Prezidenta v Plzni vítala kritika za výroky o Krymu. Otevřeně legitimizujete agresi, slyšel
Prezident Miloš Zeman si na úvod návštěvy Plzeňského kraje vyslechl od vedení kraje kritiku svého nedávného prohlášení o Krymu v Radě Evropy. Hejtman Josef Bernard (ČSSD) Zemanovi tlumočil usnesení krajských radních, v němž prezidentovo vyjádření odmítli. Zeman minulý týden prohlásil, že obsazení Krymu Ruskem je "fait accompli", tedy hotová věc. Na začátku své třídenní návštěvy tvrzení zopakoval, ale zdůraznil, že tím anexi Krymu nelegitimizuje.
Podle krajských radních je prohlášení v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky.
"Prohlášením v Radě Evropy dne 10. října 2017 prezident, jako hlava státu, který má bolestné zkušenosti s okupací naší země v roce 1968, otevřeně legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem," usnesli se na mimořádném jednání krajští radní.
Bernard při setkání prezidenta se zastupiteli a zaměstnanci kraje Zemanovi řekl, že oceňuje jeho postoj v jiných zahraničních otázkách. Ocenil jeho postoj vůči Izraeli i to, že jako jeden z mála státníků veřejně prohlásil, že se v Arménii na začátku 20. století jednalo o genocidu. Zdůraznil však, že kraj odsuzuje agresi, kdy ruská vojska okupují část Ukrajiny.
'Za Krym se omlouvat nebudu,' řekl Zeman. Šlo prý o jeho osobní názor
Číst článek
"A jsme proti této agresi jako země, která má bolestné zkušenosti s okupací v roce 1968. A myslíme si, že stojí za to, i z tohoto malého kraje dát vzkaz Ukrajincům, kteří jsou stále ve válečné zóně a kde trpí rodiny s dětmi válkou, že jsme s nimi solidární," řekl Bernard.
Ani slovo o Krymu
Zeman namítl, že v jeho projevu v Radě Evropy nebylo o Krymu ani slovo. "Já bych byl především rád, kdyby lidé, kteří kritizují můj projev v Radě Evropy, si ten projev přečetli," řekl.
O Krymu hovořil po projevu na dotaz z pléna. "Já jsem někdy kritizován za to, že jsem legitimizoval anexi Krymu. Mohu konstatovat, že jsem ve svých veřejných vystoupeních vždy označil tuto anexi za protiprávní. Řekl jsem jednu věc, kterou nikdo ze státníků neřekl, i když je pravda. Že obsazení Krymu je 'fait accompli', hotová věc. Hotová věc vůbec neznamená uznání legitimity anexe, naopak, je to terminus technicus," konstatoval Zeman.
I v reakci na Zemanovo prohlášení o Krymu se s ním nechtěli někteří politici setkat. Další odmítli účast na slavnostním obědě s prezidentem s tím, že se nechtějí podílet na jeho předvolební kampani, za kterou návštěvy krajů považují. Setkání na krajském úřadě se nezúčastnili například zastupitelé za TOP 09 Jiří Pospíšil, Jiří Dort a Richard Pikner.
Čunek odmítl Zemanovi zaplatit cestu na Zlínsko, prezident ji zrušil. 'O peníze nejde,' tvrdí mluvčí
Číst článek
"Prezident Zeman mě zklamal. Nespojuje národ, nezastupuje jiné než své voliče. Upřednostňuje své ego i vyřizování osobních účtů a komerčních zájmů nejbližších spolupracovníků nad zájmy národa jako celku," sdělil předseda klubu TOP 09 Pikner.
Fait accompli
Europoslanec Pospíšil nepřišel později ani na slavnostní oběd s prezidentem. "Nechci být stafáží v jeho předvolební kampani," řekl v úterý. Podobně se vyjádřil i senátor Václav Chaloupek (OPAT), který účast na obědě odmítl.
"Omlouvám se, ale s lidmi, kteří vyzývají k porušování mezinárodního práva, neobědvám," napsal na sociální sítě k fotografii pozvánky na slavnostní oběd místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Podle něj Zeman prohlášením o Krymu udělal ostudu ČR i všem, kteří se zasazují o lidská práva.
Senátor Lumír Aschenbrenner (ODS) svou neúčast na slavnostním obědě nechce svádět na jiný program. "Oběda se nezúčastním, protože v něm nevidím žádný přínos. A to pro obě strany. S mnoha postoji pana prezidenta nesouhlasím a v poslední době obzvláště," řekl.
Zeman anexi Krymu označil ve Štrasburku za "fait accompli". Řekl tam také, že Kyjev a Moskva by se měly dohodnout na kompenzaci, například ve finanční podobě či prostřednictví ruské ropy a zemního plynu.
Projev vyvolal okamžitou pobouřenou reakci ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a dalších ukrajinských politiků. Výroky kritizovali i čeští politici, podle nich jsou v rozporu se zahraniční politikou vlády.