Hygienické stanice se potýkají s nedostatkem lidí. Odborníky se nedaří najít i kvůli nízkým platům
Tisíce hovorů a trasování rizikových kontaktů lidí, u nichž lékaři potvrdili nemoc covid-19. I díky této práci hygienických stanic se v Česku podařilo zabránit nekontrolovanému šíření koronaviru. Epidemie ale podle odborníků ukázala i mezery v systému ochrany veřejného zdraví. Hygienické stanice totiž dlouhodobě bojují s nedostatkem lidí, především lékařů a dalších odborníků. A nové získávají jen těžko.
Během koronavirové epidemie se dobrovolně do práce ve zdravotnictví zapojila řada studentů. Jedním z nich byl i Matouš, který právě končí pátý ročník na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Pomáhal na Krajské hygienické stanici v Liberci, odkud pochází.
„Zvolil jsem tohle před vykonáváním triáže (určování priority ošetření pacientů – pozn. red.), což byla druhá možnost. Přišlo mi, že jsem mnohem víc použil nabyté znalosti, co se týče infekce a interní medicíny, kdy jsem třeba na základě telefonických hovorů indikoval nebo neindikoval odběr,“ vysvětlil Radiožurnálu svoji volbu.
Ačkoliv se mu práce líbila, po dokončení studií by chtěl nastoupit do některé z velkých nemocnic v Libereckém kraji. „Důvody jsou určitě i finanční,“ přiblížil, proč si nevybere práci na hygienické stanici.
Nízké platy hygieniků
Právě nízké platy jsou jednou z příčin, proč není o práci na hygienických stanicích zájem.
Rozdíly v platech mezi lékaři na hygienické stanici a v nemocnicích jsou totiž výrazné. „Nastupující lékař v hygienické službě má o 10 až 12 tisíc méně než nastupující lékař do nemocnice,“ upozornil ředitel Krajské hygienické stanice v Liberci a bývalý hlavní hygienik Vladimír Valenta.
„Když neobsadíme do nějaké doby místo v systému státní služby, tak o něj přicházíme. Jenže já nejsem schopný – v konkurenci nemocnic a ostatních zdravotnických zařízení – to místo obsadit bezprostředně,“ přiblížil příčiny současné personální situace.
25:19
Výroba léků, vakcín a zdravotnického materiálu se musí vrátit do Evropy, zdůrazňuje Charanzová
Číst článek
Zatímco před 13 roky měly hygienické stanice v Česku přes 4000 zaměstnanců, v současnosti je to polovina.
„Z toho je 169,6 úvazku lékařů, dalších 660 zaměstnanců jsou vysokoškoláci, středoškoláci, diplomovaní specialisté nelékaři, 781,5 jsou další zdravotničtí pracovníci,“ vypočítala pro Radiožurnál pověřená hlavní hygienička Jarmila Rážová
„Největší zátěž při řešení té epidemie řešilo 369 zaměstnanců ze sekce ochrany a podpory veřejného zdraví čili necelých 17 % z celého toho balíku zaměstnanců ve státní službě,“ dodala.
Jejich úkolem bylo mimo jiné vyhledávat rizikové kontakty nakažených. A počítá se s nimi i v pokračování projektu chytrá karanténa.
Plánované posílení systému
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto oznámil, že je potřeba hygieny posílit.
„Zhruba 140 lidí bude potřeba na jednotlivých krajských hygienických stanicích,“ vysvětlil. „Bude to nastaveno tak, abychom zvládli zhruba 400 lidí denně, které budeme schopni takto trasovat a v rámci systému zachytit,“ nastínil chystané změny ve zdravotnictví.
4:35
Pro vyzvednutí receptu stačí občanka. Pokud chtějí, mohou se lidé z lékového záznamu odhlásit
Číst článek
Otázkou ale je, kde nové zaměstnance najít. Absolventů lékařských fakult přibývá jen pomálu.
„Nemáme těch lidí momentálně 50 někde ve skladu, abychom je tam okamžitě poslali. Je to běh na delší trať,“ podotkl předseda odborné Společnosti hygieny a komunitní medicíny Pavel Dlouhý. „Bohužel do toho oboru nastupuje hrozně málo nových lékařů, každý rok atestuje tak jednoho, dva lékaře.“
Pověřená hlavní hygienička Jarmila Rážová ale věří, že se podaří oslovit ty, kteří už mají školu za sebou a šli pracovat mimo obor. „Třeba se po covidové epidemii stane, že si vzpomenou na to, co vystudovali, a možná se jim to zatraktivní. Věřím, že si najdou cestu zpátky do hygienické služby,“ dodala.
Hygienické stanice navíc kromě nedostatku pracovníků bojují i se stárnutím lékařů – jejich věkový průměr se blíží k šedesátce.
