle později zveřejněné zprávy byly podány při žádosti o dotaci nepravdivé informace. Babiš dříve řekl, že Agrofert kvůli vyšetřování OLAF podal stížnost k evropskému ombudsmanovi a k Soudnímu dvoru EU.
Počátkem května úřad ROP Střední Čechy vyzval firmu Imoba, aby dotaci do 30 dnů dobrovolně vrátila. Později Imobě lhůtu prodloužil do 29. června. Imoba 21. června souhlasila s vrácením dotace, dohodu poté schválil výbor ROP Střední Čechy, který dotaci přidělil. Imoba vrátila padesátimilionovou dotaci, většina peněz skončí ve státním rozpočtu, část dostane kraj.
2019 — ukončení vyšetřování
Na konci března policie ukončila vyšetřování celého případu a vyloučila z něj premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Ten žije ve Švýcarsku a české policii se ho nepodařilo vyslechnout. „Mohlo by to zpomalovat zbylou část řízení,“ zdůvodnil krok mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Obhájci obviněných se na začátku dubna ohradili proti možným únikům z vyšetřování případu. Pokud by se zveřejněné informace potvrdily, vzniklo podle nich podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Apelovali proto, aby se věc „neprodleně“ prověřila. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) to ovšem na dotaz serveru iROZHLAS.cz odmítla s tím, že stížnost obhájců je neodůvodněná.
V polovině dubna vyšetřovatelé navrhli českého premiéra i další obviněné s výjimkou Babišova syna obžalovat. Spis doručili státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, který bude o obžalobě rozhodovat.
2. září 2019
Městské státní zastupitelství v Praze uvedlo, že dozorový státní zástupce Šaroch předložil svému nadřízenému Martinu Erazímovi konečné rozhodnutí, v jehož rámci změnil svůj původní právní názor na posouzení věci. Podle Deníku N navrhl zastavení stíhání.
Dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch | Foto: Michaela Danelová / Český rozhlas
13. září 2019
Vedoucí městský státní zástupce Erazím informoval, že se „ztotožnil“ se šarochovým názorem a trestní stíhání všech obviněných v kauze zastavil. Případ nyní poputuje k nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který má na přehodnocení verdiktu tři měsíce.
